Režim přenesení daňové povinnosti - strana 8

V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-231/19 Blackrock Investment Management (UK)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-835/18 Terracult

Společnost s ručením omezeným (start-up, plátce DPH) vyvinula software (organizace výroby), který pronajímá výrobním podnikům. Vzhledem k možné rozšířené nabídce do zahraničí, lze očekávat, že bude mít možnost pronajímat svůj software i v zahraničí (subscription na měsíční bázi). 1.Situace Základní sestava softwaru bude nabízena formou softwaru, který si implementuje sám zákazník (po objednání, bude možné stáhnout z internetu). České s. r. o. bude účtovat za užívání tohoto softwaru měsíční nájem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). České s. r. o. bude poskytovat podporu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Jak rozlišit nájem softwaru, který je po uzavření smlouvy ke stažení z internetu (něco jako krabicový software, který je umístěn na počítači odběratele) a nájem u samostatně vyvíjeného softwaru dle požadavku zákazníka, a to jednorázově (jednorázová fakturace) nebo formou měsíčního nájmu. Kdy se již jedná o licenční poplatky (nájem) podléhající např. zdanění v zemi aplikace softwaru? Technická podpora tzv. SLA = jde o službu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). 2. Situace Dtto s tím, že k tomuto univerzálnímu softwaru si odběratel objedná další úpravy dle vlastní specifikace (programování na zakázku). Půjde o jednorázovou fakturaci, práce proběhnou v ČR, implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Bez nároku na účtování dalšího nájmu z rozšířeného softwaru. Nájem zůstává původní ze základní sady. 3. Situace Software, přizpůsobený potřebám odběratele, bude implementovat české s. r. o. – software na objednávku bude vyvíjen v ČR – fakturován jednorázově dle smlouvy s odběratelem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge) – následně dle smlouvy měsíčním nájmem v členění (nájem + SLA podpora v rozsahu ze smlouvy)a)Fakturovaný vývoj softwaru a fakturovaný měsíční nájem jsou licenční poplatky, kdy odběratel dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvede v zemi odběratele srážkovou daň, o kterou platbu do ČR sníží, následně odběratel předloží potvrzení o zaplacení srážkové daně. Odvod srážkové daně bude započítán v daňovém přiznání Českého s. r. o.b)Implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge).c)Implementace v místě odběratele mimo ČR – daň z příjmu v ČR, pokud implementace nepřesáhne 185 dní v roce (fyzická přítomnost v zemi odběratele, DPH reverse charge).d)Implementace v místě odběratele mimo ČR – vznik daňové stálé provozovny v zemi odběratele, pokud implementace (fyzická přítomnost technika) přesáhne 185 dní v roce, zdaněno v rámci zdanění daňové stálé provozovny v zemi odběratele vč. povinností k DPH, pokud vznikne. V české s. r. o. bude dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem zahrnut (vč. zohlednění zaplacené daně v zahraničí) do daňového přiznání v ČR. Pro situace 1 až 3 rozlišit: – státy EU – třetí země

Do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) byly implementovány články 7 a 8 Směrnice ATAD (směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, z angl. Anti Tax Avoidance Directive). S účinností od 1. 4. 2019 tak česká legislativa zná tzv. CFC pravidla (z angl. Controlled Foreign Corporation – kontrolovaná zahraniční společnost). Tato pravidla se týkají českých ovládajících společností, které mají své ovládané společnosti v zahraničí. Tento článek specifikuje základní právní rámec a je východiskem pro článek navazující, který prezentuje modelové situace a jejich řešení. Vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 2. 7. 2020, ve věci C-835/18, ECLI:EU:C:2020:520

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 4. 2019, ve věci C-691/17, ECLI:EU:C:2019:327

TJ Sokol, plátce DPH, si nechal postavit hřiště na volejbal. Dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti a Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, protože je to jen pro potřeby členů), nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že má hřiště pro neekonomickou činnost?

TJ Sokol, plátce DPH, si nechal postavit hřiště na volejbal. Dodavatel je plátce DPH. Musí být faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti s tím, že Sokol pak odvede daň, ale neuplatní si nárok na odpočet (nebude z toho mít příjmy, je to jen pro potřeby členů)? Nebo může být faktura rovnou vystavena s daní s tím, že Sokol prohlásí, že to má pro neekonomickou činnost?

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, jakož i zásady daňové neutrality a efektivity musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání praxi daňového orgánu, v rámci které tento orgán, aniž má podezření na podvod, odepře podniku nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou tento podnik jakožto příjemce služeb, neoprávněně zaplatil poskytovateli těchto služeb na základě faktury vystavené tímto poskytovatelem podle obecných pravidel týkajících se povinnosti k dani z přidané hodnoty (DPH), ačkoli se na relevantní plnění vztahoval mechanismus přenesení daňové povinnosti, aniž daňový orgán před odepřením nároku na odpočet prozkoumá, zda vystavitel této nesprávné faktury mohl vrátit příjemci faktury neoprávněně zaplacenou částku DPH a v souladu s použitelnou vnitrostátní právní úpravou mohl z vlastního podnětu opravit uvedenou fakturu za účelem získání zpět daně, kterou neoprávněně odvedl do státního rozpočtu, nebo rozhodne, že sám vrátí příjemci této faktury daň, kterou neoprávněně zaplatil vystaviteli této faktury a tento vystavitel poté neoprávněně odvedl do státního rozpočtu. Tyto zásady však vyžadují, aby v případě, že se ukáže, že je nemožné nebo nepřiměřeně obtížné, aby poskytovatel služeb vrátil příjemci služeb neoprávněně naúčtovanou DPH, zejména pak v případě platební neschopnosti poskytovatele, mohl příjemce služeb podat žádost o vrácení přímo daňovému orgánu.

Nesprávné použití přenesení daňové povinnosti z pozice dodavatele JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně...

Daňový řád byl v nedávné době obohacen o novelu, která nabyde účinnosti 1. 1. 2021. Počínaje tímto datem dojde k mnoha větším či menším změnám. Smyslem tohoto článku je poukázat na ty nejdůležitější a nejzajímavější z nich. Samotná novela je pomyslným druhým pokusem. Ten první skončil neslavně dne 22. 4. 2020, kdy Poslanecká sněmovna nedokázala obhájit svou původní verzi zaslanou do Senátu. Hlavním bodem sváru se přitom stala lhůta pro vrácení odpočtů daně z přidané hodnoty, kterou Ministerstvo financí chtělo prodloužit z 30 na 45 dní. Aktuální novela prováděná zákonem č. 283/2020 Sb. , je tak druhým pokusem, který již od předešlé kontroverze zcela upustil. To mu zajistilo relativně hladký průchod legislativním procesem.

Přijali jsme fakturu za výrobu příčkového a stropního panelu (panel ze dřeva). Faktura je od plátce DPH, příjemce je také plátce DPH. Mají fakturovat v přenesené daňové povinnosti?

Obdrželi jsme fakturu z Polska. Jedná se o nákup koženky (drobný spotřební materiál pro firmu). Uvedli jsme svoji DIČ dodavateli. Na faktuře je vyčíslena částka za zboží bez DPH a DPH 0 %. Dle mého názoru se jedná o reverse charge. Je to tak? Na faktuře doměřím tedy DPH 21 %? Nevadí, že faktura z Polska je v českých korunách, a nikoliv v jejich měně?

Nemovitosti mají v zákoně o DPH dost specifické postavení. Místo zdanění souvisí s místem, kde se nacházejí, jejich výstavba může podléhat jak základní, tak snížené sazbě, a to v běžném režimu nebo v režimu přenesení daňové povinnosti, pronájem může a nemusí být osvobozen, stejně tak prodej nemovitosti. V následujícím textu se proto zaměříme komplexně na nemovitost z pohledu vlastníka, plátce DPH.

Opět po měsíci vám přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení novely zákona o DPH , která má do české legislativy implementovat opatření EU pro sjednocení pravidel při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU označovanou jako tzv. quick fixes. S touto problematikou je spojena také aktualizace formuláře pro souhrnné hlášení a nepřímo také v mediích hojně diskutované téma zavedení plošného režimu přenesení daňové povinnosti v ČR. Na závěr Vám přinášíme zajímavý rozsudek z oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj.

Plátce daně z přidané hodnoty si chce nechat na vlastní nemovitosti (na fasádě) vyobrazit logo své firmy. Bude u tohoto plnění uplatněn standardní (běžný) režim, nebo režim přenesení ve smyslu § 92e zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “)? Patří plnění svým charakterem do kódu 73.11 (reklamní služby) nebo 43 (specializované stavební práce) klasifikace, produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. 1. 2015?

Podnikatel, fyzická osoba-zpěvák, má příjmy z hudební produkce. Může si dát faktury za opravu zubů do daňových výdajů?

Tímto příspěvkem bychom chtěli zakončit náš miniseriál k problematice judikatury k dani z přidané hodnoty. Budeme se věnovat judikatuře z většího okruhu témat, která se nám nepodařilo zařadit do předchozích částí.

Daň z přidané hodnoty má z pohledu státní pokladny celou řadu výhod. Na rozdíl od daní z příjmů u ní odpadají složité, zdlouhavé a nejisté spory o správnosti výše základu daně, výběr daní od mnoha laických poplatníků je starostí nemnoha plátců vesměs znalých daňové problematiky, jedná se o značné peněžní částky, které navíc plní veřejné rozpočty průběžně každý měsíc, případně čtvrtletně. A právě ono správné načasování přesunu částek DPH vybraných (přiznaných) plátci do „kapsy“ státu nás bude tentokrát zajímat nejvíce. Nemilé přitom je, že až na výjimky se uplatňuje účetní princip přiznání DPH již z vyfakturovaných částek. Takže pokud plátce v říjnu 2019 dodal zákazníkovi zboží za 1 milion Kč, musí do 25. listopadu poslat státu 210 000 Kč na DPH z tohoto prodeje, ber kde ber, bez ohledu na to, že mu daný zákazník zaplatí až v lednu 2020 nebo vůbec.