Majetek, odpisy, rezervy - strana 25

Téma, které je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku je nejen rozsáhlé, ale také zajímavé a v mnoha případech nejednoznačné a možná i neprobádané. Kdybychom se chtěli tomuto tématu věnovat vyčerpávajícím způsobem, bylo by to na docela objemnou knihu. Tolik prostoru zde však nemáme, a proto si zejména připomeneme vše, na co bychom neměli u tohoto tématu zapomínat, a podrobněji se budeme věnovat jen některým, vybraným skutečnostem, které považuji za důležité a zajímavé.

Častým případem v praxi bývá skutečnost, že firma kupuje nemovitost s pozemkem za cenu X. V době, kdy byla daň z nabytí majetku, musel být vypracován znalecký posudek na ocenění budovy i pozemku a do účetnictví byla zaúčtována pořizovací cena pozemku a budovy v poměru dle znaleckého posudku. V současné době již účetní nemá posudek k dispozici. Lze pro rozdělení pořizovací ceny použít § 61a odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ?

Fyzická osoba dlouhodobě pronajímá komerční nemovitost právnické osobě. Tato právnická osoba (nájemce) provedla před více než 5 lety na této najaté nemovitosti technické zhodnocení, který se souhlasem vlastníka odpisuje. Fyzická osoba se rozhodla prodat tuto nemovitost jiné právnické osobě (tj. nejedná se o nájemce). Vzhledem k tomu, že se jedná o spřízněnou právnickou osobu, byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou a nemovitost byla za tuto cenu stanovenou znaleckým posudkem prodána. Nájemní smlouva byla převedena a běží za stejných podmínek dále, tj. nový vlastník dále pronajímá nemovitost původnímu nájemci. Původní nájemce tak nadále odpisuje provedené technické zhodnocení. Otázka je, zda je správné, aby nový vlastník odpisoval nemovitost z celé vstupní ceny (kupní cena dle znaleckého posudku), když tato vstupní cena odráží aktuální stav nemovitosti, tj. vč. jejího technického zhodnocení. Dochází tak k tomu, že nájemce odpisuje provedené technické zhodnocení a de facto ho současně v rámci kupní ceny odpisuje i nový vlastník nemovitosti.

Popis problému: Novelou 609/2020 Sb. byl ze zákona o daních z příjmů odstraněno speciální ošetření odpisů nehmotného majetku (§ 32a) a u majetku pořízeného po účinnosti novely zákona budou...

Vymezení sporné otázky Předmětem tohoto příspěvku je vyjasnění otázky, zda a případně za jakých podmínek lze zahájit odpisování nově pořizované budovy, pokud je vydán kolaudační souhlas s užíváním části...

Podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů – Mimořádné odpisy, si hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení ve výši 100% vstupní ceny za 12 měsíců, eventuálně 24 měsíců. Dle výkladu je prvním odpisovatelem poplatník, který si pořídil hmotný majetek dosud neodepisovaný, tzn. nový, nebo který si vyrobil ve vlastní režii. Jde mi o výklad pojmu nový majetek, dosud neodepisovaný. Je takový majetek i majetek zakoupený např. od soukromníka, tzn. že jde již o majetek používaný, ale dosud neodepisovaný, z hlediska nabyvatele o majetek nový? Nebo jde jen o zakoupený majetek dosud nepoužívaný čili z hlediska nabyvatele jde o prvního uživatele?

Popis situace: – dva účastníci sdružení – fyzické osoby, oba plátci DPH, – z prostředků sdružení byla v roce 2009 nakoupena nemovitost, ve které se podniká, – byla pořízena nástavba této nemovitosti (byt), o které nebylo účtováno, tzn. nebyla odpočítávána ani DPH – kolaudováno 2018, – nyní „sdružení“ končí a jeho účastníci se chtějí vypořádat následovně: ten, který bude pokračovat v podnikatelské činnosti, si ponechá původní část nemovitosti (přízemí) a druhý si ponechá patro (tedy byt). Jak danou situaci správně vyřešit z pohledu daně z příjmů fyzických osob a jak z pohledu DPH?

Jednou z nejdůležitějších účetních zásad je zásada opatrnosti upravená v § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, podle kterého účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Mezi účetní nástroje pro vyjádření uvedené zásady patří kromě opravných položek a odpisů majetku také rezervy.

Výrobní haly a dílny, obchody, kanceláře, nákupní centra, skladiště, bytové a nebytové jednotky, bytové domy, garáže, bezpočet dalších budov a jiných stavebních děl – zjednodušeně řečeno „stavby“ – jsou specifický majetek firem nejméně ze tří důvodů. Jejich pořizovací cena bývá hodně vysoká, v porovnání s ostatními druhy dlouhodobého hmotného majetku (stroje, auta, počítače…). Zadruhé budou pro daný účel sloužit opravdu velmi dlouho (desítky let). S tím návazně souvisí poslední odlišnost, která nás bude nejvíce zajímat – jsou nejčastěji upravovány, rekonstruovány, měněny a opravovány, protože to je podstatně levnější a rychlejší, než je zbourat a nově postavit. Tyto zásahy do majetku je nutno z účetních a zejména daňových důvodů jednoznačně rozdělit do dvou skupin, což v praxi nebývá snadné a jednoznačné. Prvním typem zásahů jsou opravy a údržba, které jsou provozním nákladem, druhým typem je technické zhodnocení představující investiční náklad ovlivňující odpisy.

V následujícím příspěvku se budeme věnovat oblasti dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví podnikatelů, tedy účetních jednotek účtujících podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“) a Českých účetních standardů pro podnikatele č. 001 až 023. Protože problematika je velmi široká, budeme se věnovat pouze vybraným problémům.

Přinášíme informace k projednávané novele ZDP - změny týkající se majetku. V rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů byly načteny také návrhy podporující podnikatele, a to formou zrychlení uplatňování výdajů na pořízení majetku do nákladů. Některé z nich jsou podporovány i ze strany MF.

Svěřenský fond můžeme zřídit na dobu neurčitou. A přestože občanský zákoník tuto dobu částečně omezuje, svěřenský fond může existovat po velice dlouhou dobu. V průběhu této doby samozřejmě mohou vzniknout transakce s případným vznikem daňové povinnosti. Abychom mohli tyto transakce správně daňově ošetřit, potřebujeme mít zejména jasnou daňovou legislativu neumožňující různé výklady. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Jednou z velmi palčivých otázek bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat hmotný majetek. Stejně jako lidstvo dříve bylo přesvědčeno, že planeta Země je placatá a až postupem času se zjistilo, že tento výklad byl nesprávný, oblast daňového odepisování hmotného majetku u svěřenských fondů se také vyvíjela.

Pro všechny naše uživatele jsme právě zpřístupnili zdarma výběr článků a odpovědí z poradny na aktuální daňová a účetní témata, která se týkají nejen zákonných opravných položek u pohledávek a likvidace technického zhodnocení, ale také prodloužení leasingu v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 či dobropisu obdrženého po vyskladnění.

V minulé části jsme se seznámili s věcným vymezením účetní kategorie stálých aktiv – dlouhodobého nehmotného majetku („DNM“), které je mimochodem relevantní rovněž pro účely daní z příjmů. V běžné firemní praxi jde zejména o programové vybavení, přičemž na rozdíl od daní z příjmů si účetně významný hodnotový limit stanoví individuálně každá účetní jednotka. Dále jsme probrali otázku, v jakém okamžiku vzniká příslušné účetní aktivum, což přirozeně hraje roli hlavně při jeho dlouhodobějším pořizování. Na tento účetní základ nyní navážeme podrobnostmi týkajícími se technického zhodnocení DNM a v praxi asi nejnáročnějšího zástupce této účetní položky – nehmotných výsledků vývoje.

Při návštěvě malých i velkých firem vidíme zejména hmotné investice, v nichž působí (kanceláře, dílny, sklady, prodejny…), nebo které slouží jejich provozní činnosti (stroje, auta, počítače…). Ale již v Malém princi se moudře praví, že nejdůležitější bývá to, co není přímo vidět, třeba na poušti někde ukrytá studna. Obdobně podnikatelé využívají více či méně také určitý neviditelný majetek, na který si nemůžeme sáhnout, protože nemá hmotnou povahu, a tak je příhodně označován jako nehmotný majetek. Nejčastěji se jedná o programové vybavení počítačů (software), dále to může být třeba ochranná známka, licence (svolení k využití) na vynález, projekt typové stavby, znalosti alias know-how, „dobré jméno/pověst“ alias goodwill. Z těchto neviditelných pomocníků se zaměříme především na větší investice spadající mezi stálá aktiva v kategorii dlouhodobý nehmotný majetek.

Cílem příspěvku je zvýšit právní jistotu ohledně obchodního majetku u fyzických osob, které uplatňují výdaje v paušální výši a příjmů s ním souvisejících. Tento příspěvek se týká pouze fyzických...

Jsme s. r. o., kovovýroba, zabývající se výrobou strojů (mycí zařízení pro průmysl). Doposud jsme stroje jen vyráběli a pak prodávali zákazníkovi (tj. účtovali při vyhotovení stroje na sklad v hodnotě přímých nákladů, např. 100 000 Kč na 123/583, prodej stroje faktura vydaná 311/601, vyskladnění stroje 583/123). Chtěli bychom nově stroje zkusit pronajímat, buď na dobu určitou, nebo neurčitou, 3, 4, 5 měsíců… dle požadavků zákazníka. Prosím o informaci a objasnění nového účtování. 1. Zatřídit stroj z výrobku do hmotného majetku 022/123? 2. Pokud vyrobíme stroj v průběhu roku a posléze jej pronajmeme, tak můžu uplatnit 100% daňový odpis v případě, že jej budu vlastnit a pronajímat i k 31. 12. (účetní a daňové odpisy používáme stejné – zrychlené)? 3. Pokud bych stroj pronajala, avšak cca za dva měsíce by se mi vrátil zpět, a posléze bych ho stihla prodat, tj. nevlastnila bych ho již na konci roku, tak bych mohla uplatit jen daň odpisu? 4. V případě vykazování daňové ztráty 2020 lze přerušit daňové odpisy?

Společnost dala pohledávku vymáhat advokátovi. Prodlužuje se tím doba promlčení? Pokud ano, mohu pohledávku i přesto daňově odepsat, pokud k ní nejdříve vytvořím opravnou položku? Pokud by později došlo k vymožení pohledávky, dali bychom ji do daňových výnosů. Odepsanou pohledávku bychom vedli v podrozvahové evidenci.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2020, čj. 10 Afs 363/2019-50

Pokud prodáme neodepsanou věc, můžeme si při vyřazení uplatnit zůstatkovou cenu do daňových nákladů. K čemu je potom dobré využít ještě poloviční odpis v roce prodeje, když můžeme zaúčtovat pouze zůstatkovou cenu?