Změny v předpisech - strana 7

Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDSIL“). Jeho změny účinné od 1. 1. 2024 byly provedeny zákonem č. 432/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.

V předchozích článcích jsme vás seznámili s požadavky vyplývajícími ze směrnice CSRD a dále s požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti na základě průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Tento článek čtenáře blíže seznámí s požadavky tematických standardů ESRS E pro vykazování informací z environmentální oblasti. Jak jsme uvedli v dřívějších článcích, jedná se, z hlediska jejich působnosti, o odvětvově agnostické standardy (sector agnostic), což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví podnik působí. Tematické standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS E se zabývají tématem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a jsou strukturovány do témat, dílčích témat a případně podtémat. Tabulka níže poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti, na které se vztahují tematické standardy ESRS E.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Tohle vypadá na velmi snadnou záležitost… Nájem je přece úplatné užívání cizí věci, která se v tomto případě nehýbe, takže je jasné i místo zdanění a snížená sazba daně zde není možná. Snad jen správně posoudit splnění podmínek případného osvobození od daně a hotovo. Jenže zdání často klame. Aniž bychom zabíhali do akademického teoretizování, potkáme cestou několik nečekaných komplikací a nejasností. „Potěší“ nás také dva hlavní nešvary českých daní: nejednoznačnost základních pojmů a zaplevelení pravidel výjimkami a speciálními postupy. Navíc daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) není ryze naší daní, stěžejní pravidla byla jednotně všem státům EU „upečena v Bruselu“.

Sledujeme za vás: Prezident republiky podepsal konsolidační balíček, který během příštích dvou let sníží rozpočtové deficity celkem o 150 mld. Kč. Proti krokům vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku stávkovaly školy, podniky, úřady a další instituce.  Vláda schválila snížení počtu pracovních míst na ministerstvech a jimi řízených úřadech a organizacích od 1. ledna 2024.

Tzv. vládní konsolidační balíček, který přináší spoustu změn zejména v daňové oblasti, má zelenou, prezident zákon dne 22. listopadu podepsal. V našem článku vám přinášíme přehled změn, jejichž primárním cílem je snížení schodku státního rozpočtu. Většina změn je platná od 1. ledna 2024.

Poslanecká sněmovna nyní projednává vládní návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také „zákon o hromadných žalobách“), který byl poslancům rozeslán jako tisk č. 523/0. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“). Lhůta pro implementaci směrnice přitom České republice uplynula již na konci minulého roku a nyní projednávaný návrh zákona je třetím pokusem o její transpozici. Minulé návrhy byly Poslanecké sněmovně předloženy v letech 2020 a 2021, nicméně ani v jednom z případů se v Poslanecké sněmovně nedostaly do druhého čtení.

Do širokého povědomí se již nepochybně dostala informace o aktuální novelizaci zákoníku práce 1), a to zejména s ohledem na diskutovanou krátkou dobu do nabytí účinnosti, změnu právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohoda“), ale také s ohledem na dlouho očekávanou právní úpravu práce na dálku. Novela přinesla či nabytím účinnosti některých ustanovení v budoucnu také přinese mnoho dalších změn, které budou mít dopad do praxe obcí. Tento článek si bere za úkol seznámit čtenáře přehledně o všech klíčových změnách zákoníku práce provedených touto novelou a upozornit na otázky, kterým je aktuálně vhodné věnovat zvýšenou pozornost.

V uplynulém měsíci byly vydány tyto předpisy a informace: novelizace předpisů upravujících oblast sociálního zabezpečení, novelizace formuláře přiznání pro daň z nemovitých věcí, sazby zahraničního stravného pro rok 2024, aktualizovaný seznam nespolupracujících jurisdikcí, nový pokyn GFŘ o umístění spisu nebo jeho příslušné části na finančních úřadech, upozornění FS na stále evidované přeplatky na dani silniční, informace FS o znepřístupnění datových schránek zrušených územních pracovišť, informace FS o chystaných změnách ve formuláři přiznání k DPH a kontrolního hlášení v souvislosti s konsolidačním balíčkem, novelizace některých mezinárodních účetních standardů a novelizace pravidel pro sdílení informací daňovými správami členských států EU a zavedení oznamování obchodů s kryptoměnami.

Sledujeme za vás: Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Ve druhém čtení Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vyrobené elektřiny. Skupina 17 senátorů chce zakotvit do Listiny základních práv a svobod právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Vláda podpořila návrh na zrušení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví a další změny zákoníku práce, které se týkají zaměstnávání lékařů v nemocnicích.

Sledujeme za vás: Senát schválil konsolidační balíček, návrh nyní míří k podpisu prezidenta. Opatření by měla začít platit od 1. ledna 2024. Česká republika má nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie. Finanční správa k 15. listopadu znepřístupní datové schránky 77 územních pracovišť, která byla zrušena.

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Poslanci ji schválili 27. října a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí. Tématu se v komentáři věnuje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení společnosti BDO.

Momentálně se ve Poslanecké sněmovně nachází vládní návrh zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Jedná se o tisk č. 474. V tomto článku se koukneme na aktuálně navržené změny schválené po 1. čtení. Novela se v rámci zjednodušení pokouší o určité zvýšení přehlednosti v paragrafu osvobození v souvislosti s pojistnými plněními [§ 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů – dále jen jako „ZDP“) – sem lze zařadit produkty komerčního typu, jako je penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo i různá pojistná plnění z pojištění osob, například pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti. Z daňového pohledu zůstávají u většiny produktů časové a věcné podmínky pro osvobození stejné; například penze vyplácané z těchto produktů musí i nadále být vypláceny alespoň po dobu 10 let. Novela však mění podmínky pro osvobození u příjmů z plnění z pojištění osob, kdy nově se sem „vejde“ už jen samotné pojistné plnění; ostatní plnění z tohoto pojištění jako například odkupné by v případě schválení novely v tomto znění vstupovala už do dílčího základu daně z kapitálového majetku.

Zaměstnavatel má uzavřené dohody o provedení práce na dobu neurčitou. Musí být ke stávajícím dohodám sepsán dodatek s platností od  1. 1. 2024, a to konkrétně v souvislosti se zákonným nárokem na dovolenou u DPP, pokud se žádné jiné ustanovení u našich DPP nemění?

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

Senát schválil dne 8. listopadu 2023 vládní konsolidační balíček – sněmovní tisk č. 488. Soubor 65 novel zákonů, který má začít platit od 1. ledna 2024, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.

Jak postupovat v případě, že vystavíme zálohové faktury na předplatné časopisu ještě v prosinci tohoto roku s aktuální sazbou 10 %, kdy některé budou uhrazeny ještě letos, tudíž daňový doklad bude s 10% sazbou, ale některé budou uhrazeny až po 1. 1. 2024, kdy už bude platná daň 12 %, a daňový doklad tedy bude na vyšší částku? Bude tento postup vůbec správný, a budou tak tedy zákazníkům z tohoto vznikat doplatky?

Sledujeme za vás: Konsolidační balíček čeká schvalování v Senátu, dva ze tří výborů ho nepodpořily. Úrokové sazby zůstávají na stávající úrovni. Náhradní výživné se prodlužuje o dva roky a bude vypláceno i zpětně. Zkontrolujte si smlouvy na dodávky energií, blíží se konec vládních stropů.