Majetek, odpisy, rezervy - strana 24

Společnost s. r. o. zakoupila vrták na zem v hodnotě 11 100 Kč bez DPH ke stavebnímu stroji a zaúčtováno přímo do spotřeby (501200-Spotřeba evidovaného drobného majetku) a je vedený na evidenční kartě drobného majetku. Ve vnitřní směrnici má stanovenou hranici pro dlouhodobý majetek s cenou vyšší než 40 000Kč účet 022). Nemá ve směrnici žádné další údaje jako např. zaúčtování pro drobný hmotný majetek do 39 999 Kč. Můžeme vrták přímo zaúčtovat do spotřeby (501), nebo by z pohledu finančního úřadu bylo vhodnější doplnit směrnici o informace: drobný majetek např. do 3 000 Kč přímo do spotřeby (mají tam různé hadičky, objímky atd.) a od 3 001 do 39 999 Kč přes účet 111 a pak výdej do spotřeby?

Může živnostník vedoucí daňovou evidenci uplatnit účetní odpis hmotného majetku jako daňový výdaj? Např. koupí počítač v hodnotě 60 000 Kč, který nepodléhá daňovému odpisování, zařadí ho do majetku a do výdajů uplatní v 1. roce používání 30 000 Kč a ve druhém roce používání také 30 000 Kč? Je tento postup možný? 

V roce 2021 jsem pronajala byt, který jsem pořídila před více než 5 lety, tedy jsem ke dni zahájení pronájmu nechala vyhotovit znalecký posudek pro stanovení vstupní ceny pro odpis nemovitosti, jak vyžaduje zákon o DzP. Zároveň jsem zjistila, že v roce 2021 použiji paušální výdaj 30% pro par. 9 a tedy se ptám, zda mohu zahájit daňové odepisování až v roce 2022 (první rok daňového odpisu bude rok 2022) a tedy nepřijít tím o první odpis z důvodu paušálních výdajů v roce 2021 (v roce zahájení pronájmu)? 

Naše společnost koupila osobní automobil, který financuje na úvěr. Úvěrová smlouva obsahuje Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, kde jako jedno z ustanovení je uvedeno, že po dobu trvání zajištění má naše společnost právo bezplatně automobil užívat (není to uvedeno jako Smlouva o výpůjčce, ale pouze v rámci ustanovení Smlouvy o zajišťovacím převodu). Máme právo tento automobil daňově odpisovat?  

V článku se zaměříme na daňové odpisování hmotného a nehmotného majetku v roce 2021 a především si ukážeme změny, ke kterým došlo u odpisování hmotného majetku a v souvislosti se zrušením daňové kategorie nehmotného majetku zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb. “), s účinností od 1. 1. 2021.

Dotaz V roce 2015 se nakoupil pozemek na výstavbu rodinného domu. V současnosti probíhá dokončující výstavba RD. Dům se bude kolaudovat v roce 2022. Pokud by se prodej zkolaudovaného domu uskutečnil v roce 2022 nebo 2023 bude pro prodej domu platit původní časový test 5 let, a tudíž prodej domu by byl osvobozen od daně z příjmu?

Společnost, plátce DPH, si do zasedací místnosti zakoupila sedací soupravu, jejíž hodnota bez DPH je: 72 000 Kč, rohová sedací souprava 9 000 Kč, samostatný taburet 2 500 Kč, samostatné polštáře na sedačku. Lze všechny položky zaúčtovat samostatně a odepsat jednorázově z nákladů, t.j. pořizovací cena jednotlivých položek je do 80 000 Kč, nebo se musí položky sečís , přičemž by pořizovací hodnota celku byla 83 500 Kč a sedací souprava jako celek by se daňově odpisovala 5 let?

Tento příspěvek navazuje na předchozí příspěvek na toto téma (Ing. Jan Kotala, Mgr. Zenon Folwarczny, LL.M., Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, 573/24.03.21 Vstupní cena hmotného a nehmotného majetku, nabývací cena...

Téměř každá obchodní společnost disponuje určitým majetkem, který využívá v rámci své ekonomické činnosti. Majetek většinou nespotřebováváme ihned, ale dochází k jeho postupnému opotřebení, které je vyjádřeno formou odpisů. V následujícím článku vás seznámíme s rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy.

V souvislosti s opatřeními reagujícími na omezení podnikatelské činnosti v důsledku koronaviru se v zákoně o daních z příjmů opět zaktivovalo ustanovení § 30a , které bylo do zákona včleněno v roce 2009 a umožňovalo poplatníkům původně uplatnit mimořádné odpisy u majetku pořízeného v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Vzhledem k tomu, že už od té doby uplynulo více než 10 let, je vhodné tuto problematiku trochu připomenout a shrnout.

Princip finančního leasingu je dobře znám. Jedná se o dlouhodobou smlouvu o pořízení hmotné movité věci – nejčastěji motorového vozidla, stroje a výrobní linky. Pořizovatel má nejprve několik let jen užívací právo k dané věci, kdy platí poskytovateli (vlastníkovi) v měsíčních splátkách nejen za užívání, ale také postupně hradí pořizovací cenu dané věci i zisk. Posléze dojde k převodu vlastnického práva na uživatele již pouze za poměrně malou zůstatkovou cenu, případně bezúplatně. Daňovým specifikem je nutnost rovnoměrného časového rozlišení výdajů i v případě neúčtujících uživatelů finančního leasingu a jednorázové vypořádání DPH hned na počátku.

V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.

Pro podnikání i soukromé účely jsou často využívány movité věci patřící jiné osobě. Nebylo by ostatně rozumné, aby si třeba malá stavební firma kupovala bagr, který využije jen párkrát za rok. Ani kvůli opravě automobilu si obvykle hned neběžíme koupit druhý. Aby se nejednalo o neoprávněné užívání cizí věci, musí mít její dočasný uživatel sjednánu nějakou smlouvu s vlastníkem věci, přičemž nejčastěji jde o smlouvu nájemní. V tomto příspěvku se podíváme na základní právní, účetní a daňové souvislosti provázející nájem movitých věcí.

V článku si ukážeme odlišnosti u daňového řešení nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení v roce 2020 a v roce 2021, a to v souvislosti se zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 zrušena daňová kategorie nehmotného majetku.

V českém daňovém systému je řada daňových zákonů, které v rámci svého textu operují s existencí budov. Jedná se zejména o dvě daně, jejichž předmětem jsou právě nemovité věci. Jedná se o daň z nemovitých věcí, která je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí (dále jen „DNV“), a daňové opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „DNNem“), které bylo zrušeno s účinností k září 2020 zákonem č. 386/2020 Sb. , kterým se zrušuje zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani za nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy. Dále se jedná o daně, u nichž jsou nemovité věci předmětem transakcí, jež jsou předmětem daně. Jedná se o daň z příjmů, upravenou zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Dpříj“), a daň z přidané hodnoty, která je upravená zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DPHZ“). Předmětem tohoto článku je vymezení pojetí, jakým se k budovám staví daňové zákony, jak je definují a jak na ně pohlížejí. Také se zaměříme na to, nakolik relevantní pro pojetí budov podle daňových zákonů jsou instituty stavebního práva, zejména pak klasifikace budovy z pohledu příslušného stavebního úřadu co do způsobu užívání. Předmětem zkoumání bude také otázka relevance stěžejního správního úkonu, který uvádí veškeré stavby v život, a to kolaudačního souhlasu. Ten je dle § 122 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StavZ“) úkonem, kterým je povolen způsob užívání stavby a od jehož účinnosti je možno stavbu ke konkrétnímu účelu z pohledu jejího vlastníka užívat.

Téma, které je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku je nejen rozsáhlé, ale také zajímavé a v mnoha případech nejednoznačné a možná i neprobádané. Kdybychom se chtěli tomuto tématu věnovat vyčerpávajícím způsobem, bylo by to na docela objemnou knihu. Tolik prostoru zde však nemáme, a proto si zejména připomeneme vše, na co bychom neměli u tohoto tématu zapomínat, a podrobněji se budeme věnovat jen některým, vybraným skutečnostem, které považuji za důležité a zajímavé.

Častým případem v praxi bývá skutečnost, že firma kupuje nemovitost s pozemkem za cenu X. V době, kdy byla daň z nabytí majetku, musel být vypracován znalecký posudek na ocenění budovy i pozemku a do účetnictví byla zaúčtována pořizovací cena pozemku a budovy v poměru dle znaleckého posudku. V současné době již účetní nemá posudek k dispozici. Lze pro rozdělení pořizovací ceny použít § 61a odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ?

Fyzická osoba dlouhodobě pronajímá komerční nemovitost právnické osobě. Tato právnická osoba (nájemce) provedla před více než 5 lety na této najaté nemovitosti technické zhodnocení, který se souhlasem vlastníka odpisuje. Fyzická osoba se rozhodla prodat tuto nemovitost jiné právnické osobě (tj. nejedná se o nájemce). Vzhledem k tomu, že se jedná o spřízněnou právnickou osobu, byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou a nemovitost byla za tuto cenu stanovenou znaleckým posudkem prodána. Nájemní smlouva byla převedena a běží za stejných podmínek dále, tj. nový vlastník dále pronajímá nemovitost původnímu nájemci. Původní nájemce tak nadále odpisuje provedené technické zhodnocení. Otázka je, zda je správné, aby nový vlastník odpisoval nemovitost z celé vstupní ceny (kupní cena dle znaleckého posudku), když tato vstupní cena odráží aktuální stav nemovitosti, tj. vč. jejího technického zhodnocení. Dochází tak k tomu, že nájemce odpisuje provedené technické zhodnocení a de facto ho současně v rámci kupní ceny odpisuje i nový vlastník nemovitosti.

Popis problému: Novelou 609/2020 Sb. byl ze zákona o daních z příjmů odstraněno speciální ošetření odpisů nehmotného majetku (§ 32a) a u majetku pořízeného po účinnosti novely zákona budou...

Vymezení sporné otázky Předmětem tohoto příspěvku je vyjasnění otázky, zda a případně za jakých podmínek lze zahájit odpisování nově pořizované budovy, pokud je vydán kolaudační souhlas s užíváním části...