Změny v předpisech - strana 9

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu Ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150–350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.

Ve veřejném prostoru se nejméně od podzimu loňského roku objevují materiály, které se týkají návrhu nového zákona o účetnictví . 1) To dává dobrou příležitost se danou problematikou opakovaně zabývat. 2) Zpracovatelé pochopitelně na svůj výtvor pějí chvalozpěvy, a současně zrovna nectí dosavadní zákonnou úpravu, o čemž svědčí i důvodová zpráva. Je tomu opravdu tak, či ne? V tomto článku se pokusím odpovědět na některé otázky, a ač jsem donedávna působil na Ministerstvu financí, již převážně pohledem zvenku. To nemusí být na škodu věci.

Po kratší prázdninové přestávce se Vám dostává opět do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Ačkoli jsou prázdniny, v Poslanecké sněmovně běží legislativní proces týkající se konsolidačních snah vlády v oblasti veřejných rozpočtů. V našem příspěvku nicméně toto téma zmiňujeme pouze okrajově a zabýváme se „drobnějšími“ tématy.

Vážení uživatelé, prostřednictvím týdeníku DAUČ vám pravidelně přinášíme aktuální, odborné a praktické informace potřebné pro vaši praxi. Tento týdeník obsahuje: Zápis z Koordinačního výboru, sazba spotřební daně z nafty nebo posunutí účinnosti novely zákona o DPH – daňové a účetní aktuality ke dni 30. 7. 2023. Srpnový termínový kalendář daňových a pojistných odvodů. Aktuální podcasty Wolters Kluwer UpDate. Nová tematická sekce aplikace DAUČ k problematice ESG a také spousta dokumentů ke konsolidačnímu balíčku! Na další aktuální informace ze světa daní a účetnictví se můžete těšit ve druhém prázdninovém týdeníku č. 31–34/2023 koncem měsíce srpna.

Senát dnes schválil novelu zákona o spotřebních daních, díky které dojde k návratu sazby spotřební daně z motorové nafty na původní výši 9,95 Kč za litr, a to s účinností od prvního dne měsíce po vyhlášení zákona.

V červnovém vydání časopisu UNES jsme se věnovali nové právní úpravě ochrany oznamovatelů. Sněmovní tisk s návrhem zákona o ochraně oznamovatelů č. 352/0 byl ze Senátu, který jej neprojednal, doručen prezidentovi a podepsán dne 7. 6. 2023. Schválený zákon byl vyhlášen dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů v částce 86 pod číslem 171/2023 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o první komplexní zákon upravující ochranu oznamovatelů, kdy doposud bylo nutné čerpat pouze z obecné právní úpravy např. v pracovněprávních předpisech nebo v předpisech veřejnoprávních, domníváme se, že je na místě se tomuto tématu věnovat detailněji a připravili jsme pro Vás ještě jeden příspěvek na toto téma.

Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastu­pitelů včetně nařízení vlády o odměňování.

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační nebo ozdravný balíček, tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny zákona a která nejsou řešena v rámci samostatných projektů. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál.

Sněmovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila návrh ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 63 zákonů. Cílem balíčku je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně proběhne po skončení sněmovních prázdnin tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Přibližně poslední rok přinesl poměrně velké turbulence na nemovitostní trh. Problémy s financováním a růst cen energií či materiálů, to jsou jen některé faktory, které vnáší do dříve relativně poklidných vod nové výzvy. V přehledu uvádím i nové technologické, investiční, legislativní či právní trendy.

V následujícím příspěvku se podíváme na změny předpisů, ke kterým došlo v první polovině letošního roku. Projdeme si nové zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů, podíváme se na změny v sociálním pojištění i na nový pokyn GFŘ č. D-59 a další informace zveřejněné na portálu Finanční správy.

Vláda schválila návrh legislativního znění ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 62 zákonů. Cílem návrhu je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Vážení uživatelé, prostřednictvím týdeníku DAUČ vám pravidelně přinášíme aktuální, odborné a praktické informace potřebné pro vaši praxi. Tento týdeník obsahuje: Sdílení vyrobené elektřiny, změny v humanitární dávce nebo návrh zákona o kyberbezpečnosti – daňové a účetní aktuality ke dni 25. 6. 2023. Červencový termínový kalendář daňových a pojistných odvodů. Nové podcasty Wolters Kluwer UpDate. Poštovné zdarma – využijte letní akci na knihy v našem e-shopu!

V návaznosti na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, mělo s účinností od 1. 7. 2023 dojít také ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v oblasti nemovitých věcí.  

V tomto období došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění a změnám u zdravotního pojištění cizinců, byl novelizován zákon o daňovém poradenství a zákon o auditorech v souvislosti s tzv. whistleblowingem, vyšel pokyn č. GFŘ-D-61 v oblasti vedení spisové agendy a také informace pro poplatníky k příspěvku pro solidární domácnost.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl publikován jako sněmovní tisk č. 352/0 a dne 21. 4. 2023 byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen do Senátu. Senát jej zařadil na pořad 12. schůze a měl být projednán dne 1. 6. 2023. Senát jej nicméně neprojednal ani k němu nepřijal žádné usnesení a platí tak zákonná fikce, že pokud se Senát k návrhu zákona nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů od jeho postoupení, je návrh zákona přijat a bude postoupen k podpisu prezidentovi. Evropská právní úprava ochrany oznamovatelů vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice“), a Česká republika byla povinna pravidla z ní vyplývající implementovat do českého právního řádu do 17. 12. 2021.

V následujícím příspěvku si projdeme změny předpisů, ke kterým došlo v první polovině letošního roku. Kromě nových zákonů zveřejněných ve Sbírce zákonů se podíváme na změny v sociálním pojištění i na další informace týkající se zejména obcí.