Dokumenty - strana 7

Zejména v souvislosti se snížením limitu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce DPH na 2 mil. Kč lze očekávat značné rozšíření podávání žádostí o zrušení registrace plátce DPH podle § 106b ZDPH . Mnoho takových žádostí již bylo podáno do 8. 12. 2022 a budou postupně správci daně vyřizovány, někteří současní plátci podání žádosti o zrušení registrace v této lhůtě nestihli a budou své žádosti podávat v průběhu února 2023, případně později. Nebudeme se zabývat procesem a podmínkami podání žádosti, ani datem, ke kterému byla či bude registrace zrušena, ale následky, které zrušení registrace plátce přinese, a to nejen do samotné daně z přidané hodnoty, ale zejména do účetnictví či daňové evidence a následným vlivem na daň z příjmů.

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

V úvodníku tohoto únorového vydání se zaměříme zejména na nový pokyn Generálního finanční ředitelství D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů , nahrazující stávající pokyn D-22. Nový pokyn sice neobsahuje zásadní změny v aplikaci zákona o daních z příjmů , obsahuje spíše některá upřesnění stávající legislativy, nicméně jeho nové pasáže tak mohou být užitečné i pro každodenní praxi. Následně zmíníme také informaci Finanční správy ve vztahu k písemnostem doručovaným datovou schránkou.

S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu zaměstnance, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Ze zveřejněného návrhu nového zákona o účetnictví lze mít za to, že Ministerstvo financí České republiky zůstalo u původního pojetí zákona o účetnictví , který vznikl počátkem 90. let, jehož posláním bylo stanovit práva a povinnosti účetních jednotek, ať mají jakýkoli předmět činnosti. Takový přístup je velmi náročný a vyžaduje od tvůrce nejen značné znalosti v teorii účetní vědy, ale také rozsáhlé praktické zkušenosti se všemi typy účetních jednotek. Zároveň musí zákonodárce mít nadhled, být schopen koncepčního způsobu myšlení a dokázat zobecnit na úrovni účetních zásad (principů) a účetních metod přístup k účetním jednotkám podle způsobu jejich financování. A právě účetnictví lze označit za jazyk financí.

Obrat a kontrolní hlášení – hlavní změny v DPH od 1. 1. 2023 Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Obrat pro registraci osob povinných k...

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.

Článek seznamuje s hlavními novinkami roku 2023 a podrobněji se věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

V tomto prvním letošním vydání legislativních novinek bychom Vám rádi poskytli souhrn legislativních změn v účetní a daňové oblasti, které nabývají účinnosti od 1. 1. 2023. Zejména přinášíme stručné shrnutí ke zrušení elektronické evidenci tržeb, zrušení bezplatné poštovní poukázky A, informace ohledně energetické krize ve vztahu k převodním cenám a informace k datovým schránkám, kde dochází k rozšíření okruhu osob, které je využívají.

Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.

V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, ke kterému došlo k datu 1. 1. 2008, zůstala z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost na nemocenské pojištění u rozhodných částek tzv. započitatelného příjmu, kdy tyto hodnoty zakládají účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění. Tyto situace, které si v dalším textu blíže rozebereme, jsou v zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6.

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je kapitálovou obchodní společností, protože její společníci musejí vložit svůj majetek coby „kapitál“ do jejího základního kapitálu. Tem musel před rokem 2014 činit alespoň 200 000 Kč a vklady společníků, které jej tvoří, nejméně 20 000 Kč. Nyní může být obojí pouze symbolická 1 Kč. Za vklad majetku vložený do s. r. o. obdrží společník podíl, který jej opravňuje „panovat“ ve firmě. Tímto rozdáním karet to však nemusí skončit. Podíl je možno převést na jiného ze stávajících společníků nebo na nově příchozího. Což nebývá právně nijak složité, účetně je to ještě snazší, žel daně z příjmů jsou komplikovanější…

Každá účetní jednotka, která je zapsána ve veřejném rejstříku, má podle zákona o účetnictví povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin. Pojďme si blíže připomenout skutečnosti související s vyhotovením takové účetní závěrky a dále také osvětlit možnosti, jakým způsobem lze splnit výše uvedenou povinnost jejího zveřejnění ve sbírce listin.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice DPH ve zdravotnictví - jedná se o specifickou, ale poměrně složitou oblast. Cílem článku je vysvětlit základní principy a pravidla.

V posledním úvodníku, který vyjde před letošními Vánocemi, si Vám dovolujeme předložit stručný vhled do připravovaných změn daňových a účetních předpisů. Jako první v řadě si představíme některé změny vyplývající z daňového balíčku pro rok 2023. Jako další novinku bychom chtěli zmínit návrh nového zákona o účetnictví , který byl po dlouhých přípravách konečně zveřejněn a uvolněn do připomínkového řízení. V poslední řadě je pak zmíněna aktualizovaná interpretace Národní účetní rady k vykazování věcného břemene.

Víceméně „tradiční“ změnou ve zdravotním pojištění bylo v minulém období zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, k čemuž docházelo vždy k datu 1. 1. Z důvodu výpadku v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu koronavirové krize byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně: od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč a od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč. Toto opatření znamenalo, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. 1. 2021. K tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.

Poplatek je jednorázová peněžní částka, která je vybírána například za nějakou službu. O poplatcích se mluví zejména ve vztahu k veřejnoprávním subjektům (státu, obcím – některé právní předpisy používají termín „poplatek“ pouze v tomto významu), avšak i u služeb poskytovaných soukromými subjekty. Zpravidla jde o paušální cenu nebo příplatek (složku ceny). Takto poplatek definuje wikipedia. I z této definice je zřejmé, že poplatky jsou zejména veřejnoprávní, ale i soukromoprávní. Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.

Digitální účetnictví je v současné době velmi diskutované téma. Jedná se o komplexní vedení účetnictví výhradně v elektronické formě. Úkolem digitálně vedeného účetnictví je usnadnit a zrychlit zachycení veškerých účetních transakcí, které nastaly v průběhu účetního období a současně zajistit maximální automatizaci veškerých účetních prací, které musí účetní jednotka vykonat na konci účetního období tak, aby mohla ve finální fázi sestavit účetní závěrku za příslušné období. Současně musí platit pravidlo, že takto vedené účetnictví musí být v maximálně možné míře vedeno bezpečně takovým způsobem, aby byla eliminována možnost ztráty dat či jejich zneužití třetí osobou. Hlavním cílem tohoto příspěvku je poskytnout praktická doporučení a rady, které mohou vaší účetní jednotce usnadnit samotnou transformaci účetnictví vedeného v papírové podobě do jeho digitální formy.

V minulém vydání jsme si přiblížili problematiku účetního oceňování přírůstků zásob, kde je patrně nejtěžším úkolem identifikace všech relevantních cenotvorných položek. Člověku, který se v praxi nesetkal s realitou účtování o zásobách, by se mohlo zdát „nošením dříví do lesa“ otevírat nyní téma oceňování úbytků zásob, když je přece „zcela logické“, že ta či ona spotřeba zásob se přece musí proúčtovat v úplně stejné účetní hodnotě jako přírůstky těchto zásob. To je sice pravda, ale platí to pouze při globálním pohledu za celý sklad zásob. Při postupném odebírání zásob ze skladu takto jednoduše často postupovat nelze a účetním tak nastávají problémy…