Majetek, odpisy, rezervy - strana 27

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit otázku vzniku okamžiku povinného rozpouštění daňových opravných položek u pohledávek, které jsou věřitelem vymáhány u jednoho nebo více spoludlužníků. Situace v praxi, o které...

V nejnovějších příspěvcích jsme se tentokrát zaměřili na zálohy na daň z příjmů – podíváme se na ně jak z pohledu daňové optimalizace, tak i očima judikatury. Dále uveřejňujeme i příspěvek na téma osvobození příjmů z prodeje nemovitostí.

Přinášíme vám nejnovější příspěvky na aktuální daňová a účetní témata, v nichž probereme například oceňovací rozdíly, odpisy nehmotného majetku, vymezení osob povinných k dani po novele, ale také náklady související s automobilem na pracovní cestě.

Nehmotným majetkem se pro účely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZDP “), rozumí nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je v účetnictví (viz též dále) vymezen jako nehmotný majetek ve smyslu účetních předpisů. V praxi je nehmotný majetek u poplatníků nejčastěji zastoupen softwarem. Zatímco „předmět“ tohoto majetku se od roku 1993 příliš nezměnil, způsob odpisování podle ZDP prošel několika změnami. Poplatníci mohou ještě stále vlastnit i několik identických nehmotných aktiv, která podléhají – v závislosti na roce pořízení – zcela odlišnému odpisovému režimu.

Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) v rozvaze tvoří tři velké skupiny – majetek nehmotný, hmotný a finanční. Zajímavou položkou v dlouhodobém hmotném majetku je „Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“. Tato položka není v praxi úplně obvyklá.

V následujícím příspěvku si ukážeme daňové řešení různých situací souvisejících s obchodním majetkem u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je vymezen v § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů .

Mezi nejnovějšími články naleznete například účetní a daňový pohled na technické zhodnocení. Dále vysvětlujeme postup účtování metodou procenta dokončení a upozorňujeme na praktické situace, které se týkají problematiky lhůt pro placení daně.

V aktuálních příspěvcích se věnujeme opravám chyb v přiznání k DPH, účtování hmotných movitých věcí, odpisování a daňovému režimu zápůjček mezi s. r. o. a společníky. Nechybí ani komentovaný judikát SDEU a můžete se také otestovat, zda dokážete vybavit fakturu správným popiskem v anglickém jazyce.

V následujícím příspěvku se budeme blíže věnovat aktuálnímu stavu právní úpravy technického zhodnocení, a to jak z pohledu účetních předpisů, tak z pohledu daně z příjmů. Současně bychom chtěli upozornit na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu ČR, která se k této oblasti vztahuje.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2019, č. j. 5 Afs 307/2017-33

Stálá aktiva v rozvaze představují dlouhodobý majetek (nehmotný, hmotný a finanční). U většiny firem tvoří významnou část stálých aktiv dlouhodobý hmotný majetek a v rámci tohoto majetku tvoří zpravidla největší podíl hmotné movité věci a jejich soubory. V dalším textu se zaměříme na umístění hmotných movitých věcí a jejich souborů v rozvaze, na podmínky pro zařazení věcí mezi tento majetek, dále na jejich ocenění a účtování.

Při pořízení (dlouhodobého) hmotného majetku nelze související výdaje (náklady) zohlednit jednorázově. Vstupní cena hmotného majetku se do nákladů (účetních i daňových) promítá až postupně v průběhu několika období formou odpisů, které vyjadřují postupné snižování hodnoty (dlouhodobého) hmotného majetku. Již úvodem upozorňuji, že účetní odpisy tvoří pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví, jsou tedy účetními jednotkami. Poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, se týká pouze to, co bude napsáno o odpisech daňových. A zatímco zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), hovoří o hmotném majetku, účetní předpisy definují tento majetek jako dlouhodobý hmotný majetek.

Naše společnost měla osobní automobil pořízený na úvěr (včetně zajištění vozu a smlouvou o výpůjčce). V roce 2018 řeším totální škodu tohoto vozidla. Datum škodní události byl 20. 11. 2018. Pojišťovna vyčíslila náhradu škody, kterou zaúčtuji jako pohledávku a výnos (378/648) ovlivňující základ daně z příjmů. Poskytovatel úvěru ukončil smlouvu 20. 2. 2019, fakturu na finanční vyrovnání zaslal 28. 1. 2019. Do února jsme úvěr spláceli. Finanční vyrovnání (vyúčtování náhrady škody za nesplacenou jistinu a odúročené úroky jsem v 1/2019 zaúčtovala jako závazek do daňově uznatelných nákladů na účty 548/321).

Společnost s ručením omezeným je vlastníkem budovy, ve které jsou rozvody datových a jiných sítí. Datová síť slouží veškerému datovému propojení počítačů ve společnosti, dále též např. internetu. Veškeré rozvody byly vybudovány v minulosti a tvoří součást ocenění budovy. V budově byla telefonní ústředna, napojená na telefonní síť, na tuto telefonní síť byly připojeny i jednotlivé telefonní přístroje. Společnost provedla kompletní výměnu telefonní ústředny, telefonů a interkomu. Celé dílo realizovala jedna společnost a hodnota celé dodávky činí 180 423 Kč bez DPH. Ústředna, telefony atd. jsou nově napojeny nikoli na telefonní, ale na datovou síť. Musí společnost ze všech věcí movitých, tj. tel. ústředna, telefon recepce, IP telefony, videotelefon vytvořit soubor movitých věcí a z celkové částky odpisovat? Nebo je možno jednotlivé položky považovat za samostatné věci a soubor nevytvořit? V tomto případě by pouze telefonní ústředna byla dlouhodobým hmotným majetkem v ceně nad 40 000 Kč.

Společnost vlastní trafostanici. Protože potřebuje vyšší výkon, došlo k výměně stávajícího transformátoru za výkonnější. Společnost má přesné ocenění jednotlivých složek původní pořizovací (vstupní) ceny, z níž prováděla odpisy. Po demontáži stávajícího transformátoru zůstaly rozvaděče a kabely, tento „zbytek“ nemá způsobilost užívání jako samostatná věc. Na „zbytek“ byl namontován výkonnější transformátor (cena včetně montáže přes 150 000 Kč), který společnost zaúčtovala jako technické zhodnocení majetku. Stávající transformátor, který nemá nulovou zůstatkovou hodnotu účetní ani daňovou, byl prodán. Jak máme v tomto případě postupovat v účetnictví, a jak ve vztahu k dani z příjmů? Faktura za prodej starého transformátoru je zaúčtovaná do výnosů. Je možno k ní uplatnit náklad v podobě zůstatkové ceny poměrně připadající na prodaný transformátor a snížit pořizovací (vstupní) cenu trafostanice o poměrnou část zůstatkové ceny?

a) Na kolik let je třeba daňově rozepsat zřízení služebnosti – jde o jednorázovou platbu ve výši 20 000 Kč, která byla uhrazena obci v souvislosti s vybudováním vodovodního a kanalizačního vedení na pozemku, který vlastní společnost. Služebnost se dle smlouvy zřizuje na dobu neurčitou. Může se firma rozhodnout, že částku uplatní do nákladů postupně např. v příštích 60 měsících, nebo že náklad bude uplatněn naráz v roce zaplacení? b) Podléhá pachtovné DPH, nebo se považuje za nájem a jde o osvobozené plnění?

Nemovité věci jsou definovány v § 498 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

V nejnovějších článcích kromě tradičního pokračování aktuálního výběru koordinačních výborů přinášíme také téma svědecká výpověď a procesní pravidla závazná pro správce daně i jednotlivé svědky, dále v praktických příkladech objasníme účtování o daních a kritéria jejich daňové uznatelnosti.

Vymezení hmotného majetku pro účely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme v § 26 odst. 2 ZDP . Zajímavou kategorii hmotného majetku nalezneme pod písmenem f) tohoto ustanovení. Jedná se o tzv. jiný majetek. V článku si přiblížíme tento jiný majetek, který je hmotným majetkem pro účely daně z příjmů.

V praxi účetních jednotek se poměrně často vyskytují problémy se správným účetním postupem ohledně kategorie nehmotného majetku. Jedná se, zejména z právního hlediska, o poměrně složitou kategorii, a proto je pro správný postup nutné znát širší právní a ekonomické souvislosti. Jednoduchá úprava není ani v oblasti daňové.