Dokumenty - strana 7

V tomto článku autoři tematicky navážou na předchozí texty Petra Pospíšila publikované v posledních letech na stránkách tohoto časopisu, které se zaměřovaly na problematiku odpovědnosti za činnost a hospodaření včetně trestní odpovědnosti právnických osob a criminal compliance programů v prostředí územních samosprávných celků a jejich organizací. V nyní předkládaném článku autoři věnují pozornost související problematice whistleblowingu a ochraně oznamovatele a právní úpravě této problematiky, která již nyní určitým subjektům v České republice přináší nové povinnosti a jejíž dopady budou brzy ještě významnější v souvislosti s očekávaným přijetím českého zákona o ochraně oznamovatele.

Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona sněmovní tisk 213/0 (dále jen „návrh“), kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele “) a zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Právní úprava ochrany spotřebitele se tak v blízké době dočká určitých změn, na které je dobré se předem připravit.

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb. ). Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Česká republika je podle ústavního pořádku zemí uplatňující zastupitelskou demokracii, na rozdíl od demokracie přímé. Určitou výjimku, a to na lokální úrovni, představuje institut místního referenda. Místní referendum (místní lidové hlasování) je v právním řádu zakotveno v zákoně č. 22/2004 Sb. , o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), a může se konat na úrovni obce, městské části nebo městského obvodu, v případě referenda o oddělení od obce též na úrovni části obce. V místním referendu, které může být iniciováno zastupitelstvem obce nebo přímo občany (za splnění zákonných podmínek), se mohou obyvatelé vyjádřit a hlasovat (ve formě souhlasu nebo nesouhlasu s konkrétně položenou otázkou) o záležitostech spadajících do samostatné působnosti obce.

Plat je jedním z druhů odměňování, které zákoník práce rozeznává. Specifikem platového odměňování je vymezený okruh zaměstnavatelů, u kterých se uplatňuje uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce . Zejména jde o podrobný systém jednotlivých složek a příplatků, včetně legislativního vymezení jejich výše a účelu. Takto právní úprava konkretizuje některé záruky a pravidla odměňování – jedná se zejména o povinnost platit stejnou odměnu za práci stejné hodnoty. Platový systém má i pozitivní dopad ve vztahu k nerovnostem v odměňování mezi muži a ženami, tzv. gender pay gap je v platové sféře o něco nižší než ve mzdové sféře. Předmětem následujícího textu jsou právě jednotlivé složky platu a jejich charakteristika. V dalším článku se budeme zabývat nejčastějšími praktickými problémy a nesprávnostmi.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé zajímavé judikáty z poslední doby, a to zejména judikáty Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“), ale upozorníme i na judikaturu Soudního dvora EU.

Předkládáme poslední část osmidílné série účtování o transferech u ÚSC. V předchozích sériích jsme se zabývali obecnými pravidly i konkrétními postupy účtování o transferech v souladu s ČÚS č. 703. V poslední části se podíváme na ustanovení ostatních ČÚS ve vztahu k transferům. Závěrem naleznete opět shrnující test k ověření vašich znalostí.

Vláda České republiky předložila další zákon, který reaguje na válečnou situaci na Ukrajině. Vládní návrh zákona byl podepsán prezidentem republiky dne 22. 6. 2022 a dne 27. 6. 2022 již byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon pod č. 175/2022 Sb. , o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále „Lex Ukrajina II“)1).

Náboženská obec pořádá tábor pro děti svých členů, věřících. Za tábor vybírá poplatek. Náklady jsou vyšší než výnosy (vybrané poplatky). Budou se vybrané poplatky počítat do obratu DPH? V případě, že by se náboženská obec stala plátcem DPH, bude se z poplatků odvádět DPH? Byla by situace jiná, kdyby vznikl zisk (náklady by byly nižší než vybrané poplatky)? Lišila by se sit ­ua­ce, kdyby tábor pořádala odborová organizace pro děti svých členů, odborářů?

Podle starších výkladů nebyla dobrovolná registrace k DPH u SVJ možná, pokud SVJ nevytváří nějakou ekonomickou činnost. Toto je mi jasné. Nyní přišel jeden člen SVJ, abychom se přihlásili k DPH, že si budeme moci nárokovat DPH z faktur za teplo, vodu, stavební práce apod. Argumentovala jsem tím, že nevytváříme žádnou ekonomickou činnost, a proto to není možné. Odpověděl mi, že jsou to kostnaté výklady finančního úřadu a že teď je výklad nový a že to jde. Nezdá se mi to, ale ptáme se, zda to tedy možné je. Nebudeme mít DPH ze žádných výnosů, ale jenom si budeme DPH nárokovat a bude nám vrácena.

V dubnu letošního roku vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. Účelem tohoto doporučení je pomoci především menším zřizovatelům nastavit pravidla pro hodnocení práce ředitelů a jejich odměňování. V praxi se totiž ukázalo, že nastavit pravidla pro odměňování vedoucích pracovníků, kteří jsou odměňovaní platem, není vůbec jednoduché. Jak základní plat, tak odměny jsou často stanovovány velmi rozdílně i u stejně velkých škol a v některých případech se může odměňování stát zdrojem nejistot, či dokonce napětí a konfliktů nejen mezi zřizovatelem a ředitelem školy, ale i mezi řediteli samotnými.

Článek ve svém úvodu nejprve definuje politické strany a politická hnutí (dále také „strany a hnutí“) v kontextu zákona č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 424/1991 Sb. “) a v další části pak přibližuje hlavní zdroje financování těchto účetních jednotek včetně jejich účetního zachycení a zdanění.

Jak dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“), tak dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení dohody předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Následující příspěvek se zaobírá problematikou ručení – jednoho z tradičních soukromoprávních institutů představující prostředek k zajištění dluhu – v praxi obcí a měst. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů totiž existuje v prostředí územních samosprávných celků poměrně výrazné omezení použití tohoto instrumentu, a to z důvodu jeho rizikovosti s poukazem na předchozí neblahou praxi v hospodaření obcí.

Příspěvkové organizace rozpouští do výnosů investiční transfer zachycený na účtu 403 v alikvotní výši proti odpisům. Tato operace má také vliv na výši tvorby fondu investic, neboť podle stávajících pravidel by příspěvková organizace měla vytvářet zdroje na obnovu dlouhodobého majetku ve výši odpovídající odpisům sníženým o rozpuštěný investiční transfer (tedy na úrovni vlastních zdrojů vložených do obnovy dlouhodobého majetku příspěvkovou organizací či jejím zřizovatelem). Pokud chceme zachovat tento princip, narážíme v určitých momentech na limity vyplývající z postupů účtování definovaných ze strany Ministerstva financí ČR (dále jen „MF“). Právě na tyto případy bych se chtěl zaměřit a poukázat na skutečnost, že v některých případech by bylo vhodné se od metodiky MF odchýlit, pokud budeme chtít respektovat logiku stanovení tvorby zdrojů na prostou obnovu dlouhodobého majetku na úrovni vlastních vložených prostředků.

Válečné konflikty nedopadají pouze do života lidí, kteří pobývají na území zasaženém válkou. O některých dalších dopadech války jsme se na vlastní kůži začali přesvědčovat v únoru letošního roku, a to v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kromě jiných evropských zemí začala i Česká republika čelit od 24. 2. tohoto roku poměrně masivnímu přílivu uprchlíků z válkou zasažené země. V souvislosti s jejich příchodem bylo nutné začít řešit situace, na které jsme do té doby nebyli zvyklí.

V praxi neziskových subjektů se poměrně často vyskytují případy nájmu nemovitých věcí. Cílem tohoto článku je věnovat se této oblasti z pohledu daně z přidané hodnoty, protože oblast DPH neupravuje výslovně, co se za nájem považuje, což v praxi těchto subjektů přináší časté aplikační potíže.

Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila na svém jednání dne 31. 5. 2022 novelu zákona č. 65/2022 Sb., zákona č. 66/2022 Sb. a zákona č. 67/2022 Sb., které jsou souhrnně nazývány jako Lex Ukrajina a jejichž předmětem je, zejména, úprava opatření souvisejících s migrací vyvolanou konfliktem na Ukrajině a s tím souvisejícími pobytovými otázkami, sociálními otázkami, otázkami zaměstnanosti a školství. Cílem novely (Lex Ukrajina II) má být reakce na zjištěné problémy a nedostatky stávající úpravy, jakož i umožnění zvládání uprchlické vlny bez nutnosti vyhlašování nouzového stavu.

Předkládáme sedmou část série účtování o transferech u ÚSC, která je zaměřena na konkrétní postupy účtování o poskytnutých transferech s vypořádáním. Závěrem naleznete test k ověření vašich znalostí.