Dokumenty - strana 62

Od 1. ledna 2016 jsou plátci povinni podávat správci daně kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je specifické daňové tvrzení, údaje v něm uváděné vycházejí především z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, které je plátce povinen vést podle § 100 nebo § 100a zákona o DPH . Ruší se povinnost podání výpisu z evidence pro daňové účely, které byli povinni podávat plátci, kteří uskutečnili nebo přijali zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, protože tento výpis se stal součástí kontrolního hlášení.

V souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, mají daňoví rezidenti České republiky daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezená daňová povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být dle tamní legislativy zdaněni také. Dochází tak v praxi ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod.

V článku si porovnáme zatížení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné daní z příjmů fyzických osob a pojistným na sociální a zdravotní pojištění podle právních předpisů platných pro rok 2016. Budeme vycházet z předpokladu pro zdanění a výpočet pojistného, že u zaměstnance půjde o jeho hrubou mzdu a u OSVČ půjde o základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů .

Novinky a změny v právních předpisech Změna zákona o státní službě Zákon č. 26/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů,...

Novinky a změny v právních předpisech Nařízení vlády o přípustném znečištění povrchových a odpadních vod Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a...

Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1.1.2016 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní ing. Miroslav Bulla, daňový poradce (část 1. až 8.), ing. Martin Děrgel, daňový poradce (část...

Princip opatrnosti v účetnictví, který je základem i tvorby rezerv, definuje zákon o účetnictví v § 25 odst. 3 : „Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.“ Princip zásady opatrnosti vyjadřují rezervy, opravné položky (přechodné snížení hodnoty majetku) a odpisy majetku (trvalé snížení hodnoty majetku).

Vyhláška MPSV č. 385/2015 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, vyšla v částce č. 163/2015 Sb. , rozeslané 28. prosince 2015, s účinností od 1.1.2016.

Právní úprava a zavedená judikatorní praxe vycházejí při vypořádání společného jmění manželů (SJM) z některých zásad, kterým se věnuje tento příspěvek. S určitými novými východisky právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014 (a to nejen, co se týká tzv. věčného tématu SJM a dluhy, potažmo exekuce) je více než zřejmé, že i v této tak zásadní problematice, jakou vypořádání SJM bezesporu je, nadále panují rozdílné představy a právní názory. To přirozeně nepřispívá ani předvídatelnosti soudního rozhodování.

Rok 2016 je jedním z mála, kdy nebyla přijata „velká“ novela zákona o daních z příjmů . Změny v tomto zákonu k 1.1.2016 však nastaly, byť nejsou nijak zásadní. Jde o několik změn jiných předpisů, které se zákonem o daních z příjmů souvisí a také ho v některých bodech mění. Přehled těchto změn uvádíme dále. Závěrem připojujeme dva návrhy zákonů, které jsou v současné době projednávány v Poslanecké sněmovně. Pokud dojdou na konec legislativního procesu, zákon o daních z příjmů změní. Jejich případné vydání je třeba sledovat ve Sbírce zákonů, legislativní proces pak na www.psp.cz.

Zákon č. 381/2015 Sb. , o jednorázovém příspěvku důchodci, vyšel v částce č. 161/2015 Sb. , rozeslané 28. prosince 2015, s účinností dnem vyhlášení. Jednorázový příspěvek důchodci (dále jen „příspěvek“) poskytne stát poživatelům důchodů jako finanční výpomoc ve výši 1 200 Kč.

Změny provedené aktuálními novelami zákona o dani z nemovitých věcí se vztahují k předmětu daně z pozemků, k předmětu daně ze staveb a jednotek v podávání daňového přiznání, k placení pokuty za opožděné podání daňového tvrzení, k zúžení poplatnictví v dani z pozemků a k některým nárokům na osvobození od daně.

Pojem „stálá provozovna“ je výhradně daňovým termínem a byl zaveden za účelem účinného zdanění zisků z podnikání nerezidentů. Stálou provozovnou může být přitom nejen „fyzicky stálá“ stavba, např. továrna, kancelář, dílna, ordinace, v níž nerezident v Česku působí, ale také dlouhodobě „časově stálé“ vykonávání služeb nerezidenta v České republice. Díky této umělé daňové konstrukci lze pak příjmy stálých provozoven, které jsou po právní stránce stále příjmy nerezidentů, zdanit ve státě umístění příslušné stálé provozovny. Což je opodstatněné tím, že stálé provozovny obecně využívají veřejných služeb financovaných z daní právě státu jejich umístění. Asi je vhodné předeslat, že stálou provozovnu v ČR mají jen nerezidenti alias zahraniční podnikatelé.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 je nutné až na výjimky podat nejpozději v pátek 1. dubna 2016. Ke stejnému datu je třeba daň zaplatit. Přiznání se podává na tiskopise MFin 5404 - vzor č. 26 (pokyny k vyplnění tohoto přiznání - rovněž vzor č. 26). Nový tiskopis ve srovnání s tím předchozím nepřináší zásadní změny. Pouze v záhlaví tiskopisu se nově uvádí, zda právnická osoba je nebo není základním investičním fondem podle § 17b ZDP . Principy a postupy jejich vyplnění a zjištění daňové povinnosti se nemění. Nemění se ani sazba daně, která činí 19% (u základního investičního fondu 5% a u penzijní společnosti nově 0%).

Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně ze samostatné činnosti (u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů ), pokud podle vedeného účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy, a u dílčího základu daně z nájmu (u poplatníka s příjmy podle § 9 ZDP ), jestliže podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy. Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá. V příspěvku se zaměříme na možnost využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015.

OSVČ poskytuje poradenské služby a je plátcem DPH. Na jaře 2015 si koupil nový automobil původně pro osobní potřeby. Proto doklad vystavený prodejcem obsahuje jeho jméno a adresu, ale nikoli DIČ. Na podzim 2015 se rozhodl, že automobil bude využívat pro své podnikání ze 40%. Může si plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 40%, jestliže nemá daňový doklad se všemi zákonem stanovenými náležitostmi?

Plátce DPH koupil zboží od jiného plátce v klasickém režimu zdanění dodavatelem, který vystavil daňový doklad s DPH. Kupující si uplatnil plný nárok na odpočet DPH na vstupu. Nyní to napadl finanční úřad při kontrole a plátci nárok na odpočet neuznal. Jak má plátce neodpočitatelnou DPH zaúčtovat?

Společník A, s. r. o., (drží 100%) hodlá využít nabídky konkurenční firmy B, resp. jejího společníka, na odkoupení A, s. r. o., která posléze zřejmě zanikne sloučením s konkurenční firmou B. Za jakých podmínek bude pro společníka od daně osvobozen příjem z prodeje jeho firmy A, s. r. o.? V případě, že by příjem podléhal zdanění, jak určit základ daně, resp. co konkrétně bude daňovým výdajem?

Zákon č. 315/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 134/2015 Sb. , rozeslané 3. prosince 2015, s účinností od 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, a ustanovení čl. I bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Novela má celkem 13 pozměňovacích bodů.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.