Ing. Ivan Macháček - strana 5

Příspěvek shrnuje placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení daňového řádu a zákona o daních z příjmů a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V článku se zaměříme na daňové odpisování hmotného a nehmotného majetku v roce 2021 a především si ukážeme změny, ke kterým došlo u odpisování hmotného majetku a v souvislosti se zrušením daňové kategorie nehmotného majetku zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. “), s účinností od 1. 1. 2021.

Slevu na dani na manželku může uplatnit poplatník jak v rámci podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Jaké jsou podmínky pro uplatnění této slevy na dani za rok 2021? Na to si s využitím příkladů odpovíme v dalším textu.

V následujícím textu se zaměříme na daňové řešení zdravotních benefitů a na správnou aplikaci § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku. Mezi zdravotní benefity počítáme například rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy, příspěvky na vitaminy, očkování proti chřipce, testování covidu, nadstandardní zdravotní prohlídky, sick days a další. Dále může jít o poskytování poukazů do sauny nebo na masáže a o poskytování benefitů souvisejících se sportovními aktivitami zaměstnanců.

Po komplikovaném projednávání sněmovního tisku č. 1116 byl v částce 125 Sbírky zákonů dne 27. 7. 2021 zveřejněn zákon č. 285/2021 Sb. , kterým se mění zákon o státní sociální podpoře a zákon o daních z příjmů . Novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “, obsahuje navýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě a úpravy týkající se měsíčního daňového bonusu. V následujícím textu si ukážeme na příkladech základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2021, a to v různých situacích poplatníka – jak u OSVČ, tak u zaměstnance.

V článku si ukážeme daňové řešení v případě přerušení nebo ukončení nájmu a při změně způsobu uplatnění daňových výdajů v rámci nájmu. Budeme se při tom zabývat nájmem nemovitého majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, jehož příjmy jsou zdaňovány dle § 9 ZDP (majetek nezařazený do obchodního majetku), přičemž se nebudeme zabývat situací, kdy pronajímatel (vlastník) dobrovolně vede účetnictví v souvislosti s nájmem.

V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.

Zákon č. 609/2020 Sb. zavedl s účinností od 1. 1. 2021 do zákona o daních z příjmů další možnost příspěvku zaměstnavatele poskytovaného na stravování zaměstnanců. K dosud nejčastějšímu způsobu podpory stravování formou poskytování stravenky jako nepeněžního příspěvku zaměstnavatele přistupuje nově i varianta peněžitého příspěvku zaměstnavatele – tzv. stravenkového paušálu. Oba způsoby podpory stravování mají zcela odlišné daňové řešení jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. V článku si ukážeme tyto daňové rozdíly a na příkladech si uvedeme daňové řešení v konkrétních situacích.

V článku si ukážeme odlišnosti u daňového řešení nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení v roce 2020 a v roce 2021, a to v souvislosti se zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 zrušena daňová kategorie nehmotného majetku.

Současná doba si mnohdy u občanů žádá hledání dalších možných finančních prostředků k fungování a zabezpečení jejich rodiny, a to v důsledku mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID 19. V článku se podíváme na daňové řešení situací a důsledků porušení podmínek pro uplatnění odpočtu zaplaceného příspěvku občana na druhy penzijního pojištění a zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Rovněž si uvedeme důsledky porušení podmínek zaměstnancem pro osvobození příspěvku zaměstnavatele vynaloženého na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance.

V závěrečném pokračování seriálu o ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 15 až 16b ZDP , týkající se nezdanitelných částí základu daně a sazeb daně z příjmů fyzických osob. Vycházíme ze znění zákona o daních z příjmů pro rok 2021.

V posledních letech výrazně narůstá zájem o hypoteční úvěry. Souvisí to i s výrazným poklesem ceny těchto úvěrů. Zatímco např. v květnu 2020 činily nově poskytnuté hypoteční úvěry 16,5 mld Kč, pak za květen 2021 bylo poskytnuto 40,5 mld Kč hypotečních úvěrů, přičemž průměrná úroková sazby nových hypoték v květnu 2021 činila 2,06 % p. a. Fyzické osoby, jejichž příjmy podléhají zdanění daní z příjmů, mohou využít možnosti odpočtu zákonem stanovené výše úroků z hypotečního úvěru od základu daně v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů za příslušné zdaňovací období. Článek zaměříme na podmínky uplatnění tohoto odpočtu od základu daně ve smyslu zákona č. 386/2020 Sb. , zrušení zákonného opatření k dani o nabytí z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 386/2020 Sb. “), který snížil horní hranici možného odpočtu úroků od základu daně dle §15 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a zpřesnil podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu od základu daně.

V pokračování seriálu o důležitých ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 12 a 13 ZDP , týkající se zdanění společných příjmů a výdajů a zdanění příjmů a výdajů fyzických osob spolupracujících s podnikatelem. Vycházíme ze znění zákona o daních z příjmů pro rok 2021.

Práce z domova se stala postupně rozšířeným řešením v situaci související s pandemií COVID-19. Stále více se však práce z domova (home office) stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci z domova. Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale určuje si sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. U zaměstnance dochází k úspoře času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště, dochází rovněž ke sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem. Tento způsob výkonu práce je zejména vhodný u těch činností, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo když může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními zaměstnanci přes telefon nebo internet. Jak je známo, vše má své výhody i nevýhody. A k těm nevýhodám práce z domova patří náročnost na vlastní kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň, ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (jak s nadřízenými, tak se spoluzaměstnanci), ale rovněž nezbytné vybavení vymezeného pracoviště doma dle druhu výkonu práce z domova. V následující části se budeme zabývat praktickými příklady daňového řešení nákladů vynaložených zaměstnancem při práci z domova, a to jak na straně zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Nejdříve si však blíže vymezíme home office z pohledu zákoníku práce .

V článku se blíže podíváme na možnosti, jak může prostřednictvím daňových odpisů poplatník daně z příjmů fyzických osob snížit vysoký základ daně z příjmů dosažený za zdaňovací období 2021 a naopak jak může postupovat při uplatnění daňového odpisování v případě, když má nízký základ daně z příjmů, a přitom chce uplatnit příslušné odpočty od základu daně a slevy na dani. Vycházíme přitom z aktuálně platného znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) pro rok 2021 se zdůrazněním na změny týkající se hmotného majetku a jeho odpisování obsažené v zákonu č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. ).

V současné době mohou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách – zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (sem zahrnujeme i poskytování stravenek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování (zavedeného do zákona o daních z příjmů zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021). V textu se budeme věnovat s využitím příkladů porovnání poskytování stravenek jako nepeněžního plnění a poskytování peněžitého příspěvku formou stravenkového paušálu zaměstnancům.

Při stanovení výdajů na provoz silničního motorového vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého v obchodním majetku může poplatník uplatnit paušální výdaje na dopravu, anebo může postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 a bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Přitom rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

V pokračování seriálu zaměřeném na ustanovení § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 10, týkající se zdanění tzv. ostatních příjmů. Vycházíme ze znění zákona o daních z příjmů pro rok 2021.

Zákon o daních z příjmů obsahuje několik ustanovení, ve kterých jsou daňové limity i v roce 2021 odvozeny z výše minimální mzdy a z výše průměrné mzdy. Pro rok 2021 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 487/2020 Sb. “) a ke zvýšení průměrné mzdy odvozené z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 381/2020 Sb“.).

V pokračování seriálu týkajících se ustanovení § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 8, týkající se zdanění příjmů z kapitálového majetku a § 9, zabývající se zdaněním příjmů z nájmu. V jednotlivých odstavcích § 8 ZDP promítáme změny vyplývající s účinností od 1. 1. 2021 na základě zákona č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. “).