Změny v předpisech - strana 6

V našem měsíčním přehledu nové legislativy především upozorňujeme na konsolidační balíček, ale také na novelu vyhlášky, kterou se stanoví ceny zemědělských pozemků, a na několik sdělení k mezinárodním smlouvám.

Konsolidační balíček, sněmovní tisk č. 488, byl dne 12. prosince 2023 publikován ve Sbírce zákonů pod č. 349/2023 Sb. Níže jsme pro vás shrnuli nejdůležitější změny v daňové oblasti.

Sledujeme za vás: Od 1. ledna 2024 dochází ke zrušení institutu plátcových pokladen. Nový zápis z jednání Koordinačního výboru, na kterém byly uzavřeny příspěvky na téma paměťové karty řidiče z hlediska daně z příjmů ze závislé činnosti nebo daňová rezidence trustů a trustových struktur.  Od prosince 2023 můžete podat žádost o důchod prostřednictvím online služby ČSSZ.

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2024 oproti roku 2023 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o četné změny plynoucí z konsolidačního balíčku, zavedení nároku na placenou dovolenou u dohod o pracích mimo pracovní poměr, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

V porovnání s rokem 2022 nedochází v roce 2023 k tak překotným a zásadním změnám jako v roce 2022, kdy dne 8. 6. 2022 došlo k vyhlášení zásadní novely zákona o dani silniční č. 142/2022 Sb. , která se zpětně uplatnila i pro celý rok 2022.

Po všech zmatcích se zdaněním kávy v restauracích, bych se prosím rád ujistil, že prodej kávy v obchodě (nikoliv jako nápoje, ale jako potraviny) bude od 1. 1. 2024 zdaněn sníženou sazbou DPH 12%. 

Se začátkem zimy vám v rámci tohoto úvodníku opět přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví, které se udály od posledního vydání. Svou pozornost zaměříme zejména na Poslaneckou sněmovnou schválenou novelu zavádějící novou daňově zvýhodněnou možnost spoření na stáří ve formě tzv. dlouhodobého investičního produktu. Zmíníme se také o návrhu zákona upravující zdanění zaměstnaneckých akciových plánů a na závěr přineseme informaci o změnách sazeb zahraničního stravného pro rok 2024 a o definitivním schválení tzv. konsolidačního balíčku, který jsme podrobně shrnuli v minulém vydání.

Jaké sazbě DPH bude podléhat vařené jídlo s sebou od nového roku 2024?

Bude se po platnosti limitu osvobození 40 mil. se toto osvobození vztahovat na platbu, nebo na kupní cenu? Příklad: Držitel podílu prodá svůj podíl, který má v držení více než 10 let za 150 mil. Pro vysokou cenu se dohodl s kupujícím na splátky 30 mil. po dobu 5 let. Lze uplatnit každoroční osvobození, nebo bude potřeba daň vypořádat v roce prodeje?

Od roku 2024 je zavedený limit pro zaměstnanecké benefity ve výši 21 984 Kč. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč/měsíčně, dále stravenky ve výši 105 Kč/den, příspěvek do posilovny ve výši až 10 000 Kč/rok a různá odborná školení během roku. Co vše se do tohoto limitu započítává? 

Sledujeme za vás: Od 1. ledna 2024 se změnou zákoníku práce dochází k úpravě pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který rozšiřuje okruh vozidel podléhající povinnosti pojištění odpovědnosti. Zároveň schválila zavedení elektronických stejnopisů průkazů. Lidé by se mohli od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů. Senát schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, v rámci které MPSV od ledna 2024 navrhlo růst rodičovského příspěvku o 50 000 Kč na 350 000 Kč.

Od 1. 1. 2024 se změní režim posuzování souběhu vyloučené doby a získaného vyměřovacího základu před rokem 1996. Jak podle nové právní úpravy posoudit následující situace? 1) Pojištěnec má přiznaný důchod před datem 1. 1. 2024 (např. v roce 2023). 30denní lhůta od převzetí rozhodnutí o přiznání důchodu již uplynula. Existuje nějaká cesta, jak by mohl požádat v roce 2024 o přednostní zápočet vyloučené doby před vyměřovacím základem před rokem 1996 dle nové úpravy? Možností, jak vyvolat nové rozhodnutí o důchodu, je celá řada - pozastavit vyplácený důchod, posléze uvolnit, nechat vydat ČSSZ rozhodnutí k valorizaci, apod. Vznikne po takovém rozhodnutí nová 30 denní lhůta, během které by bylo možné podat žádost o přednostní zápočet vyloučené doby? 2) Pojištěnci vznikl nárok na řádný starobní důchod v roce 2023, o důchod ale ještě nepožádal. V roce 2024 sepíše žádost o řádný důchod s požadovaným datem přiznání v roce 2023, může účinně žádat o přednostní zápočet vyloučených dob před rokem 1996 dle úpravy platné po 31. 12. 2023?

Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDSIL“). Jeho změny účinné od 1. 1. 2024 byly provedeny zákonem č. 432/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.

V předchozích článcích jsme vás seznámili s požadavky vyplývajícími ze směrnice CSRD a dále s požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti na základě průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Tento článek čtenáře blíže seznámí s požadavky tematických standardů ESRS E pro vykazování informací z environmentální oblasti. Jak jsme uvedli v dřívějších článcích, jedná se, z hlediska jejich působnosti, o odvětvově agnostické standardy (sector agnostic), což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví podnik působí. Tematické standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS E se zabývají tématem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a jsou strukturovány do témat, dílčích témat a případně podtémat. Tabulka níže poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti, na které se vztahují tematické standardy ESRS E.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Tohle vypadá na velmi snadnou záležitost… Nájem je přece úplatné užívání cizí věci, která se v tomto případě nehýbe, takže je jasné i místo zdanění a snížená sazba daně zde není možná. Snad jen správně posoudit splnění podmínek případného osvobození od daně a hotovo. Jenže zdání často klame. Aniž bychom zabíhali do akademického teoretizování, potkáme cestou několik nečekaných komplikací a nejasností. „Potěší“ nás také dva hlavní nešvary českých daní: nejednoznačnost základních pojmů a zaplevelení pravidel výjimkami a speciálními postupy. Navíc daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) není ryze naší daní, stěžejní pravidla byla jednotně všem státům EU „upečena v Bruselu“.