Články - strana 334

Odpočet daně z přidané hodnoty u výstavby nájemních bytů Ing. Kateřina Kurková Jsme obchodní firma (obchodní družstvo, plátce DPH, vedeme účetnictví) a jsme vlastníky čtyřpodlažního objektu, který máme v...

Je přirozené, že osoby se závažnějším zdravotním postižením mají podstatně obtížnější situaci při hledání vhodného zaměstnání. Třebaže se stát snaží řadou antidiskriminačních opatření jejich šance na trhu práce vyrovnávat a, jak si dále ukážeme, mnohdy je přímo cíleně zvýhodňuje, většinová praxe je tristní. Čemuž se ale nelze příliš divit, protože zaměstnavatelé, zejména z řad podnikatelů, se řídí tvrdými ekonomickými pravidly. A je nasnadě, že zaměstnanec se zdravotním postižením nebude výkonnější než jeho zdravější kolegové, také lze počítat s jeho častější nepřítomnosti v práci kvůli zdravotním vyšetřením a komplikacím atp. U osob s vážnějším zdravotním postižením je často třeba upravit jejich pracovní prostředí a přizpůsobit režim práce specifickým a ztíženým možnostem, což samozřejmě přináší další snížení efektivity práce a růst dodatečných nákladů.

Rok se s rokem sešel a opět nás, daňové subjekty, čeká milá povinnost sestavit přiznání a v něm si daň sami vypočítat a odvést ji správci daně. V případě právnických osob, které mají větší rozsah podnikatelských aktivit, může být správné uchopení všech transakcí a jejich zapracování do daňového přiznání značně složité. Některé užitečné tipy a informace by vám měl přinést tento článek.

Pro daň z příjmů je typické, že je hrazena prostřednictvím záloh a následně tyto zálohy podléhají vyúčtování buď na základě ročního zúčtování daně, nebo na základě podaného daňového přiznání. Placení záloh ovšem není tak jednoduchou záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Následující příspěvek se bude věnovat problematice placení daně z příjmů pouze u poplatníků, kteří podávají daňová přiznání.

NÁHRADNÍ DÍLY V ZÁRUCE Dagmar Masná Budeme TNT službou posílat do Izraele náhradní díly na pásové pily. Jde o reklamaci v záruční době. Izraelská firma nám je nebude platit,...

V tomto příspěvku pokračujeme v našem seriálu, který se týká příkladů a případových studií na aplikaci IFRS v praxi. V minulém díle, uveřejněném v časopisu Účetnictví v praxi č. 1/2011 na s. 33, jsme zahájili téma leasingy podle IAS 17 Leasingy a zabývali jsme se klasifikací leasingu na operativní a finanční. Nyní pokračujeme problematikou zařazení finančního leasingu do rozvahy nájemce a následným účtováním v průběhu doby leasingu a po jejím skončení. V příkladové části byl opět zčásti využit výukový materiál, který vytvořilo oddělení vzdělávání IFRSF (tentokrát asi z poloviny), další příklady byly vytvořeny autorkou tohoto příspěvku.

V přecházejícím dílu, uveřejněném v časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2011 na s. 29, jsme se seznámili s účetním výsledkem hospodaření jako východiskem pro sestavení základu daně z příjmů právnických osob a dále s položkami zvyšujícími tento výsledek hospodaření. V tomto díle navážeme položkami snižujícími výsledek hospodaření a sestavíme finální základ daně.

Předchozí příspěvek, který byl uveřejněn v časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2011 na s. 4, byl zaměřen na změny týkající se výše nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění. V tomto příspěvku v úvodní části připomeneme všechny tři změny týkající se základních pravidel, které je plátce povinen respektovat při uplatňování nároku na odpočet DPH a zaměříme se zejména na změny, které upravují chybějící náležitosti daňových dokladů.

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl správce daně u všech poplatníků a plátců daňovou kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (až na výjimky) je nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu - daňového přiznání - a předat je správci daně. Jejich prověření pak nemusí být plošné a soustavné, ale přesně cílené například při podezřelých údajích v přiznání (dlouhodobé velké ztráty) nebo v situacích, které obvykle provází zvýšená chybovost (zrušení registrace k DPH).

V rámci nájemních vztahů běžně dochází k tomu, že nájemce hradí výdaje související s pronajatou věcí (typicky nemovitostí). V praxi může docházet k celé řadě situací, např. může být investicí nájemce do pronajaté nemovitosti hrazeno nájemné. Obvykle jsou však výdaje hrazeny nájemcem vedle nájemného, a proto bude v tomto dokončení seriálu, zaměřeného na nájemní vztahy, věnována pozornost právě této situaci.

Na otázku v titulku „Co je v zákonech nového?“ můžeme uvést lakonickou odpověď, že všechny novinky jsou již známé, neboť jsou účinné od 1. ledna 2011. Ve Sbírce zákonů není k dispozici žádná účetní či daňová novela. V úvodu vědomě porušíme nepsanou dohodu, že informujeme pouze o schválených novinkách, a nahlédneme do úpravy projednávané novely zákona o DPH. V další části se zaměříme na náměty, které jsou nanejvýš aktuální a důležité pro zpracování daňových přiznání za rok 2010. Text doplňujeme poznámkou k aktuálnímu novému zdanění solární energie. V dalším textu se proto věnujeme novinkám publikovaných Ministerstvem financí, a na závěr uvádíme několik tipů pro daňová přiznání roku 2010 navazujících na informace Ministerstva financí k daňovým kontrolám.

Pokud fyzické osobě s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (dále jen „podnikání“) nevyhovují tzv. paušální výdaje stanovené pevně procentem z příjmů, musí své skutečné výdaje pro účely daně z příjmů náležitě prokázat. K tomu lze využít buď účetnictví, které je ale příliš pracné, nebo tzv. daňovou evidenci (dále jen „DE“) ve smyslu § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Hlavním posláním DE přitom je řádné vyčíslení základu daně z příjmů, resp. dílčího základu daně z příjmů z podnikání za zdaňovací období a návazně také vyměřovacích základů pro účely pojistného na sociální a zdravotní pojištění za rozhodné období. Přitom jak zdaňovacím obdobím, tak i rozhodným obdobím je u fyzických osob vždy kalendářní rok, za který je tak nutno „vše podtrhnout a sečíst“, resp. uzavřít DE a zjistit tak hledaný základ daně z příjmů a pojistný vyměřovací základ. V tomto příspěvku se podíváme, jak je přitom vhodné postupovat, abychom na něco nezapomněli a jak si poradit s častými problémovějšími záležitostmi.

S obdobím postupujících prací na účetních závěrkách mnohé účetní jednotky s hrůzou zjistily, že podléhají povinnosti kalkulace odložené daně. Cílem následujícího textu je nastínit, jakých účetních jednotek se povinné účtování o odložené dani týká, jakým způsobem při její kalkulaci postupovat a jaký má dopad na výši výsledku hospodaření určeného k rozdělení.

Oblast cestovních náhrad zaměstnanců je z hlediska zákonných nároků poměrně zevrubně pospána v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), resp. v jeho prováděcích právních předpisech (vyhlášky č. 459/2009 Sb. a 462/2009 Sb. , platné pro rok 2010).

Změna právní úpravy OPS*) od 1. 1. 2011 JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Mgr. Marcela Rybová Krajský úřad Moravskoslezského kraje I. Úvodem Právní úprava problematiky obecně prospěšných společností (dále...

Dotace jsou považovány již mnoho let za jeden z nejvýznamnějších finančních zdrojů našich nestátních neziskových organizací (a nejen jich). Poskytováním dotací se stát snaží napravovat to, co není možné zajistit tržním principem a je většinou veřejně prospěšné.

K zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), byla vydána ke konci roku 2010 prováděcí vyhláška č. 270/2010 Sb. , o inventarizaci majetku a závazků (dále jen „vyhláška). V přechodných ustanoveních vyhlášky je uvedeno, že se jejími ustanoveními budeme řídit až pro inventarizace zahájené po 1. 1. 2011. Předkládaný článek se zabývá vysvětlením pojmů a novým povinnostem ohledně úpravy vnitřních norem k aplikaci postupů daných předpisy pro města a obce. Článek z důvodu velkého tematického záběru neřeší průběžné inventarizace a inventarizace vybraného majetku, kterým se budeme věnovat samostatně.

Jak podat přihlášku do insolvenčního řízení, jaké jsou lhůty pro její podání a také jaké jsou náležitosti přihlášky se dozvíte v následujícím příspěvku.

Sankce za pozdní podání daňového přiznání Ing. Miloš Kořínek Jaké jsou v roce 2011 sankce za opožděně podané daňové přiznání? Týkají se tyto sankce i daňového přiznání k dani...

Prodej nemovitosti Ing. Miloš Kořínek Soukromý zemědělec mimo podnikání v zemědělství také částečně podniká v restauračních službách. V roce 2005 jako fyzická osoba nakoupil nemovitost s tím, že z...