Články

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

...

Efektivní finanční řízení a promyšlený obsahový marketing představují dva zásadní pilíře úspěchu moderních firem. Zatímco finanční řízení zajišťuje stabilitu, likviditu a dlouhodobou ziskovost podniku prostřednictvím plánování, kontroly a optimalizace finančních zdrojů, obsahový marketing pomáhá firmám budovat značku, posilovat vztahy se zákazníky a podporovat růst prostřednictvím hodnotného a cíleného obsahu. Tento článek se zabývá propojením obou oblastí – ukazuje, jak může kvalitní finanční plánování podpořit efektivní marketingové strategie a jak vhodně řízený obsahový marketing přispívá k ekonomické stabilitě firmy. V dnešní digitální době je zásadní, aby firmy dokázaly nejen řídit své finanční zdroje efektivně, ale také využívat moderní technologie, včetně umělé inteligence, k tvorbě personalizovaného obsahu, který rezonuje s cílovým publikem.

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Zdaňovací období může být buď měsíční, což poskytuje vyšší frekvenci podávání daňových přiznání, nebo čtvrtletní. Hlavním determinantem pro volbu období je obrat v tuzemsku, přičemž hranice obratu činí 15 mil. Kč. Kromě obratu musí plátci DPH splňovat další kritéria, jako jsou absence statusu nespolehlivého plátce a možnost registrace změny ve stanoveném čase. Specifičnost pravidel nutí firmy pečlivě sledovat změny podmínek, jako je insolvence nebo status plátce po fúzi a rozdělování právnických osob. Zúžený pohled je zaměřen také na lhůty pro podání daňových přiznání a kontrolních hlášení, protože správné načasování minimalizuje daňové sankce. Umějí plátci DPH efektivně manipulovat se zdaňovacími obdobími, zvyšuje se jejich přehled a kontrola nad fiskálními závazky. Článek prohlubuje znalosti o taktické stránce řízení DPH a kroků, které zabezpečují daňovou efektivitu v měnícím se legislativním prostředí.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Nový zákon o účetnictví představuje největší koncepční změnu českého účetního rámce od přelomu tisíciletí. Mění optiku z pouhého „vedení účetnictví“ na skutečné účetní výkaznictví, tedy na kvalitu informací, které využívají investoři, banky i veřejnost. Do samotného textu zákona vstupuje koncepční rámec inspirovaný osvědčenými mezinárodními přístupy. Koncepční rámec jasně definuje prvky účetní závěrky, kvalitativní požadavky na informace a zásady podle nichž se účetní závěrka sestavuje. Současně přináší metodické novinky, které lépe odrážejí ekonomickou realitu podniků i veřejného sektoru. Změny jsou hmatatelné v každodenní praxi. Časová hodnota peněz se stává standardem, rozšiřuje se práce s reálnou hodnotou a zavádí se přeceňovací model pro dlouhodobý majetek s dopady do nově vymezeného fondu z přecenění. Ekvivalenční metoda má jasnější strukturu i v individuálních závěrkách, přísněji se vymezuje rozdíl mezi rezervami a ostatními dluhy a posiluje se disciplína při změnách metod, odhadech, opravách chyb a následných událostech. Zároveň dochází k legislativnímu zjednodušení, protože nástupem nového zákona o účetnictví skončí České účetní standardy a metodika bude obsažena v prováděcích vyhláškách. Dopad není jen technický. Menší neziskové organizace získávají samostatný, výrazně zjednodušený režim peněžního účetnictví (analogický se současným jednoduchým účetnictvím), zatímco vybrané subjekty budou častěji využívat IFRS. Účetní jednotky tak čeká přehodnocení interních směrnic, programování ERP systémů a úprava textů v příloze k účetní závěrce. Výsledkem má být vyšší srovnatelnost, transparentnost a užitečnost účetních informací a tím pádem i spolehlivější základ pro ekonomická rozhodnutí.

Národní účetní rada na svém zasedání dne 13. 6. 2025 schválila text nové interpretace s názvem I-52 Zaměstnanecké požitky. V účetní praxi se používají dva různé způsoby evidence zaměstnaneckých požitků, a to buď účtování výsledkově (do nákladů), nebo rozvahově (např. prostřednictvím sociálního fondu). Toto rozdílné účtování vede k nesrovnatelnosti účetních závěrek, a to u výše výsledku hospodaření a struktury vlastního kapitálu. Cílem této interpretace je zavést jednotný postup evidence zaměstnaneckých požitků, přičemž NÚR se přiklání k evidenci prostřednictvím výsledovky společnosti.

S blížícím se koncem roku stojí firmy před výzvou cenového narovnání, jehož důležitost zasahuje do daně z příjmů i problematiky DPH. Klíčovým parametrem je ověření, zda tato vnitroskupinová fakturace podléhá DPH. Rozsudek Soudního dvora ve věci Arcomet Towercranes poskytuje dlouho očekávaný výklad: částka fakturovaná jako cenové narovnání musí být kryta poskytovanými službami, aby byla předmětem daně. Výklad ovlivňuje i různé situace jako nevytížení kapacit dceřiné společnosti či hodnocení služeb v rámci holdingu. Cenové úpravy tak mohou představovat opravu základu daně původních plnění nebo být úplatou za strpení určitého jednání nebo situace. Každopádně je potřeba jejich podrobného zkoumání i v kontextu DPH.

Nově se tvořící vládní koalice zveřejnila v rámci návrhu programového prohlášení své priority v oblasti daní. Jedná se např. o plošný závazek nezvyšování daní, neomezování zastropování volnočasových benefitů u zaměstnanců, snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 19 %, znovuzavedení EET 2.0 při vyloučení drobných živností a příležitostných přivýdělků. Zásadní novinkou by mělo být také osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům v gastronomii od daňové zátěže či zavedení povinné dokumentace k převodním cenám pro nadnárodní podniky. Připravují se dále i změny v zákoně o investičních pobídkách a Digitalní daňová kobra pro boj s daňovými úniky za podpory pokročilé analytiky. Finanční správa upozorňuje na nové vlny podvodných e-mailů a SMS, které mohou obsahovat nebezpečné odkazy na falešné stránky. Nejdůležitější identifikační znaky těchto podvodů zahrnují časový tlak a odesílatele z neevidovaných domén.

Od 1. 1. 2026 dojde ve zdravotním pojištění k významným změnám, které ovlivní především postupy zaměstnavatelů, OSVČ a pojištěnců. Klíčovou změnou je navýšení minimální mzdy na 22 400 Kč, což bude mít přímý dopad na výpočet minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnavatele a zaměstnance. Mění se podmínky pro výši započitatelného příjmu u dohody o provedení práce. Novelizace také přináší změny v plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem a ukládá nové povinnosti zaměstnancům a také pojištěncům.

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci Arcomet Towercranes potvrzuje, že fakturace tzv. TP adjustmentů mezi spojenými osobami mohou představovat zdanitelná plnění z pohledu DPH. Pokud jsou tyto platby skutečnou protihodnotou za poskytované služby, podléhají dle SDEU DPH bez ohledu na to, že byly provedeny pro účely daně z příjmů. Rozsudek zároveň zdůrazňuje význam řádné dokumentace a proporcionality při dokazování nároku na odpočet.

Daň z elektřiny je upravena částí čtyřicátou sedmou zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně je elektřina, a to bez ohledu na způsob její výroby. Základem daně je množství elektřiny vyjádřené v MWh, sazba daně činí 28,30 Kč/MWh. Z pohledu zákona o dani z elektřiny je možno elektřinu prodávat v režimu bez daně (zjednodušeně řečeno jde o prodej na velkoobchodní úrovni), v režimu osvobození od daně nebo zdaněnou. Osvobození elektřiny od daně upravuje ustanovení § 8 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon o dani z elektřiny“). Obecně je možno říct, že osvobození se váže buď na způsob výroby elektřiny (např. dále komentovaná ekologicky šetrná elektřina), na způsob použití elektřiny (např. elektřina použitá při elektrolytických procesech) nebo na osobu, která elektřinu použije (např. elektřina určená pro ozbrojené síly). V tomto článku se budeme zabývat výhradně elektřinou, která byla vyrobena ze sluneční energie ve fotovoltaických panelech nebo jiným ekologicky šetrným způsobem. V souladu se zákonem o dani z elektřiny budeme tuto elektřinu označovat jako „ekologicky šetrnou elektřinu“.

Odpisy hmotného majetku zařazeného do 6. odpisové skupiny představují důležitý aspekt účetnictví a daňového plánování pro podnikatele. Tato skupina zahrnuje specifické typy majetku, které mají svá vlastní pravidla a postupy pro odpisování. Správné uplatnění odpisů může výrazně ovlivnit finanční výsledky firmy a optimalizaci daňové povinnosti. Zjistěte, jak správně zařadit a odpisovat hmotný majetek v 6. odpisové skupině a jaké výhody to přináší pro vaše podnikání.

Ještě před pár lety jste účetní kancelář poznali už z dálky: police plné šanonů, hromady papírů a stolní počítač s nainstalovaným účetním programem. Dnes účetní k práci často stačí jen notebook – a ani do něj nemusí nic instalovat. Účetnictví se totiž přesouvá do cloudu.

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.