Komentovaná judikatura - strana 49

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2016, čj. 2 Afs 239/2015-66

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, čj. 6 Afs 3/2017-39

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, čj. 8 Afs 40/2016-40

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2016, čj. 2 Afs 100/2016-29

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-576/15 , Maya Marinova, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 8. prosince 2016 ve věci C-208/15 , Stock ’94, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 10. listopadu 2016 ve věci C-432/15 , Baštová, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 14. prosince 2016 ve věci C-378/15 , Mercedes Benz Italia, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. října 2016 ve věci C-24/15 , Plöck, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-412/15 , TMD, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 12. října 2016 ve věci C-340/15 , Nigl a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Zákony znají celou řadu sankcí za prohřešky daňových subjektů. V dnešním výběru judikatury se budeme věnovat situacím, kdy jedno provinění umožňuje uložit více trestů, a otázkám, do jaké míry je přípustné souběžné ukládání více sankcí. Jednou ze základních východisek práva je uplatňování zásady „ne bis in idem“, tedy skutečnosti, že nelze rozhodovat dvakrát o téže věci (a tedy ani dvakrát trestat za totéž provinění). Toto právo vyplývá z čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod i z čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (publikováno pod č. 209/1992 Sb. ).

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2016, č. j. 2 Afs 108/2016-99 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 4 Afs 74/2016 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 9 Afs 225/2015 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2016, sp. zn. 4 Afs 32/2016 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 4 Afs 158/2016 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 2 Afs 55/2016 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2016, sp. zn. 7 Afs 136/2016 , www.nssoud.cz

Ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, uvádí několik povinností, které je zaměstnavatel vůči zaměstnanci povinen plnit. Mezi tyto povinnosti patří přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.