Režim přenesení daňové povinnosti - strana 9

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-224/18 Budimex

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 1 Afs 69/2018 , www.nssoud.cz

Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDPH “ nebo „zákon o DPH “), vymezuje v § 108 osoby povinné přiznat daň a v odstavci 5 téhož ustanovení i osoby, které jsou povinny daň zaplatit. Automaticky tedy neplatí, že kdo daň přiznává, ji musí i finančnímu úřadu odvést. Jedním z důvodů je, že ti, kdo jsou povinni dle § 108 ZDPH daň přiznat, vykáží v daňovém přiznání nadměrný odpočet, a proto daň neodvádí. Další skupinou jsou ti, kdo jsou povinni daň sice přiznat, ale zároveň si u daného plnění mohou uplatnit plný nárok na odpočet. Jedná se například o příjemce služby z jiného státu Evropské unie, nebo příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Ani ti pak přiznanou daň neodvádějí.

Nevím, jestli jste si v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), již všimli, že do obecného ustanovení § 92a odst. 7 se znovu vrátila právní fikce, která říká, že v situaci, kdy plátci, kteří mají důvodně za to, že jejich zdanitelné plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti (dále jen „RPDP“) a tento režim oba použijí, se bude předmětné zdanitelné plnění považovat za plnění podléhající RPDP. Tento režim před novelou zákona o DPH k 1. 4. 2019 byl specificky daný jen pro služby uvedené v Příloze 6 pro § 92f odst. 2 zákona DPH .

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 9 Afs 427/2017 , www.nssoud.cz

Transakce, jejichž podstatou je dodání nemovité věci – pozemku – mohou u prodejců vyvolat řadu otázek souvisejících s daní z přidané hodnoty, a to především v závislosti na typu daňového subjektu, z jehož vlastnictví k převodu pozemku dochází. Neméně důležité je také faktické pojetí pozemku, který je předmětem prodeje. Předkládaný článek podává přehled variantních řešení pro různé situace, které mohou v praxi nastat, a to v kontextu zohlednění aplikace legislativy z oblasti DPH. Daňová analýza situací vychází primárně z ustanovení zakotvených v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “).

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

Od 1. 4. 2019 je účinná novela zákona o DPH č. 80/2019 Sb. , připravovaná již k 1. 1. letošního roku. V minulém vydání časopisu (Účetnictví v praxi č. 5/2019 na straně 4) jsme prošli první část novely, od drobných změn týkajících se daňových subjektů, přes podstatnou změnu v podobě poukazů, až po změny, které se týkají osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Ve druhé části probereme mimo jiné i významné změny, které se týkají úprav odpočtu daně a správy daně.

V dnešním příspěvku bych volně navázal na příspěvek uveřejněný v časopisu DHK č. 5/2019 na s. 29, ve kterém jsem se věnoval podnikatelským modelům v oblasti zboží, které vedou k registraci k DPH v jiném členském státu EU. Na řadu přichází tudíž další typ zdanitelného plnění, který se nabízí – poskytnutí služeb. I poskytovatelé služeb mohou být „postiženi“ registrací v jiném členském státu.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, v roce 2018. Součástí tohoto tzv. daňového balíčku byl i návrh změn zákona o DPH , který částečně zapracovává změny evropské legislativy a částečně mění zákon i v oblastech, na které se evropské předpisy nevztahují. Tento vládní návrh zákona projednala Poslanecká sněmovna jako poslanecký tisk č. 206 a schválila jej dne 21. 12. 2018 ve třetím čtení. V únoru 2019 projednal návrh zákona Senát, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s návrhy změn, zejména v oblasti sazeb DPH. Poslanecká sněmovna však dne 12. 3. 2019 Senát přehlasovala a schválila zákon ve znění přijatém dne 21. 12. 2018. Dne 15. 3. 2019 podepsal zákon prezident a následně vyšel zákon ve Sbírce zákonů pod číslem 80/2019 Sb.

Dodavatel stavebních prací, který se stal zpětně plátcem DPH, musí vystavit daňové doklady v běžném režimu zpětně za rok 2018. Jakou povinnost mám jako odběratel těchto služeb? Musím takovou opravenou fakturu přijmout? Pokud ano: – Musím podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018 (původní faktura zněla na 70 000 Kč, nyní na 57 848 Kč + 12 125 Kč DPH), protože budu mít v nákladech méně, a uplatnit si DPH? To ale znamená, že budu mít penále od FÚ za pozdní doplatek daně z příjmů právnických osob bez vlastního zavinění; nebo – Neuplatním si DPH a mohu si ponechat 70 000 Kč v nákladech, bez opravy daňového přiznání – uplatnění DPH není povinnost, ale lze ho dát do nákladů?

Náš dodavatel stavebních prací vystavoval v roce 2018 faktury jako neplátce DPH. Finanční úřad mu k 26. 1. 2019 přiznal registraci k DPH, a to zpětně od 1. 5. 2018. V březnu roku 2019 mi přinesl opravené faktury za minulý rok, a to v režimu přenesené povinnosti. Jakou povinnost mám teď já jako odběratel? Musím podat následná kontrolní hlášení a dodatečná přiznání k DPH, ve kterých doplním do pol. B1 a do ř. 10 a 43 tyto daňové doklady, nebo lze využít § 104 odst. 1 zákona o DPH a doplnit je v kontrolním hlášení a přiznání, které budu řádně podávat za březen 2019 (moje daňová povinnost se díky přenesené daňové povinnosti nezmění)? Datum zdanitelného plně­ní uvedu takové, jaké je na daňových dokladech.

Přestože k 1. 1. 2019 měly být do zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb. ) promítnuty změny vyplývající z novelizace směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“), novela zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, se vrátila ze Senátu zpátky do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy (této problematice se více věnujeme v další části tohoto článku). Transpozice Směrnice do národní legislativy tedy letos pokulhává za účinností těchto změn dle Směrnice a v úvahu tak přichází možnost (nikoli povinnost) aplikace přímého účinku Směrnice. Tyto změny se týkají uplatňování DPH u jednoúčelových a víceúčelových poukazů a místa plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani. Možnost aplikace přímého účinku Směrnice potvrdila na svých webových stránkách i finanční správa.

Reklama na internetu se stává běžnou součástí marketingového mixu většiny tuzemských podnikatelů. Samotný internet nezná hranic a paleta, kde inzerovat, se rozšiřuje. Vedle tuzemských internetových portálů se o stále větší pozornost hlásí ty zahraniční. Není pochyb o tom, že každá firma nutně zvažuje způsob oslovení zákazníků. Zatímco pro jednu může být zajímavé plošné nastavení cílové skupiny a prezentace na nejnavštěvovanějších pozicích portálu, tak jiná firma může mít zájem o oslovení klientely v nějakém malém teritoriu apod.

Naši uživatelé s expertní licencí mají nově k dispozici další aktuální články, v nichž se věnujeme tématu investic, odpočtu darů a v oblasti DPH postupu u společníků společnosti a režimu přenesení daňové povinnosti.

Největší změny pro rok 2019 přinese tzv. daňový balíček 2019, který však nebyl přijat do konce loňského roku a uplatní se až v průběhu roku 2019 po dokončení legislativního procesu. To však neznamená, že by se od začátku letošního roku neuplatnily žádné změny. Daňovým, popř. dalším souvisejícím změnám od 1. 1. 2019 je věnován tento článek; v účetnictví od 1. 1. 2019 ke změnám nedochází. Nejprve však článek připomíná alespoň některé změny, které bude nutné promítnout do přiznání k daním z příjmů za rok 2018 a v účetních závěrkách za rok 2018.

Ne nadarmo platí rčení, že moderní technologie předbíhají legislativu. Ta daňová (legislativa) není výjimkou. Moderní technologie opřené o nejrozmanitější využití internetu a na něm postavených aplikacích v nejrůznější podobě mění po desetiletí či možná i staletí zavedená pravidla mezi dodavatelem a odběratelem.

Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění je v České republice uplatňován od 1. 4. 2011 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně.

Začátkem roku 2019 by mělo být schváleno několik novel zákona o DPH 1). Vzhledem k neustálému zpožďování legislativního procesu nelze dopředu odhadnout datum jejich účinnosti. Přesto považuji za potřebné upozornit plátce z neziskového sektoru, že i oni budou plánovanými změnami2) zasaženi, a s těmi nejdůležitějšími je seznámit v předstihu.

Zpracovávám účetnictví pro firmu A, která uzavřela smlouvu s českou společností B na dodávku a montáž výtopny na Slovensku. Česká společnost B je generálním dodavatelem slovenského klienta. Jde tedy o subdodávku. V jakém režimu bude probíhat fakturace společnosti A vůči společnosti B, přesněji, zda bude mezi českými společnostmi uplatněna přenesená daňová povinnost nebo rozhoduje montáž v jiném členském státě dle § 7 zákona o DPH , řídící se slovenskými zákony?