Články - strana 5

Článkem navazujeme na jeho první část, která vyšla v minulém čísle DHK č. 3/2018 na s. 3. V předchozí části jsme se věnovali důvodu a řešení mezinárodního dvojího zdanění, vynětí zahraničních příjmů v přiznání k DPPO a zápočtu zahraniční daně v přiznání k DPPO.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Zvláštní pozornost budeme věnovat otázce, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení splnění limitní výše těchto příjmů při uplatnění slevy na manželku.

Příjmy daňových rezidentů Česka ze zahraničí jsou poměrně časté, stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k dani z příjmů v ČR patří zahraniční příjmy – a to zásadně v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaníme dvakrát, tomu totiž efektivně čelí již léta osvědčený systém smluv o zamezení dvojího zdanění. Druhým častým omylem poplatníků bývá podcenění rizika odhalení příjmu ze zahraničí. Přes řadu dílčích neshod jednotlivých finančních správ jsou totiž a priori všechny za jedno v tom, že je zapotřebí brojit proti zatajování a navazujícímu nezdanění příjmů. Z roku na rok se proto rozšiřuje systém automatizované mezistátní výměny údajů o příjmech nerezidentů, takže se dříve či později český správce daně dozví i o relativně malém přivýdělku Čecha na brigádě v zapadlém bufetu v USA nebo na stavbě v Anglii.

V následujícím příspěvku si ukážeme vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a její uplatnění ve zdaňovacím období, kdy tato daňová ztráta vznikla, a její odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zamyslíme se rovněž nad možnou optimalizací při uplatnění daňové ztráty v rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017.

Pro zdaňovací období roku 2017 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový vzor základního tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 25 5405 – vzor č. 24) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/1 – vzor č. 25). Dále byly vydány i nové vzory tiskopisů příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017, a to:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém pro toto zdaňovací období došlo k řadě změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny:

V následujícím článku si ukážeme na příkladech vhodné řešení poplatníka daně z příjmů fyzických osob při uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v návaznosti na změny v uplatnění paušálních výdajů provedené zákonem č. 170/2017 Sb.

V článku si ukážeme, kolik daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí podávat osoba spravující pozůstalost (respektive dědic) za zemřelého poplatníka a jaké změny v této oblasti přinesl zákon č. 170/2017 Sb. účinný od 1. 7. 2017.

V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.

U daní z příjmů je zdaňovacím obdobím až na malé výjimky kalendářní rok, což je pro veřejné rozpočty dlouhá doba mezi jednorázovými velkými daňovými příjmy. Proto byl zaveden režim placení průběžných záloh na daň v měsíčních, čtvrtletních a pololetních intervalech. A neuhrazená záloha se sankcionuje úrokem z prodlení.

V následujícím článku si uvedeme limity platné pro rok 2017 obsažené v jednotlivých ustanoveních zákona o daních z příjmů , které ovlivňují zdanění fyzických osob a které vycházejí z minimální a průměrné mzdy.

V případě zjišťování základu daně z příjmů u fyzických osob podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů platí, že základem této daně je obecně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak. Jeden z těchto předpokládaných odlišných způsobů stanovení základu daně představuje v případě stanovení dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů , a dílčího základu daně z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů , použití tzv. paušálních výdajů.

V příspěvku se zaměříme na stávající způsob zdanění příjmů z fotovoltaických elektráren a dále si na příkladech ukážeme daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE. Nebudeme se však zabývat tvorbou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 ve smyslu § 11a až § 11c zákona o rezervách ani jejím daňovým řešením.

Jak již bývá v naší zemi zvykem, daňové zákony se mění na poslední chvíli, a když se nestihne včas schválit novela některého zákona, posune se její účinnost o několik měsíců. Přesně tak je tomu i v případě sněmovního tisku 873, který byl Poslanecké sněmovně vládou předložen již na konci července 2016 a stále není znám výsledek. Sněmovní tisk je velmi rozsáhlý, jen u daně z příjmů navrhuje přibližně 200 změn, a proto se budeme věnovat jen změnám, které se týkají zdanění fyzických osob. Fyzické osoby se dočkají některých i velmi příjemných změn – změn k lepšímu. A co že nás vlastně vůbec čeká?

Hlavním definičním znakem podnikání je, že se jedná o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Tedy zjednodušeně řečeno proto, aby dotyčný podnikatel – ať už jde o osobu fyzickou nebo právnickou – měl více příjmů, než kolik vynaložil výdajů. Cesta za ziskem ovšem bývá trnitá a plná překážek, jako například stejným směrem se ubírající konkurenti, špatný podnikatelský záměr, podvodní obchodní partneři, silná státní regulace. A tak se stává, že na cestě za ziskem podnikatel tu a tam utrpí větší či menší ztrátu. Daňové právo ke ztrátám přistupuje obezřetně, mohou totiž sloužit k nekalým daňovým optimalizacím, zvláště u obchodních korporací zapojených do holdingové struktury. Zejména u právnických osob proto nestačí vědět pouze o tom, že o daňovou ztrátu lze v dalších – ziskových – obdobích snížit základ daně, možných omezení a podmínek jejího uplatnění je totiž více.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

Změny v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016 Ing. Petr Vrána Pro zdaňovací období 2016 byl zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,...

V tomto příspěvku bych se chtěl zabývat výkladem nezdanitelných částek, které upravuje § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o částky, které v případě poplatníků fyzických osob snižují základ daně, a tím vedou k nižšímu zdanění. Jejich efekt je ovšem nižší než u slev na dani, které se odečítají přímo od daně, a pro poplatníka tedy znamenají větší finanční prospěch a větší daňovou úsporu. Přesto i nezdanitelné částky představují významný nástroj daňové optimalizace.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 se poplatníci musí řídit zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém pro toto zdaňovací období došlo k řadě dílčích změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny: