Účtování dlouhodobého majetku - strana 5

U dodavatele jsme si nechali vytvořit chatbot podle našich požadavků, kde celková cena vytvoření a úpravy činí cca 400 000 Kč. Chatbot plánujeme užívat déle než jeden rok. Dodavatel nám měsíčně fakturuje licenční poplatky za počet interakcí chatbotu. Můžeme se v daném případě v chatbot považovat za dlouhodobý nehmotný majetek a fakturaci za licenční poplatky dle počtu interakcí jako službu nebo máme brát vše jako službu? (Společnost má stále pravidla pro zařazení dlouhodobého nehmotné majetku dle ZÚ, a to od 10 000 Kč)

Řadě obcí činí velké problémy správné stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění při převodu nemovitého majetku. Tato problematika nabyla na významu po 1. 1. 2016, kdy se významně rozšířil rozsah nemovitostí, z jejichž převodu je nezbytné odvést daň z přidané hodnoty. Od roku 2020 také došlo k rozšíření případů tzv. přenechání zboží, což znamená další komplikaci pro práci účetních. Správná klasifikace dané operace a také určení data uskutečnění zdanitelného plnění jsou důležité pro stanovení okamžiku odvodu daně. Pro účetní obcí není ani jednoduché vyrovnat se s tím, že se v těchto případech rozchází okamžik uskutečnění zdanitelného plnění a okamžik uskutečnění účetního případu. V tomto příspěvku se budu snažit ukázat na konkrétních příkladech, jak se s touto problematikou vyrovnat.

Jedná se o developerskou společnost, která dostavuje RD. Nyní má dle smlouvy bezúplatně předat infrastrukturu obci. Předpokládám tedy, že jde o vyvolanou investici. Z hlediska daně z příjmů zůstane vyvolaná investice v hodnotě zásoby a do nákladů přejde prodejem konečným zákazníkům řadových domků.  1) Jak by se postupovalo, kdyby například jeden domek zůstal v daném účetním období neprodán a prodal by se až například následující zdaňovací období?  2) Jak je to z hlediska DPH, protože DPH byla uplatněna na vstupu při výstavbě vyvolané investice? 3) A jak by se postupovalo, kdyby přistoupili na kupní smlouvu za symbolickou cenu např. 1 Kč?

Vlastníme nemovitost – stavbu vedení kabelové trasy telefonních a optických kabelů z roku 1997. Tato stavba je již účetně i daňově odepsána. Nyní dodatečně k této historické stavbě, která vede na cizích pozemcích, zřizujeme služebnost – právo uložení, provozu, údržby atd. Služebnost se zřizuje na dobu neurčitou a cena za zřízení služebnosti bude asi 200.000,- Kč. Jak máme postupovat při účtování této služebnosti do majetku a jak majetek následně odepisovat? Děkujeme za Váš názor.

Společností byl pořízen DHM - kamerový systém v srpnu za cca 150 000 Kč a v prosinci byly pořízeny ještě tři kamery v hodnotě cca 15 000 Kč. Domnívám se, že TZ to není, ale váhám, zda v prvním roce pořízení majetku nenavýšit vstupní cenu majetku. Jak se prosím chovat k tomuto rozšíření souboru majetku, který máme v evidenci DHM. Jak ho zaúčtovat - jako navýšení vstupní ceny?

Jak správně účetně a daňově zapracovat náklady na společný podnikatelský záměr? Záměrem je pořádání historických bitev a provoz muzea. Je tedy potřeba pořídit sběratelské historické funkční střelné zbraně, náboje, náklady na reklamu, odměny pro účinkující, apod. Patřičné povolení pro nákup a zacházení se zbraněmi má firma B, firma A toto povolení nemá a nebude mít. Potřebujeme dostat peníze z firmy A do firmy B, aby ta mohla nakoupit veškeré potřebné věci a služby, aby to byl účetně a daňově uznatelný náklad pro firmu A. Firma A je plátcem DPH, firma B zatím není. Zároveň se jedná o spojené osoby - jediný společník firmy B je zároveň jedním ze dvou společníků firmy A. Máme uzavřenou smlouvu o financování společného záměru, ale nevím, jak správně účetně prakticky vyřešit platby. Stačí ke smlouvě přidat společníky odsouhlasené částky plateb (dopředu nejsou známé a tedy nejsou ve smlouvě)? Takovéto příjmy by pro firmu B vstupovaly do obratu pro DPH? Když se stane plátcem DPH, bude z takovýchto plateb přiznávat DPH? Nebo firma B musí fakturovat na základě této smlouvy? Co by bylo předmětem fakturace - správa majetku, nákup rekvizit, a přípravné práce?  

Společnost s r. o. pořídila nový účetní SW za 1,5 mil. Kč. Smlouva byla podepsaná k říjnu 2021. Část fakturace za SW proběhne do konce roku 2021 a část až v roce 2022. SW bude ale spuštěn od 1. 1. 2022. K jakému datu budu prvně účtovat o pořízení SW, bude částka 1,5 mil. Kč účtována jako jednorázový náklad?

Společnost s. r. o. zakoupila vrták na zem v hodnotě 11 100 Kč bez DPH ke stavebnímu stroji a zaúčtováno přímo do spotřeby (501200-Spotřeba evidovaného drobného majetku) a je vedený na evidenční kartě drobného majetku. Ve vnitřní směrnici má stanovenou hranici pro dlouhodobý majetek s cenou vyšší než 40 000Kč účet 022). Nemá ve směrnici žádné další údaje jako např. zaúčtování pro drobný hmotný majetek do 39 999 Kč. Můžeme vrták přímo zaúčtovat do spotřeby (501), nebo by z pohledu finančního úřadu bylo vhodnější doplnit směrnici o informace: drobný majetek např. do 3 000 Kč přímo do spotřeby (mají tam různé hadičky, objímky atd.) a od 3 001 do 39 999 Kč přes účet 111 a pak výdej do spotřeby?

Podnikající účetní jednotky musejí dbát pravidel stanovených právními předpisy účetními i daňovými. Co si však mají počít v případě, když se jejich pokyny liší? Budou postupovat dle rady známého filozofa života pana Murphyho: „Pokud dostanete dva protichůdné příkazy, splňte oba!“. Ano, skutečně to lze a v praxi je to docela běžné. Zkrátka se konkrétní skutečnost promítne do účetního výsledku hospodaření jinak než do základu daně z příjmů. Ostatně firmy jsou zvyklé, že kupříkladu odpis pohledávky je plně účetním nákladem, ale daňově je uznán jen za určitých podmínek, případně zčásti či vůbec. Ovšem málo už pamatují na to, že účetně daňový nesoulad se netýká pouze nákladů – lišit se může i pojetí dlouhodobých hmotných investic, a to hned ve třech směrech. Zde si můžeme položit následující otázky. Co se považuje za investici? Jak se investice ocení? Jaký je způsob odpisování investice?

Problematika oceňování nemovitých věcí (pozemků a staveb spojených se zemí pevným základem) je složitým oborem s bohatou historií i terminologií. Každá nemovitá věc je výjimečná svou povahou a podstatou (sui generis), které jsou dány její polohou, velikostí, příslušenstvím, sítěmi, stavem, údržbou, vzhledem, okolím atd. Správně každou takovou věc ocenit vyžaduje vedle dobrých znalostí a zkušeností i jistý talent, cit a vlohy – asi jako hra na housle.

Téma, které je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku je nejen rozsáhlé, ale také zajímavé a v mnoha případech nejednoznačné a možná i neprobádané. Kdybychom se chtěli tomuto tématu věnovat vyčerpávajícím způsobem, bylo by to na docela objemnou knihu. Tolik prostoru zde však nemáme, a proto si zejména připomeneme vše, na co bychom neměli u tohoto tématu zapomínat, a podrobněji se budeme věnovat jen některým, vybraným skutečnostem, které považuji za důležité a zajímavé.

Častým problémem v účetnictví příspěvkových organizací je správné zařazení hřišť, sportovišť, kurtů a podobného majetku do účetnictví těchto účetních jednotek. I vzhledem k tomu, že náklady na tyto zásahy zdaleka nejsou zanedbatelné, nejedná se o nijak jednoduchou záležitost. Navíc související právní úprava je poměrně nejasná a není vůbec jednoduché se v ní orientovat. Na pomoc je nutné nastudovat také související soudní judikaturu, což řešení také neulehčuje.

Pro oblast vykazování výzkumu a vývoje chybí pevné účetní a daňové opěrné body zejména co do jejich přesného vymezení, stanovení odhadů při oceňování a následném odepisování. Proto již na podzim roku 2015 zahájila Národní účetní rada práci na vytvoření příslušné interpretace účetních postupů. Aktivita ve směru tvorby interpretace byla následně doplněna o novely vyhlášky 500/2002 Sb. 1) , která s účinností od 1. 1. 2018 zapracovala vypuštění položky výzkumu z dlouhodobého nehmotného majetku. V konečné verzi spatřilo světlo světa Interpretace NUR I-40 „Vykazování výzkumu a vývoje“ se schválením 20. 1. 2020.

Právnická osoba (PO) pořídila nemovitost, cena dle smlouvy 1 500 000 Kč. Tuto nemovitost zařadila do užívání v pořizovací hodnotě dle smlouvy o prodeji 1 500 000 Kč (s prodejcem nejsou propojené osoby). Pro daň z nabytí nemovitých věcí si nechala PO vypracovat znalecký posudek, cena nemovitosti dle znaleckého posudku cca 4 500 000 Kč. Jak účtovat o rozdílné ceně – oceňovací rozdíl k nabytému majetku v částce 3 000 000 Kč (021/097)? Účetně odepisovat 180 měsíců (559/098)?

Účetní společnost používá pro svou práci účetní program. K tomuto programu si přikoupila modul pro snadnější zpracování mezd. Hodnota modulu je 65 000 kč bez DPH. Je uvedený modul technickým zhodnocením účetního programu nebo jde o samostatný nehmotný majetek?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2019, čj. 7 Afs 365/2018-62

Aktiva jsou nezbytnou výbavou podnikání. Jsou výsledkem předchozí činnosti firmy. Od majetku, který účetní jednotka vlastní, se očekává, že přinese ekonomický užitek v budoucnu. Zatímco oběžná aktiva jsou přímým nositelem tržeb, stálá aktiva jsou méně likvidní a slouží k zajištění připravenosti firmy k činnosti v dlouhém horizontu. Účtování o jejich pořízení a technickém zhodnocení, způsoby oceňování a vyřazování stálých aktiv ovlivňují výpověď účetnictví o ekonomickém úspěchu podnikání.

Druhou rozvahovou položkou v dlouhodobém majetku je dlouhodobý hmotný majetek (první v dlouhodobém majetku je dlouhodobý nehmotný majetek). Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje značné množství majetku; rozumí se jím zejména takový majetek, kde doba jeho použitelnosti je delší než jeden rok. U konkrétních položek majetku je však třeba zpřesnit ještě další podmínky pro jeho zařazení mezi dlouhodobý, například účel jeho pořízení nebo jeho cenu. V dalším textu se z položek hmotného majetku zaměříme na pozemky a stavby – jejich umístění v rozvaze podle kategorií účetních jednotek, na jejich vymezení, účtování i oceňování.

V rámci položky „Stálá aktiva“ je v rozvaze zařazen „Dlouhodobý nehmotný majetek“. Následující příspěvek se věnuje správnému vymezení a účtování závěrečných položek tohoto majetku.

Goodwill je specifickou položkou dlouhodobého nehmotného majetku. Následující příspěvek si klade za cíl pomocí příkladů vymezit, co se rozumí pojmem goodwill. Podíváme se, jak upravuje tento pojem zákon o daních z příjmů a jak rozdílně se dívají na goodwill účetní a daňové předpisy.