Vyměření a doměření daně - strana 9

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 4 Afs 298/2018 , www.nssoud.cz

V nejnovějších příspěvcích vás seznámíme s podrobnými pravidly inventarizace a také objasníme, co vás čeká při daňové kontrole daně z přidané hodnoty. Publikujeme také řešení několika aktuálních čtenářských dotazů.

Finanční správa po "letním" jednání se starosty a starostkami obcí, kterých se týká optimalizace finančních úřadů, dospěla k rozhodnutí, že v prvním pololetí roku 2020 bude v rámci zvýšení efektivity převedeno do optimalizovaného režimu celkem 33 finančních úřadů.

Na tuto otázku by měl odpovědět návrh novely daňových zákonů, který vláda předložila Poslanecké sněmovně 23. 8. 2019.

Jak se změní podmínky pro provádění daňové kontroly? Jaké novinky nás čekají v oblasti úroků z prodlení? Bude moci finanční úřad vyplácet pouze částečný nárok na odpočet?

Aktuální články jsou tentokrát zaměřeny převážně na témata vyplývající z několika novel: ať už jde o novou oznamovací povinnost plátce daně z příjmů, dopady směrnice ATAD na pravidla zdaňování zahraničních dceřiných společností nebo o novelu zákona o investičních pobídkách.

Tento článek rozebírá judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) v daňových věcech. Vybraná rozhodnutí byla publikována ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v uplynulých šesti měsících. Následující text obsahuje vždy právní větu vytvořenou příslušným senátem Nejvyššího správního soudu a poté krátký rozbor odůvodnění rozsudku.

Vláda dne 26. srpna 2019 schválila novelu daňového řádu, která přináší rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Součástí této novely je legislativní ukotvení online finančního úřadu, díky kterému si poplatníci vyřeší své daňové povinnosti jednoduše z pohodlí domova nebo kanceláře.

Naši předplatitelé verze Expert mají nyní k dispozici novou funkcionalitu - propojení autorských článků se souvisejícími judikáty!

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2019 ve věci C-712/17 EN.SA.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2019, č. j. 5 Afs 307/2017-33

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. 9 Afs 364/2018-76

Článek se zaměřuje na transakční ceny mezi spojenými osobami s pohledu finančního účetnictví a auditu. Snaží se vyvrátit názor, že auditoři se transferovými cenami nemusí zabývat. Důkazem jsou vybrané mezinárodní auditorské standardy, které musí auditoři při poskytování auditorských služeb dodržovat a které upozorňují na rizika v souvislosti s transakcemi mezi spojenými osobami. Dalším důkazem je vybraná judikatura NSS, která poukazuje na daňové doměrky ze strany správce daně, kde v důsledku nesprávně nastavených transferových cen došlo nejen ke krácení daní, ale i k výraznému zkreslení účetních informací ve zveřejňovaných auditovaných účetních závěrkách, k nimž auditoři vydali výrok „bez výhrad“. 1)

Smyslem toho článku je upozornit na rozdíly při zdánlivě shodné právní úpravě vyměření daně podle zákona o správě daní a poplatků a podle daňového řádu a na důsledky, jaké tyto rozdíly mají v aplikaci judikatury ve věci vyměření daně po uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně.

Trestné činy daňové (§ 240 a násl. zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „TZ“) a některé další trestné činy s nimi související (např. zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 TZ ) představují poměrně významnou část hospodářské kriminality, jimiž se zabývají orgány činné v trestním řízení, přičemž i Nejvyšší soud (dále také „NS“) ve své rozhodovací činnosti na trestním úseku mnohdy řeší některé hmotně právní nebo procesní otázky týkající se trestní odpovědnosti za uvedené trestné činy a usměrňuje tím další praxi. V tomto svém příspěvku bych proto rád upozornil odbornou veřejnost na několik zajímavých rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž byla některá uveřejněna i v trestní části Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. tr.“).1) Přitom se tato rozhodnutí netýkají jen daňové kriminality, ale i dalších trestných činů, jejichž spáchání určitým způsobem souviselo s problematikou daní.

V následujícím článku jsou vysvětlena novelizovaná pravidla pro provádění opravy výše daně, a to jak v případě, kdy touto opravou plátce zvyšuje původně přiznanou daň, tak i v případě, kdy plátce opravou dříve přiznanou daň snižuje.

Blížící se 1. červenec 2019 je posledním dnem pro podání daňových přiznání pro poplatníky daně z příjmů za rok 2018. Do tohoto termínu podávají daňové přiznání k dani z příjmů poplatníci, kterým přiznání zpracovává daňový poradce, nebo mají prodlouženou lhůtu ze zákona.

V aktuální judikatuře komentujeme, za jakých okolností může být daňová kontrola nezákonná. Věnujeme se i náležitostem kmenového listu jakožto podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným. A v oblasti zdravotního pojištění objasníme některé aspekty zaměstnávání osob ze zahraničí.

Zákony nikdy nebyly a nebudou jednoduché a jednoznačné. To je axiom, který se občas politici snaží svými sliby popřít. I když bude zákon kazuistický, nikdy nemůže popsat všechny situace. A tak žije daňový poplatník stále ve strachu, zda náhodou neporušil nějaký zákon a nebude za to Finanční správou postižen. Daňový poplatník je chráněn prekluzivní lhůtou, po jejímž uplynutí není možné daň doměřit. Obsahem tohoto článku je rozbor lhůty, po které si poplatník může oddechnout, a nakolik tato lhůta plní svůj účel.