Stav mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění v České republice
Ing.
Václav
Zíka
Je všeobecně známo, že rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodářských vztahů je
jedním z cílů zahraniční politiky České republiky. Uzavírání mezinárodních smluv, které svým
charakterem přispívají k rozvoji takovýchto vztahů, tak lze jednoznačně zařadit mezi jednu z
nejvýznamnějších částí zahraničně politické činnosti našeho státu. Členství České republiky v
Evropské unii na tomto faktu doposud nic nezměnilo, minimálně tedy v oblasti mezinárodních smluv
pojednávajících o zdaňování příjmů a popř. rovněž majetku.
S problematikou mezinárodních daňových vztahů velmi úzce souvisí především problematika
mezinárodního dvojího zdanění příjmů, které je v každém případě nežádoucí, protože může reálně
snižovat příjmy, které plynou daňovému rezidentovi jednoho státu ze zdrojů na území státu druhého.
Nedílnou a velmi významnou součástí mezinárodních hospodářských vztahů je tedy i řešení problematiky
zamezení takovémuto mezinárodnímu dvojímu zdanění příjmů (popř. i majetku), které může být účinně
odstraněno právě jen opatřením obou daných států, které je vzájemně koordinováno existující
mezinárodní smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.
Je evidentní, že mezinárodní dvojí zdanění příjmu a popř. i majetku zcela jistě
představuje překážku v rozvoji hospodářských a dalších vztahů mezi jednotlivými zeměmi. Nežádoucí a
škodlivé účinky takovéhoto mezinárodního dvojího zdanění na výměnu zboží a služeb, na pohyb
kapitálu, technologií a samozřejmě i osob jsou zřejmé.
V současné době má Česká republika v platnosti již více jak 80 smluv o zamezení dvojímu
zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku, přičemž mnohé smlouvy s dalšími státy
světa Ministerstvo financí České republiky v tuto chvíli připravuje (viz i celkový přehled
níže).
K poslednímu vývoji v oblasti sjednávání a uzavírání těchto velmi důležitých a významných
mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění v České republice lze uvést, že v průběhu roku 2015
vstoupily v platnost a od 1.1.2016 se tak uplatňují další nové dokumenty.
Jde konkrétně o tři historicky první smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, a to tedy s
Kolumbijskou republikou
(podepsána v Bogotě dne 22.3.2012, v platnosti od 6.5.2015,
publikována ve Sbírce mezinárodních smluv č. 39/2015), s Pákistánskou islámskou
republikou
(podepsána v Praze dne 2.5.2014, v platnosti od 30.10.2015, publikována ve Sbírce
mezinárodních smluv č. 58/2015) a Lichtenštejnským knížectvím
(podepsána v Praze dne
25.9.2014, v platnosti od 22.12.2015, publikována ve Sbírce mezinárodních smluv č.
8/2016).Nelze, a to v souvislosti se skutečností, že se od 1.1.2016 tedy začala v praxi provádět
ustanovení výše uvedené daňové smlouvy s Lichtenštejnskem, opomenout fakt, že tato skutečnost má od
stejného data, tedy od 1.1.2016, dopad i na praktickou aplikaci vnitrostátního zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Jde
o to, že je od tohoto data zákonem o daních z
příjmů zajištěno stejné daňové zacházení ve vztahu k Lichtenštejnsku, resp. k jeho daňovým
rezidentům, jako k ostatním státům tvořícím Evropský hospodářský prostor, resp. k jejich daňovým
rezidentům. Týká se to aplikace příslušných ustanovení např.
§ 4a, §
6, § 15,
§ 17b, §
19 atd. tohoto vnitrostátního zákona. Zmíněné totožné daňové zacházení ode dne, kterým se
začne provádět smlouva s Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění, je stanoveno a
upraveno zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
V loňském roce rovněž vstoupily v platnost i dva nové protokoly k již existujícím smlouvám
o zamezení dvojímu zdanění, a to konkrétně ten ke smlouvě s
Belgickým královstvím
(podepsán v
Bruselu dne 15.3.2010, v platnosti od 13.1.2015, publikován ve Sbírce mezinárodních smluv č.
17/2015) a ten ke smlouvě s Ukrajinou (podepsán v Kyjevě dne 21.10.2013, v platnosti od 9.12.2015,
publikován ve Sbírce mezinárodních smluv zatím není, bude tak učiněno v nejbližších dnech – pozn.
autora: tento text vzniká v polovině ledna 2016
). Od 1.1.2016 se tedy smlouvy o zamezení dvojího
zdanění s Belgií (publikována ve Sbírce mezinárodních smluv č. 95/2000) a s Ukrajinou (publikována
ve Sbírce zákonů č. 103/1999) v praxi provádějí ve znění těchto nově uzavřených protokolů, které
aktualizují jejich texty (např. novelizace textů článků těchto dvou smluv, které pojednávají o
problematice výměny daňových informací, kdy je nově stanoven současný mezinárodní standard této
výměny informací, včetně prolomení bankovního tajemství apod., přičemž protokol ke smlouvě s
Ukrajinou přináší i další významné úpravy textu česko-ukrajinské smlouvy o zamezení dvojího zdanění,
a to i např. v souvislosti s problematikou rozhodného časového testu pro vznik tzv. službové stálé
provozovny či s problematikou osvobození úroků ve státě zdroje od daně z příjmů atd.).Pokud jde o jednu z nedílných součástí celého legislativního procesu, který souvisí s
tímto typem mezinárodní smlouvy, a to tedy o oficiální podpis smlouvy, je třeba zmínit skutečnost,
že v roce 2015 byly podepsány historicky první smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se dvěma státy,
konkrétně tedy s
Íránskou islámskou republikou
(v Praz