Ing. Václav Benda - strana 5

1. Český plátce nakupuje zboží (řezané květiny) na burze v Nizozemí a zajišťuje jeho přepravu přímo do Polské republiky. V Polsku květiny následně prodává různým polským odběratelům, osobám registrovaným k DPH. Český plátce splňuje podmínky pro tzv. zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř EU formou třístranného obchodu podle § 17 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a je prostřední osobou, tzn. v daňovém přiznání uvádí hodnotu nakoupeného zboží od nizozemského prodávajícího na ř. 30 a hodnotu prodaného zboží v řádku 31 a podává Souhrnné hlášení s kódem 2. Stává se, že část řezaných květin není po ukončení přepravy v Polsku prodejná a musí se vyhodit. Jakou hodnotu pořízení zboží (ř. 31) má český plátce v daňovém přiznání uvádět? Má uvádět pouze hodnotu zboží, které dále prodal polským odběratelům? Musel by potom přiznat hodnotu zvadlých, poničených atd. (neprodejných) květin jako pořízení zboží ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o DPH bez nároku na odpočet daně, pokud by se plátce neregistroval v Polsku a nepřiznal pořízení zlikvidovaného zboží z Nizozemského království tam? Nebo může být na ř. 31 vyšší hodnota pořízení zboží než hodnota fakticky prodaného zboží polským odběratelům? Nebo by se měla hodnota neprodejných květin zdanit v Polské republice? Zvadlé květiny byly českým plátcem zlikvidovány (tedy doprava byla ukončena) v Polské republice a český plátce by se musel v Polsku registrovat? 2. Polská fyzická osoba A se zaregistruje v tuzemsku jako plátce DPH s českým DIČ a zároveň má v Polské republice přiděleno polské VAT ID pro účely obchodování se státy EU. Tato osoba pořizuje zboží z Nizozemí, poskytla dodavateli české DIČ a přepravuje zboží přímo z Nizozemí do Polské republiky jiné osobě B registrované k dani v Polské republice. Může být polská osoba A s českým DIČ a zároveň polskou registrací prostřední osobou ve smyslu třístranného obchodu, pokud by byly jinak splněny podmínky § 17 zákona o DPH ? A pokud nemůže vystupovat v pozici prostřední osoby, je povinna přiznat daň z pořízení v České republice bez nároku na odpočet daně podle § 11 odst. 2 zákona o DPH ?

Obec, neplátce DPH, zahrnula do územního plánu výstavbu nových rodinných domků. Pozemky, na nichž budou rodinné domky stát, obec buď vlastnila, nebo je odkoupila, případně směnila. Veškeré pozemky jsou zaúčtovány do dlouhodobého majetku. Bylo provedeno zasíťování stavebních pozemků a uzavřeny smlouvy o jejich prodeji. V průběhu této investiční akce se obec stala plátcem DPH a v té souvislosti máme následující dotazy: – Budou prodeje stavebních pozemků zahrnuty do výpočtu obratu pro účely DPH? – Bude možné uplatnit odpočet u inženýrských sítí? – Je vydán pokyn, případně stanovisko GFŘ nebo MF ke komplexní problematice prodeje pozemků u obcí, případně kde byl zveřejněn?

V odborné literatuře pro realitní kanceláře se objevuje informace, že realitní kancelář jako plátce DPH nemusí u provize (odměny) za zprostředkování prodeje (převodu členských práv a povinností) u družstevního bytu odvádět DPH, neboť družstvo vlastnící byty je obchodní korporace. Jedná se tedy o zprostředkování prodeje podílu v obchodní korporaci, které je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Tato informace vychází z § 54 odst. 1 písm. y) zákona č. 325/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Dle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je osvobozeným plněním převod podílů v obchodních korporacích a v návaznosti na to pak dle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH je od DPH osvobozeno sjednání nebo zprostředkování tohoto převodu. Je tato informace pro realitní kanceláře správná? Moje pochybnost vychází z toho, že aby se mohlo jednat o zprostředkování převodu podle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH , musí se jednat o zprostředkování finanční činnosti podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH . Podle mého názoru je třeba vnímat rozdíl mezi osvobozeným prodejem podílu v obchodní korporaci a prodejem, který není ekonomickou činností, a tedy vůbec není předmětem DPH. Domnívám se, že převod členských práv a povinností v družstvu u osoby, která vlastní družstevní byt za účelem bydlení, není ekonomickou činností, tedy se nejedná o osvobozený prodej podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a nelze pak ani zprostředkování tohoto prodeje podřadit pod § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH a osvobodit od DPH.

V létě 2019 schválila vláda České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “). Tento návrh je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 572 s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Návrh zákona však nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se o několik měsíců posune. Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, se budou do zákona o DPH promítat zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela tedy přinese prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. V období od 1. 1. 2020 do nabytí účinnosti výše uvedené novely tedy bude přicházet v úvahu, za splnění stanovených podmínek v oblastech, které se touto novelou mění, přímý účinek směrnice o DPH , je-li postup podle této směrnice pro daňové subjekty výhodnější než postup vyplývající z aktuálně platného znění zákona o DPH .

Dodání zboží v řetězci není v dosavadním znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraveno. Jedná se prakticky o specifický způsob obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo tomuto kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Tento způsob obchodování je dosud neoficiálně obvykle označován jako „řetězový obchod“. Při uplatňování DPH u takového obchodování se zbožím vznikají problémy s určením místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží a s tím spojené posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu, a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním oddání zboží.

Plátce daně z přidané hodnoty si chce nechat na vlastní nemovitosti (na fasádě) vyobrazit logo své firmy. Bude u tohoto plnění uplatněn standardní (běžný) režim, nebo režim přenesení ve smyslu § 92e zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “)? Patří plnění svým charakterem do kódu 73.11 (reklamní služby) nebo 43 (specializované stavební práce) klasifikace, produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. 1. 2015?

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

Novelou zákona o DPH , který je součástí zákona č. 256/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se přesunou, a to s účinností od 1. 5. 2020, některé služby z dosavadní základní či první snížené sazby daně do druhé snížené sazby daně. V následujícím článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou podrobněji vymezeny aktuálně platné sazby daně u služeb, včetně sazeb daně pro stavební a montážní práce a upozorněno na změny sazeb daně u služeb, které budou provedeny s účinností od 1. 5. 2020. V závěrečně části textu jsou shrnuta pravidlo pro možnost požádat o závazně posouzení sazby daně u služeb.

Základní vymezení plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně je uvedeno v § 51 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a v navazujících § 52 až 62 zákona o DPH jsou ve vazbě na navazující právní předpisy tato plnění podrobněji vymezena. Plátce daně nepřiznává z uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně daň na výstupu, ale ve vztahu k těmto plněním nemá nárok na odpočet daně. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byly v některých ustanoveních zákona o DPH , která upravují osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, provedeny s účinností od 1. 4. 2019 dílčí změny. V článku jsou nejprve shrnuta obecná pravidla pro osvobození od daně bez nároku na odpočet daně vyplývající z § 51 zákona o DPH a návazně vymezena osvobozená plnění podle navazujících § 52 až 62 stávajícího znění zákona o DPH , a to včetně změn provedených s účinností od 1. 4. 2019.

V pokračování příspěvku jsou vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při poskytování služeb. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění a je upozorněno také na změny od 1. 4. 2019.

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží a energií, při zasílání zboží a při jeho pořízení a dovozu. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění. Upozorněno je také na dílčí změny pro rok 2020, které se promítají do připravované novely zákona o DPH . Druhá část článku bude věnována místu plnění u služeb.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při přemístění zboží a návazně jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla uplatnění DPH při přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska, a naopak z tuzemska do jiného členského státu, včetně specifických postupů při přemístění zboží do konsignačního skladu. V této souvislosti je v závěru upozorněno na pravidla doplňovaná novelou zákona s účinností od 1. 1. 2020 pro dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území EU, která vycházejí ze směrnice Rady 2018/1910/EU , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy, kterou se s účinností od 1. 1. 2020 mění směrnice o DPH .

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce, která vyplývají z § 79 až 79d zákona o DPH , provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích změn a doplnění. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně při registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V další části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace plátce, včetně vymezení situací, kdy tato povinnost nevzniká. V závěrečné části jsou vysvětlena pravidla pro vracení částky, o kterou byla povinna osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani snížit uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku při zrušení registrace plátce.

1. Společnost s ručením omezeným (plátce DPH) má v pronájmu restauraci s klubovnou pro rybáře a rybník. Rybářům prodává poukazy na lovení ryb, říkají tomu sportovní rybolov. Poukazy jsou se sazbou DPH ve výši 15 %? 2. Na jaké účty se účtuje nákup ryb? 3. Na jaké účty se účtuje úbytek ryb – některé ryby vyloví rybáři, některé pytláci a pravděpodobně nějaké ryby uhynou. 4. Na jaké účty by se účtoval případný přírůstek (rozmnožování)?

Plátce daně splácel úvěr za nakoupený osobní automobil, ovšem po dohodě s bankou a třetím účastníkem došlo podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k převzetí dluhu („Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu“, § 1888 odst. 1 občanského zákoníku ) a k převodu vlastnictví vozidla na nového dlužníka. Nový vlastník (dlužník) bude za původního vlastníka (dlužníka) bance dále splácet zbývající část úvěru.

Právnická osoba, (s. r. o.) v loňském roce zakoupila budovu, která v minulosti sloužila jako zdravotní středisko. Budova byla zařazena do majetku. V letošním roce probíhá její oprava většího rozsahu, při které dochází i ke změnám parametrů a bourání příček, proto je tato oprava považována za technické zhodnocení budovy, výdaje nejsou zařazeny přímo do nákladů, ale zvyšují hodnotu budovy a budou po kolaudaci a zařazení technického zhodnocení do užívání účtovány do nákladů formou odpisů. Protože dojde ke změně ve využití budovy, z prostor bude vybudováno 8 bytových jednotek, a zároveň jedna místnost bude využívána pro podnikatelské účely (bude sloužit jako šatna pro zaměstnance), zajímalo by mě, jak postupovat při uplatňování DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, pokud se týká stavebních prací prováděných na budově (nákup materiálu, dodávky stavebních prací – převážně přenesená zdanitelná plnění), zda například k datu kolaudace máme povinnost provést dodanění DPH u přijatých zdanitelných plnění (pronájem bytových prostor bude osvobozen od DPH).

Před šesti lety jsme s manželkou zakoupili osobní automobil. V technickém průkazu je zapsána má manželka, která také hradí silniční daň. Nemáme rozděleno společné vlastnictví. Od data pořízení mám automobil zařazen v obchodním majetku a využívám ho 100% k podnikání. V letošním roce chci automobil vyřadit z obchodního majetku. Následně cca po měsíci auto prodáme. Příjem z prodeje vykáže manželka jako ostatní příjem v § 10 zákona o daních z příjmů . Máme já nebo má manželka povinnost odvést DPH, a pokud ano, v jaké výši? Před 6 lety bylo uplatněno DPH na vstupu ve výši 100 %.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.

V následujícím článku je nejprve vysvětleno obecné vymezení osob povinných k dani a ekonomické činnosti, jejíž provádění je klíčovou charakteristikou osob povinných k dani. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně či identifikovaných osob. V závěrečné části jsou vysvětlena specifická pravidla pro vymezení osob povinných k dani pro účely vymezení místa plnění u služeb.

V roce 2019 mají plátci daně z přidané hodnoty (DPH) nadále za stanovených podmínek povinnost podávat daňové přiznání a kontrolní hlášení. Povinnost podávat kontrolní hlášení byla zavedena s účinností od 1. 1. 2016, a to novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 360/2014 Sb. Dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolních hlášení byly provedeny již v roce 2016 a také v roce 2017 a 2018. Poslední dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolního hlášení byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 4. 2019. Na legislativní úpravu podávání kontrolních hlášení navazuje metodika Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy a je průběžně doplňována a aktualizována. Plátci si již pravidla a postupy při podávání kontrolních hlášení v návaznosti na aktuálně platnou legislativní úpravu a navazující metodiku GFŘ osvojili, ale přesto se občas dopouštějí porušení některých pravidel či chyb při podávání kontrolních hlášení, které potom mohou být správci daně sankcionovány. V článku jsou shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení a upozorněno na nejčastější chyby či porušení zákona o DPH , kterých se plátci při podávání kontrolních hlášení dopouštějí.