Ing. Zdeněk Burda - strana 2

Pokud není daň uhrazena včas, ať již z důvodu nedostatku finančních prostředků, či z důvodu dodatečného doměření daně, přicházejí na řadu kromě daně samotné i úroky z prodlení. Sporům z této oblasti a jejich výsledkům u správních soudů je věnován dnešní výběr z judikatury. V našem časopise jsme se touto problematikou již zabývali v čísle 11/2019. V úvodu tedy tradičně nejprve krátce shrneme judikaturu z předchozího článku a poté se budeme podrobněji věnovat dalším rozsudkům.

Přestože se základní tříletá prekluzivní lhůta zdá být pro posouzení daňových sporů více než dostatečným časovým prostorem, v poslední době přibývá sporů v této oblasti. V našem časopise jsme se této otázce věnovali v č. 1/2021 v článku „Prekluzivní lhůta při kontrolních činnostech správce daně - výběr z judikatury“. Skutečnost, že od té doby přibyla řada nových judikátů z této oblasti, svědčí o tom, že zmíněná problematika je stále velmi živá. V úvodu dnešního příspěvku nejprve krátce shrneme rozsudky z předcházejícího článku a poté se budeme věnovat podrobněji judikátům novým

Pokud dodavatel neuhradí svoji daňovou povinnost k dani z přidané hodnoty, počítá § 109 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ), s možností ručení příjemce zdanitelného plnění za tuto daň. Zajímavým soudním sporům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Finanční orgány mají právo kontrolovat daňové subjekty. O tom, zda je provádění kontroly vždy v souladu s platnou právní úpravou, se v některých případech vedou spory. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů. Uvedené problematice jsme se v našem časopise věnovali již v čísle 6/2019. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předcházejícího příspěvku.

I v oblasti správného zdaňování příjmů ze závislé činnosti vznikají spory mezi správci daně a daňovými subjekty. V našem časopise jsme se této problematice věnovali v č. 12/2020. Po roce se tedy k uvedenému tématu vracíme. V úvodu nejprve tradičně stručně shrneme judikaturu z předchozího článku.

Odvolání je základním a nejdůležitějším opravným prostředkem pro možnost nápravy rozhodnutí správce daně, zejména platebních výměrů. Pro jeho podání však platí striktní pravidla, jejichž nedodržení může způsobit nemožnost rozhodnutí finančního orgánu zvrátit. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat sporům z této oblasti.

Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.

Elektronická evidence tržeb byla sice pozastavena do konce roku 2022, průběžně však naskakují výsledky soudních sporů, které se jí týkají. Dnešní výběr z judikatury je věnován zajímavým rozsudkům z této oblasti.

Kontrolní hlášení k DPH je jednou ze základních pravidelných povinností plátců DPH. Jeho nepodání či včasné nereagování na požadavky finančních orgánů je poměrně citelně sankcionováno. Není proto divu, že se spory o oprávnění k udělení pokuty či o její výši dostávají na pořad soudních jednání. V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme věnovat zajímavým rozsudkům z této oblasti.

V našem časopise se obvykle věnujeme judikatuře z oblasti daňové problematiky. Spory však často mohou vznikat i v oblasti účetnictví, které nelze od daní oddělit. V dnešním příspěvku se zaměříme na rozhodnutí soudů z této oblasti.

Řada daňových subjektů zažije při kontrole nepříjemné překvapení, když jim nejsou uznány některé výdaje. Často přitom argumentují tím, že jestliže firma uskutečnila zakázku a výnosy z ní byly nebyly zpochybněny, měl by správce daně zohlednit i odpovídající výdaje, přestože nebyly prokázány. Judikatuře z oblasti těchto tzv. esenciálních výdajů je věnován dnešní příspěvek.

Opravy DPH v případě, že se neprokáže uskutečnění plnění – výběr z judikatury Ing, Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. V průběhu daňového řízení může nastat...

Pokud je zboží dodáváno do jiného členského státu EU, neuplatňuje se DPH na výstupu, přičemž je zachován nárok na odpočet DPH z pořízení tohoto zboží na vstupu. Tato skutečnost může svádět k podvodům, kdy zboží není fakticky do zahraničí přepraveno, ač je tak deklarováno. Na druhé straně nemusí nutně vždy k vědomým podvodům docházet, a přesto může mít daňový subjekt problém s prokázáním přepravy do zahraničí, protože jeho obchodní partneři nemusí vždy plnit své povinnosti či se stanou nekontaktními. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Pokud má daňový subjekt dluh na dani, není ho nutno rovnou exekuovat. Správce daně má možnost zřídit zástavní právo na majetku dlužníka. Ani v této oblasti nepanuje vždy shoda o právech a povinnostech zúčastněných. Výběru judikatury na toto téma je věnován následující příspěvek.

Penále je sankcí související s doměřením daně při daňové kontrole. Jeho výše činí 20 % z doměřené daně a v podmínkách zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), má jiný význam než u předcházejícího zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků “). V něm mělo penále stejný význam jako dnešní úroky z prodlení a jeho výše byla závislá i na době, která uplynula od okamžiku, kdy měla být daň původně uhrazena. Naproti tomu penále v dnešní podobě nemá vztah uplynulé době, ale pouze k výši doměřené daně. Přesto i v dnešní době dochází ke sporům o správnosti jeho stanovení a výběru zajímavých rozsudků z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.

Pokud se daňovému subjektu nepodařilo zvrátit nález správce daně týkající se výše daně samotné, může se ještě pokusit o prominutí sankcí. I v této oblasti vznikají spory, výběru z judikatury na toto téma je věnován dnešní příspěvek.

Prověřování daňových povinností nebývá vždy tak rychlé, jak by si daňové subjekty přály. V některých případech se může dostat do kolize s právem správce daně vyměřit či doměřit daň, protože může být překročena prekluzivní lhůta. Výběru zajímavých judikátů správních soudů z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.

V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme věnovat zajímavým rozsudkům souvisejícím se zdaňováním příjmů ze závislé činnosti.

Častým tématem stesků daňových subjektů bývá otázka rychlosti práce finančních orgánů, zejména při kontrolní činnosti. Zajímavým judikátům z této oblasti je věnován následující příspěvek. Tématu nečinnosti se v našem časopisu pravidelně věnujeme, judikaturu na toto téma jsme uvedli v článcích v č. 7 a 8/2013 a dále v 9/2018. Na úvod si tradičně shrneme rozsudky z předchozích příspěvků.

Již řadu let se nemohou shodnout daňové subjekty se správci daně na řešení situace, kdy finanční orgány chtějí zkontrolovat oprávněnost nároku na nadměrný odpočet DPH pouze u několika položek v daném období, přičemž ostatní nezpochybňují. Finanční úřady tvrdily, že je nutno počkat s výplatou celého nadměrného odpočtu až do skončení celého prověřování, plátci DPH naopak požadovali vyplacení té části, kterou správce daně nezpochybňuje. V dnešním výběru judikatury se pokusíme ukázat vývoj rozsudků na toto téma.