Články

Daňová top desítka Sbírky zákonů 2025 přináší zásadní změny v oblasti daní z příjmů, energetiky, bydlení, správy daní a účetnictví. Novela zákona o dětských skupinách upravuje daňové režimy zaměstnaneckých akcií, zatímco zákon o energetice ruší speciální odpisy fotovoltaických elektráren. Důležitou změnou je také možnost odpočtu úroků z úvěrů bytových družstev od základu daně z příjmů. V oblasti správy daní se mění podmínky pro silniční daň a zavádí nové procesní úpravy. Novela zákona o účetnictví zmírňuje administrativní zátěž pro firmy zvýšením limitů velikostních kategorií účetních jednotek. Sdělení Ministerstva práce stanovuje novou minimální mzdu a mění limity pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Vyhláška mění sazby cestovních náhrad a stravného, což ovlivní mzdové účetní při vyúčtování pracovních cest. Tato legislativní smršť přináší řadu parametrických úprav a změn, které je nutné pečlivě sledovat a aplikovat v praxi.

Od roku 2026 vstupují v platnost další změny týkající se odvodů z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Přečtěte si, jaké limity nově platí pro zaměstnance a zaměstnavatele a jaký to bude mít vliv na výpočet čisté mzdy. Přinášíme ucelený přehled nejdůležitějších bodů. Zjistěte vše, co potřebujete vědět o zdanění DPP a DPČ v roce 2026.

Jedním z nejvýraznějších příkladů napětí mezi veřejným zájmem, tržními mechanismy a politickými prioritami státu jsou daňové pobídky, výjimky a úlevy. Pohybují se na tenké hraně mezi legitimním nástrojem hospodářské politiky a potenciálním zdrojem deformace hospodářské soutěže. Daňová pobídka je zvláštní právní konstrukt: formálně zůstává součástí obecného daňového systému, avšak materiálně představuje selektivní zásah do rovnosti daňového zatížení. Stát zde nevystupuje pouze jako neutrální výběrčí daní, nýbrž jako aktivní aktér, který prostřednictvím fiskálních nástrojů „jemně postrkuje“ ekonomické subjekty žádoucím směrem. Otázkou ovšem zůstává, zda tento postrkovací mechanismus vždy míří správným směrem – a zda při tom některé podnikatele nevytlačí ze hry dříve, než vůbec dostanou šanci nastoupit na hřiště.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Potřebujete se zorientovat v § 31 až 35a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty? Tento přehled pokrývá zvláštní daňové doklady (splátkový a platební kalendář, souhrnný daňový doklad, doklad o použití) a specifika daňových dokladů při dovozu a vývozu zboží. Zjistěte, jak zajistit věrohodnost, neporušenost a čitelnost dokladů podle § 34 a jak správně a dlouho uchovávat daňové doklady v elektronické i listinné podobě dle § 35 a 35a. Tyto informace jsou nezbytné pro každého plátce DPH.

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb. , o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění , která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Článek se podrobně věnuje problematice opravy základu DPH u neuhrazených pohledávek. Vysvětluje, za jakých podmínek může věřitel provést opravu daně, přičemž klíčovou novinkou je možnost zahrnout od roku 2025 do tohoto režimu i malé nedobytné pohledávky. Text zároveň upozorňuje na překážky opravy, jako je kapitálové propojení osob nebo status nespolehlivého plátce. Pozornost je věnována také povinnostem dlužníka, zejména nutnosti upravit odpočet daně u závazků po splatnosti. Praktické příklady a doporučení poskytují čtenářům jasný návod, jak správně postupovat při řízení neuhrazených pohledávek a minimalizovat jejich dopad na cash-flow.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

V tomto článku se autor zaměřuje na téma poskytování příspěvků poskytovatelům podpůrných opatření. Systém příspěvků umožňuje faktickou realizaci podpůrných opatření v praxi a současně rozkládá ekonomická rizika spojená s pronajímáním bytů zranitelným osobám. Zákon rozlišuje dva základní okruhy příspěvků, a to příspěvek na správu a příspěvky na poskytování jednotlivých podpůrných opatření.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

Fyzická osoba zdaňuje příjmy z nájmu nemovité věci jako příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů jako příjmy z nájmu. Naopak poskytování ubytovacích služeb představuje příjem ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů. V obou případech si poplatník fyzická osoba může zvolit, zda bude výdaje uplatňovat ve skutečné nebo v paušální výši.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně) a rovněž aby mohl uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období propadají. V našem příspěvku si ukážeme vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob zaměřená na uplatnění různých forem daňového odpisování včetně tzv. mimořádných odpisů dle § 30a ZDP, na uplatnění paušálních výdajů, postupy uplatnění daňové ztráty, dále na využití spolupráce osob k daňové optimalizaci a rovněž na podmínky pro vyhnutí se progresivní dani.

Slevy na dani jsou částky, o které se podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů snižuje vypočtená daň z příjmů. Tím se slevy na dani odlišují od nezdanitelné části základu daně a odčitatelných položek, které snižují pouze základ daně z příjmů. O slevy na dani nelze snížit daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP ani daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP. Za zdaňovací období roku 2025 a zatím beze změn také od 1. 1. 2026 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob uplatňovat slevu za zaměstnance se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 až 3 ZDP ), slevu na zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP ) a slevu na dani ve formě investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP ). Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatňovat dále také osobní slevy na dani podle § 35ba a 35bb ZDP a daňové zvýhodnění podle 35c a 35d ZDP.

Zákonem č. 218/2025 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2025 též změněn zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon o FS“), přičemž tato novela postihla jen oprávnění finančních úřadů, zejména pak ve vztahu k okruhu tzv. vybrané působnosti. Při vzniku zákona o FS, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2013, se vyšlo z několika základních pilířů, které lze charakterizovat tak, že Generální finanční ředitelství bylo převzato v původní podobě, která byla zakotvena v zákoně č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, došlo k reorganizaci orgánů daňové správy na nižších stupních, včetně vzniku Odvolacího finančního ředitelství v Brně s působností pro celé území České republiky. Z původní právní úpravy byl rovněž převzat Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze, který má též celorepublikovou působnost jako již zmíněné Odvolací finanční ředitelství. V rámci této soustavy finančních orgánů hrají svou významnou roli finanční úřady coby základní stavební článek orgánů finanční správy, který je instančně podřízen Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně. Není proto asi náhodou, že dosud poslední změna tohoto zákona byla zaměřena právě ve vztahu ke kompetencím tohoto základního stavebního článku finanční správy. I když změny, které s sebou přinesl zákon č. 218/2025 Sb. např. ve vztahu ke konkrétním ustanovením zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), byly poměrně rozsáhlé, nebyly nikterak blíže a rozsáhleji prezentovány v odborném tisku a je otázkou, zda a do jaké míry (pokud vůbec) byly konzultovány s odbornou veřejností. Není mi ani známo, že by jeho přijetí předcházela nějaká širší odborná diskuse na ta témata, která zmíněný zákon řeší.

V oblasti spotřebních daní panují mnoho let nejasnosti ve vazbě na nakládání s aromaty, která obsahují líh a která jsou určena k dochucení potravin a nealkoholických nápojů.Nyní došlo k významnému posunu, který může mít důsledky pro výrobce a distributory těchto produktů. Evropský soudní dvůr se zabýval otázkou, zda osvobození od spotřební daně pro líh obsažený v aromatech je podmíněno jejich skutečným použitím k výrobě potravin a nealkoholických nápojů s nízkým obsahem alkoholu. Rozhodnutí soudního dvora přináší jasnost do této problematiky a naznačuje směr, kterým by se mohlo ubírat sjednocení pravidel v rámci Evropské unie.

Evropská unie v posledních letech zásadně posílila požadavky na transparentnost podniků v oblasti udržitelnosti. Klíčovým nástrojem se stala směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která ukládá povinnost rozsáhlého reportingu. Vzhledem ke komplexnosti tohoto reportingu se však objevila potřeba zavést mechanismy, které umožní regulaci reagovat na praktické problémy.

Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních aktiv. Tento článek se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy zdanění kryptoaktiv v ČR, srovnává ji s přístupy vybraných států EU a identifikuje klíčové výzvy, které je třeba překonat. Od decentralizace a anonymity až po volatilitu hodnoty – kryptoaktiva vyžadují inovativní přístup k jejich zdanění. Jak je české daňové právo připraveno na digitální revoluci?

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?

V průběhu roku 2025 došlo třemi zákony k úpravě znění § 15 a § 15b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jednak se jedná o zákon č. 84/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1. 5. 2025, dále se jedná o zákon č. 120/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a některé další zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. 6. 2025, a dále zákon č. 176/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2026. V článku si blíže rozebereme jednotlivé změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.