Články - strana 317

Sledování daňové judikatury patří již řadu let do běžné činnosti daňových poradců, ale i samotných daňových poplatníků. Shrnutí aktuálních vybraných soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, jsou běžnou součástí časopisů zaměřených na daňovou problematiku. Obdobně daňoví poradci seznamují své klienty s větším či menším počtem zajímavých rozhodnutí. Přesto si jistě každý z nás již položil otázku, zda je konkrétní rozhodnutí možné zevšeobecnit a vztáhnout myšlenky v něm uvedené i na jinou (svoji) situaci. V tomto článku se krátce zamýšlíme nad tím, za jakých podmínek lze uvažovat o zobecnění rozhodnutí soudu, a kdy naopak je odůvodnění soudu relevantní pouze pro posuzovaný případ.

Daňové a účetní chyby a jejich opravy v podmínkách roku 2011 Ing. Ivana Pilařová 1. Úvod „Chybovat je lidské“ je jednou ze známých okřídlených frází. Minimálně v účetnictví a...

Poměrně často se objevují dotazy, ve kterých se poplatníci, fyzické osoby, ptají jak mají, z daňového hlediska, postupovat v případě, že ukončují podnikání nebo pronájem. V následujícím článku se pokusíme poskytnout k této problematice ucelenější přehled.

V příspěvku si porovnáme daňové řešení dvou možností začlenění fyzické osoby, která se chce uplatnit v zemědělské výrobě. Půjde jednak o možnost realizovat se jako zemědělský podnikatel, to je jako osoba samostatně výdělečně činná. Druhou možností je být zaměstnán v u zemědělského podnikatele, kterým může být fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, nebo zemědělské družstvo popřípadě typ obchodní společnosti podnikající v zemědělské výrobě.

S pojmem dlouhodobý majetek (dále také jen „DM“) se v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), setkáme celkem 28krát. Tato legislativní zkratka se objevila až od dubna 2011, přičemž vedle zjednodušení vyjadřování přinesla také věcné změny týkající se jednak odpočtu daně, a jednak speciálního typu zdanitelného plnění při dokončení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností. Podle významu pro většinovou praxi se postupně podíváme na všechna umístění pojmu dlouhodobý majetek v ZDPH.

Společnost se v současné době nachází v etapě, která je nazývána „informační společností“. Tento pojem znamená difúzi informačních technologií do života společnosti a všech navazujících sociálně ekonomických jevů a procesů. Tyto informační technologie podstatným způsobem ovlivňují téměř veškerou lidskou činnost. Přináší nové možnosti i do oblasti zpracování účetních dat.V tomto vydání časopisu a také v těch příštích Vám budeme přinášet sérii článků o zpracování účetnictví v účetním software, a to od založení firmy až po zpracování účetní závěrky.

Cestovné dotaz č. 568/11 JUDr. Marie Salačová Firma má 2 provozovny vzdálené od sebe 4 km, provozovna č. 1 je menší dílna + sklad materiálu a zboží, provozovna č....

Místo výkonu práce, pracovní doba dotaz č. 580/11 JUDr. Vlasta Víghová Zaměstnanec má ve smlouvě sjednané místo výkonu práce středočeský a jihočeský kraj, druh práce – obchodní zástupce, k...

Dne 18. 8. 2011 nabyla účinnosti novela energetického zákona (zákon č. 211/2011 Sb. ). Hlavním důvodem pro přijetí novely byla zejména povinnost implementovat tzv. třetí energetický balíček, tj. zejména směrnice EU upravující pravidla pro vnitřní trh s plynem a elektrickou energií (2009/72/ES a 2009/73/ES). Lhůta pro implementaci těchto směrnic do národního právního řádu uplynula 3. 3. 2011.

Zálohy stanovené jinak JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, čj. 3 Afs 10/2003-109. www.nssoud.cz K předpisům: * § 67 odst. 5 zákona...

Kopírování ze spisu JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 1 Aps 1/2011. www.nssoud.cz K předpisům: * § 66 zákona č....

Žaloba proti nečinnosti – čeho lze žádat JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 8 Ans 4/2011. www.nssoud.cz K předpisům: *...

Důkazní řízení – zásada součinnosti JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 5 Afs 70/2010. www.nssoud.cz K předpisům: * § 92...

V ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) až d) , písm. g) , písm. i) , písm. p) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve znění pozdějších předpisů, nalezneme řadu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem jeho zaměstnancům, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, a tudíž nejsou rovněž zahrnovány do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Peněžní forma těchto plnění zaměstnavatele vyplácená přímo zaměstnancům podléhá vždy zdanění u zaměstnance ze superhrubé mzdy včetně zahrnutí tohoto plnění do vyměřovacího základu.

Zdá se, že se opět množí spory o daň z převodu nemovitostí při převodech rozvodů plynu, vody, kanalizace. Je shoda v tom, že jde o stavby jako věci v právním smyslu. Sporné je, zda jsou tyto stavby spojené se zemí pevným základem. Zda jsou tedy nemovitostí ve smyslu § 119 odst. 2 občanského zákoníku a zda jejich převod podléhá dani z převodu nemovitostí podle zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Podnikatelské aktivity plátců DPH mohou nabývat nejrůznějších podob a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), musí být tedy koncipován natolik univerzálně, aby dokázal řešit specifika těchto jednotlivých podnikatelských aktivit pro účely zdaňování. Z těchto všeobecně platných pravidel však musí existovat určité výjimky, které se sice odchylují od standardních forem a postupů, ale umožňují buď snazší a výhodnější způsob zdaňování (nepovinné režimy), nebo nařizují s ohledem na cíl zákona určitý povinný postup (povinné režimy).

Daňově procesní problematika související s úmrtím fyzické osoby podávající daňová přiznání je řešena v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), především v ustanovení § 239 . Úmrtím fyzické osoby, které vznikly daňové povinnosti, dochází k jejich přechodu na dědice. Daňový řád v této souvislosti hovoří o daňových povinnostech zůstavitele, přitom za zůstavitele označuje občanské právo osobu, po jejíž smrti se dědí. Dědic pak je subjekt práva (fyzická nebo právnická osoba), na kterou přešla práva a závazky zůstavitele nebo jejich část. Otázky dědění jsou řešeny v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský zákoník“) v ustanoveních § 460 až 487 .

Rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti o prodloužení lhůty JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 1 Afs 35/2011. www.nssoud.cz K...

VYŘAZENÍ NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU Dotaz 791/11 Ing. Milan Blatný Za jakých okolností je možné vyřadit nákladní automobil z obchodního majetku s. r. o.? Jedná se nám o automobil pořízený při...

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování služeb v rámci EU jsou v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanoveny specifické podmínky, a to ve vazbě na určení místa plnění, vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění, vymezení náležitostí daňových dokladů a také v návaznosti na postup při přepočtu cizí měny na českou. S účinností od 1. 4. 2011 byly v této oblasti uplatňování DPH provedeny změny, které jsou v tomto příspěvku vysvětleny s využitím praktických příkladů. U vybraných příkladů je uveden i doporučený postup při zaúčtování ve vazbě na DPH.