Články - strana 315

S účinností od 1. 4. 2011 je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upraven nový institut opravy výše daně na výstupu podle podmínek stanovených v § 44 ZDPH. Tento příspěvek je zaměřen na postup při uplatnění opravy výše daně podle § 44 ZDPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle právního stavu platného od 1. 4. 2011 včetně postupu při zaúčtování.

Základním principem DPH v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) je – zdanění ve státě spotřeby – což obvykle znamená ve státě příjemce zboží nebo služby. Jestliže se tím přenese místo plnění, a tedy i zdanění do členského státu EU, kde není dodavatel zboží, resp. poskytovatel služby usazen a registrován k DPH, pak se obvykle pro ulehčení administrativy přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH na pořizovatele zboží, resp. příjemce služby. Za tímto účelem je samozřejmě napřed zapotřebí takového příjemce zboží či služby zaregistrovat k této dani, ať už o to stojí nebo ne. Jak jsme ale v byrokratické EU zvyklí, z každého pravidla existují komplikující výjimky...

V tomto příspěvku pokračujeme v našem seriálu zaměřeném na příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi oblastí zásob. Protože požadavky „plných" IFRS na oceňování a vykazování zásob jsou shodné s požadavky IFRS pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs), bylo možno při přípravě tohoto příspěvku plně využít Výukový materiál, který vytvořilo oddělení vzdělávání Nadace IFRS, a který je zdarma na internetových stránkách Nadace IFRS (www. IFRSF.org). Oblasti zásob budou věnovány dva příspěvky. První z nich je zaměřen na oblast vymezení zásob podle IAS 2 Zásoby a na oblast oceňování zásob při prvotním vykázání.

V následujícím příspěvku se budeme zabývat vymezením společného jmění manželů a daňovým řešením použití majetku zahrnutého ve společném jmění manželů k podnikání jednoho nebo obou manželů a daňovým řešením pronájmu tohoto majetku.

Zdanění elektronického přenosu zpráv pro finanční ústavy SWIFT Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 28. července 2011, ve věci C-350/10 Nordea Pankki Suomi, dosud neuveřejněn v...

Daň z převodu nemovitostí při jejich výměně na základě kupních smluv Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. května 2011, čj. 2 Afs 2/2011-62, www.nssoud.cz K...

Evropská komise pracovala na návrhu textu směrnice o společném konsolidovaném základu daně přes deset let. Ačkoliv návrh směrnice měl být publikován již v průběhu roku 2008, z nejrůznějších důvodů (především politických) došlo ke zveřejnění se zpožděním, a to 16. března 2011. Návrh společného konsolidovaného korporátního základu daně (CCCTB) lze považovat za skutečné unikum. Nebylo jednoduché vytvořit úplně nový daňový systém, pracovní skupina musela vzít v úvahu nespočet ekonomických, politických a rozpočtových konsekvencí, které zavedení systému bude bezpochyby mít. Vzhledem ke skutečnosti, že neexistují žádné mezinárodní zkušenosti s podobným projektem, je velmi těžké předvídat dopady. Proto ačkoliv již byla tato problematika mnoho diskutována na nejrůznějších fórech, bude diskutována i nadále. Podívejme se tedy v rámci série článků o CCCTB v první části na genezi, která návrhu směrnice předcházela.

V zákonu č. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád"), se změnilo pojetí prostředků „ochrany". Zatímco zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků"), znal pojem opravné prostředky, které členil na řádné a mimořádné,1 daňový řád zavedl kromě opravných prostředků pojem dozorčí prostředky. Mezi řádné opravné prostředky podle daňového řádu patří odvolání a rozklad.2 Mimořádným opravným prostředkem je pouze návrh na povolení obnovy řízení.3 Dozorčími prostředky je pak nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí,4 tady instituty zahajované z moci úřední. V tomto článku se budu zabývat řádnými opravnými prostředky.

Je prodej stavebního pozemku zdanitelným plněním? Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 15. září 2011, ve věci C-180/10 a C-181/10 Sgaby a KuZ a Jeziorska-KuZ, dosud...

Obec jako plátce DPH v rámci soukromoprávních vztahů Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2011, čj. 8 Afs 41/2010-144, www.nssoud.cz K předpisům: - §...

V tomto článku se budeme zabývat charakterem a procesním významem (ne)rozhodnutí o námitce podjatosti, vznesené vůči pracovníku správce daně. Zákonnost a kvalita řízení o vyloučení úřední osoby ze správního (daňového) řízení, vedeného k vznesené námitce podjatosti úřední osoby, může mít zcela zásadní dopady na meritorní rozhodnutí. Téma budeme ilustrovat na konkrétním případu, k němuž došlo při rozhodovací činnosti celních orgánů, vystupujících v postavení správce daně v době účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků. Předmětem tohoto příspěvku je především posouzení otázky, zda a případně za jakých podmínek může být meritorní rozhodnutí v daňovém řízení vydáno předtím, než je o vzn námitce podjatosti úřední osoby rozhodnuto (resp. rozhodnuto pravomocně).

Omezení podmínek pro vrácení nadměrného odpočtu Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 28. července 2011, ve věci C-274/10 Komise v. Maďarsko, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku...

Sledování daňové judikatury patří již řadu let do běžné činnosti daňových poradců, ale i samotných daňových poplatníků. Shrnutí aktuálních vybraných soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, jsou běžnou součástí časopisů zaměřených na daňovou problematiku. Obdobně daňoví poradci seznamují své klienty s větším či menším počtem zajímavých rozhodnutí. Přesto si jistě každý z nás již položil otázku, zda je konkrétní rozhodnutí možné zevšeobecnit a vztáhnout myšlenky v něm uvedené i na jinou (svoji) situaci. V tomto článku se krátce zamýšlíme nad tím, za jakých podmínek lze uvažovat o zobecnění rozhodnutí soudu, a kdy naopak je odůvodnění soudu relevantní pouze pro posuzovaný případ.

Účetnictví je založeno na tzv. aktuálním principu, který znamená, že se jednotlivé transakce zobrazují v tom účetním období, ke kterému věcně přísluší, bez ohledu na to, kdy nastanou peněžní toky. Další účetní zásadou je tzv. matching princip, který představuje pravidlo přiřaditelnosti nákladů k výnosům či obráceně vztahující se k výkonům sledovaného účetního období. V mnoha případech obě tato pravidla zajišťují dohadné položky či časové rozlišování nákladů a výnosů. Existují však výjimky, kdy uvedená pravidla nelze dodržet; donedávna k nim patřily i dotace.

Místní poplatky (poplatek ze vstupného) Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. května 2011, čj. 1 Afs 5/2011-86, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 6 odst. 1 zákona...

Povolení splátek pro zaplacení daňového nedoplatku Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. dubna 2011, čj. 2 Afs 88/2010-70, www.nssoud.cz K předpisům: - § 60 odst....

Novelou zákona o dani z nemovitostí v roce 2009 bylo od zdaňovacího období roku 2011 umožněno spoluvlastníkům staveb, bytů a samostatných nebytových prostorů evidovaných v katastru nemovitostí přiznávat individuálně své spoluvlastnické podíly na těchto nemovitostech. Řešila se tak situace, kdy spoluvlastníci mezi sebou nekomunikují a nejsou schopni se dohodnout na společném podání daňového přiznání nebo na placení daně ze společných nemovitostí. Obdobný postup byl již dříve uplatňován u daně z pozemků, nyní se vztahuje na všechny nemovitosti. Zachována zůstává také možnost komunikovat se správcem daně prostřednictvím společného zástupce nebo společného zmocněnce. Přiznávání spoluvlastnických podílů na nemovitostech má vedle nesporných výhod pro poplatníky daně i svá úskalí. Seznamme se proto s těmito změnami blíže.

Daňové a účetní chyby a jejich opravy v podmínkách roku 2011 Ing. Ivana Pilařová 1. Úvod „Chybovat je lidské“ je jednou ze známých okřídlených frází. Minimálně v účetnictví a...

Poměrně často se objevují dotazy, ve kterých se poplatníci, fyzické osoby, ptají jak mají, z daňového hlediska, postupovat v případě, že ukončují podnikání nebo pronájem. V následujícím článku se pokusíme poskytnout k této problematice ucelenější přehled.

V příspěvku si porovnáme daňové řešení dvou možností začlenění fyzické osoby, která se chce uplatnit v zemědělské výrobě. Půjde jednak o možnost realizovat se jako zemědělský podnikatel, to je jako osoba samostatně výdělečně činná. Druhou možností je být zaměstnán v u zemědělského podnikatele, kterým může být fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, nebo zemědělské družstvo popřípadě typ obchodní společnosti podnikající v zemědělské výrobě.