Ing. Zdeněk Burda - strana 2

  • Článek
Řada daňových subjektů zažije při kontrole nepříjemné překvapení, když jim nejsou uznány některé výdaje. Často přitom argumentují tím, že jestliže firma uskutečnila zakázku a výnosy z ní byly nebyly zpochybněny, měl by správce daně zohlednit i odpovídající výdaje, přestože nebyly prokázány. Judikatuře z oblasti těchto tzv. esenciálních výdajů je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 11. 08. 2021
  • Článek
Opravy DPH v případě, že se neprokáže uskutečnění plnění – výběr z judikatury Ing, Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. V průběhu daňového řízení může nastat...
Vydáno: 14. 06. 2021
  • Článek
Pokud je zboží dodáváno do jiného členského státu EU, neuplatňuje se DPH na výstupu, přičemž je zachován nárok na odpočet DPH z pořízení tohoto zboží na vstupu. Tato skutečnost může svádět k podvodům, kdy zboží není fakticky do zahraničí přepraveno, ač je tak deklarováno. Na druhé straně nemusí nutně vždy k vědomým podvodům docházet, a přesto může mít daňový subjekt problém s prokázáním přepravy do zahraničí, protože jeho obchodní partneři nemusí vždy plnit své povinnosti či se stanou nekontaktními. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.
Vydáno: 17. 05. 2021
  • Článek
Pokud má daňový subjekt dluh na dani, není ho nutno rovnou exekuovat. Správce daně má možnost zřídit zástavní právo na majetku dlužníka. Ani v této oblasti nepanuje vždy shoda o právech a povinnostech zúčastněných. Výběru judikatury na toto téma je věnován následující příspěvek.
Vydáno: 14. 04. 2021
  • Článek
Penále je sankcí související s doměřením daně při daňové kontrole. Jeho výše činí 20 % z doměřené daně a v podmínkách zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), má jiný význam než u předcházejícího zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků “). V něm mělo penále stejný význam jako dnešní úroky z prodlení a jeho výše byla závislá i na době, která uplynula od okamžiku, kdy měla být daň původně uhrazena. Naproti tomu penále v dnešní podobě nemá vztah uplynulé době, ale pouze k výši doměřené daně. Přesto i v dnešní době dochází ke sporům o správnosti jeho stanovení a výběru zajímavých rozsudků z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 10. 03. 2021
  • Článek
Pokud se daňovému subjektu nepodařilo zvrátit nález správce daně týkající se výše daně samotné, může se ještě pokusit o prominutí sankcí. I v této oblasti vznikají spory, výběru z judikatury na toto téma je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 16. 02. 2021
  • Článek
Prověřování daňových povinností nebývá vždy tak rychlé, jak by si daňové subjekty přály. V některých případech se může dostat do kolize s právem správce daně vyměřit či doměřit daň, protože může být překročena prekluzivní lhůta. Výběru zajímavých judikátů správních soudů z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 18. 01. 2021
  • Článek
V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme věnovat zajímavým rozsudkům souvisejícím se zdaňováním příjmů ze závislé činnosti.
Vydáno: 15. 12. 2020
  • Článek
Častým tématem stesků daňových subjektů bývá otázka rychlosti práce finančních orgánů, zejména při kontrolní činnosti. Zajímavým judikátům z této oblasti je věnován následující příspěvek. Tématu nečinnosti se v našem časopisu pravidelně věnujeme, judikaturu na toto téma jsme uvedli v článcích v č. 7 a 8/2013 a dále v 9/2018. Na úvod si tradičně shrneme rozsudky z předchozích příspěvků.
Vydáno: 18. 11. 2020
  • Článek
Již řadu let se nemohou shodnout daňové subjekty se správci daně na řešení situace, kdy finanční orgány chtějí zkontrolovat oprávněnost nároku na nadměrný odpočet DPH pouze u několika položek v daném období, přičemž ostatní nezpochybňují. Finanční úřady tvrdily, že je nutno počkat s výplatou celého nadměrného odpočtu až do skončení celého prověřování, plátci DPH naopak požadovali vyplacení té části, kterou správce daně nezpochybňuje. V dnešním výběru judikatury se pokusíme ukázat vývoj rozsudků na toto téma.
Vydáno: 07. 10. 2020
  • Článek
Obnova řízení je jednou z možných cest, jak zvrátit výsledek již uzavřeného daňového řízení. Pro její aplikaci však platí velmi přísné podmínky, které není vždy lehké naplnit. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury. V našem časopise jsme se rozhodnutími soudů z oblasti obnovy řízení zabývali již v čísle 2/2014. V úvodu tedy krátce shrneme rozsudky z uvedeného příspěvku.
Vydáno: 10. 09. 2020
  • Článek
Nicotnost rozhodnutí není totéž co jeho nezákonnost. Nicotné rozhodnutí je takové, které vydá správce daně, který k tomu nebyl vůbec příslušný, či právně neuskutečnitelné nebo zjevně vnitřně rozporné nebo rozhodnutí, které je vydáno na základě jiného nicotného rozhodnutí. V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme zabývat zajímavými rozsudky z této oblasti.
Vydáno: 30. 07. 2020
  • Článek
V minulých dnech byla přijata pod č. 283/2020 Sb. nejrozsáhlejší novela daňového řádu za poslední léta. V dnešním příspěvku se zaměříme na některé aspekty kontrolních procesů prováděných správcem daně a na porovnání současného stavu se změnami provedenými zmíněnou novelou. Účinnost novely je stanovena od 1. 1. 2021.
Vydáno: 30. 07. 2020
  • Článek
V dnešním výběru judikatury správních soudů se zaměříme na problémy poplatníků daně z příjmů při obhajování některých odečitatelných položek (nezdanitelných částek základu daně) a slev na dani.
Vydáno: 10. 06. 2020
  • Článek
Zatímco v dřívějších dobách byla často registrace za plátce DPH pouhou rutinní formalitou, v posledních letech se tato zdánlivě jednoduchá operace stává častým střetem sporů mezi daňovými subjekty a finančními úřady. Jedním z důvodů je skutečnost, že se některé firmy nechávaly zaregistrovat za plátce DPH úmyslně, aby mohly realizovat daňový podvod v této oblasti. V návaznosti na zmíněnou skutečnost správci daně nepostupují vždy pružně a rychle a registrace se stává v praxi někdy noční můrou i pro subjekty, které po plátcovství DPH nijak netoužily, ale jen se snaží naplnit požadavky zákona. Sporům z oblasti registrací k DPH je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.
Vydáno: 11. 05. 2020
  • Článek
Problematika situací, kdy správce daně nezpochybňuje reálnost zdanitelného plnění, ale namítá, že daňový subjekt věděl či vědět měl a mohl o daňovém podvodu na DPH, je stále živá. V našem časopise jsme se jí již zabývali v č. 4/2016 v článku „Věděl nebo vědět mohl – výběr z judikatury“, a dále v článku „Výběr z judikatury na téma „Věděl nebo vědět mohl“ v č. 12/2018. Rozsudky v této oblasti však stále přibývají, a proto se k tomuto tématu znovu vracíme. Přestože důkazní břemeno v této oblasti leží na správci daně, situace nebývá pro daňový subjekt zdaleka jednoduchá. Finanční úřad se velmi často spokojí s deklarací nikoli nezákonných, ale dle jeho názoru „nestandardních“ skutečností při dané transakci a následně vyzve daňový subjekt, aby prokázal, že přijal dostatečná kontrolní opatření, aby zabránil daňovému podvodu.
Vydáno: 09. 04. 2020
  • Článek
Kontroly finančních úřadů jsou v posledních letech stále přísnější. Řada daňových subjektů vychází z předpokladu, že pokud mají účetnictví formálně v pořádku, není důvod se kontroly obávat. Tak tomu však zdaleka není. Stále roste počet případů, kdy se finanční úřad nespokojí s formálně bezchybnou dokumentací a požaduje další důkazy. Mezi ty nejzákladnější je nutno zahrnout výsledky výslechů svědků. V dnešním výběru z judikatury správních soudů se soustředíme na tuto oblast. V našem časopise jsme se touto oblastí již zabývali v čísle č. 7–8/2018.
Vydáno: 12. 03. 2020
  • Článek
Zavedení institutu nespolehlivého plátce či nespolehlivé osoby bylo slibováno jako jedno z důležitých opatření k zamezení daňových podvodů u DPH. Veřejně přístupná databáze nespolehlivých plátců by měla přispívat k větší informovanosti daňových subjektů a k jejich větší obezřetnosti při navazování obchodních styků s osobami, které byly označeny jako nespolehlivé. Zároveň však podnikatelé čekali, že pokud si svého obchodního partnera v této databázi prověří, budou mít významný podklad pro prokázání, že nepostupovali lehkomyslně, když uskutečnili obchod se subjektem, který v této databázi uveden není. V praxi je však tento důkaz příslušnými orgány obvykle chápán pouze jednostranně, tedy jako přitěžující okolnost v případě, že je uzavřen obchod s nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobou. Pokud však dotčený subjekt nespolehlivým plátcem není, nebývá to vnímáno jako nějaká zásadní informace svědčící o potřebné obezřetnosti daňového subjektu. Přesto je tento institut státními orgány využíván a dle zveřejněných údajů ke konci třetího čtvrtletí 2019 činil 6 415 nespolehlivých plátců a 12 952 nespolehlivých osob. Zařazení mezi nespolehlivé plátce může velmi významně negativně ovlivnit podnikatelskou budoucnost daňového subjektu. V důsledku toho také vznikají i soudní spory např. o oprávněnost finančních orgánů zařadit dotčený subjekt mezi nespolehlivé plátce či o rychlost s jakou má být subjekt z registru vymazán, pokud pominou podmínky jeho nespolehlivosti. Výběru z judikatury správních soudů v této oblasti je věnován dnešní příspěvek.
Vydáno: 11. 02. 2020
  • Článek
Ne vždy se podaří daňovým poplatníkům podat přiznání včas. Daňový řád pro tyto případy počítá s pokutou za opožděné tvrzení daně. I zde však vznikají spory. Výběru z judikatury správních soudů v oblasti těchto sankcí je věnován následující příspěvek.
Vydáno: 08. 01. 2020
  • Článek
Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnění úroků z hypotečních úvěrů jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů fyzických osob, v některých případech může mít dopad i do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ne vždy jsou však podmínky zákona splněny a sporné případy se stávají předmětem soudních jednání. Dnes si ukážeme zajímavé judikáty z této oblasti.
Vydáno: 09. 12. 2019