Režim přenesení daňové povinnosti - strana 10

Zpracovávám účetnictví pro firmu A, která uzavřela smlouvu s českou společností B na dodávku a montáž výtopny na Slovensku. Česká společnost B je generálním dodavatelem slovenského klienta. Jde tedy o subdodávku. V jakém režimu bude probíhat fakturace společnosti A vůči společnosti B, přesněji, zda bude mezi českými společnostmi uplatněna přenesená daňová povinnost nebo rozhoduje montáž v jiném členském státě dle § 7 zákona o DPH , řídící se slovenskými zákony?

Problematiku uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení řeší § 48 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Podle tohoto ustanovení se u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení, nebo na stavbě pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně 15 %.

Režim přenesení daňové povinnosti je upraven v § 92a až 92i zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Principem při uplatnění tohoto režimu je postup, že plátce – poskytovatel příslušného plnění neodvádí DPH na výstupu, ale povinnost přiznat daň má plátce – příjemce tohoto plnění, proto režim přenesení daňové povinnosti. Příjemce zdanitelného plnění má současně možnost uplatnit nárok na odpočet daně, pokud splní podmínky pro odpočet daně stanovené ZDPH .

Stále více podnikatelů řeší otázku fakturace práce na movité věci, pokud v transakci existuje nějaký přeshraniční prvek. Tuzemští plátci DPH vcelku přirozeně mají obavu, zda například servisní práce určené německému příjemci mají fakturovat s českou daní na výstupu anebo snad využít přenesené zdanitelné plnění. Podobnou obavu ohledně správného uplatnění DPH či správného účtování mohou mít za předpokladu, že si objednají službu od zahraničního poskytovatele, za kterou vcelku přirozeně musí dorazit i faktura. Zde sice nejsou povinni řešit správnost daňového dokladu z pohledu výstavce, avšak mohou být na pochybách, zda je přijatá faktura ve správném režimu. Následující řádky nabízí výčet základních rozhodovacích pravidel pro fakturační oddělení plátců s důrazem na správné uplatnění DPH v oblasti prací na věcech movitých.

Přijme-li firma (plátce) fakturu ze třetí země za služby, musí účtovat reverse charge. Přijme-li v březnu fakturu, která je vystavena v lednu, je nutno opravovat lednové přiznání k DPH, nebo je možné zařadit fakturu do března? Na jednom školení mi školitel řekl, že fakturu mohu dát do března, ale musím použít kurs přepočtu ze dne vystavení faktury, na jiném školení mi řekli, že to takto nelze udělat.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 15. listopadu 2017, ve věci C-507/16 , Entertainment Bulgaria System, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Ve třech zákonech nalezneme tzv. editační povinnost správce daně spočívající v tom, že na základě žádosti poplatníka je správce daně povinen vydat rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků vymezených v příslušných ustanoveních zákona o editační povinnosti. Zásady řízení o závazném posouzení správce daně jsou stanoveny v daňovém řádu .

Jsme střední škola, plátce DPH. Budeme nyní nakupovat repasované počítače asi za 150 000 Kč. Bude toto podléhat přenesené daňové povinnosti a máme na to dodavatele předem upozornit?

První prázdninový den vstoupila v účinnost novela č. 170/2017 Sb. zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH ”), která měla dle vládního návrhu platit již od 1. 1. 2017. Byť se nejedná o nikterak převratnou změnu zákona, obsahuje několik ustanovení, k jejichž aplikaci vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH ve znění účinném od 1. 7. 2017 ve vybraných oblastech.

Po čase opět pokračujeme v systematickém probírání všech tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (ČR) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na webových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Novela zákona o DPH od 1.7.2017 Ing. Václav Benda Při uplatňování daně z přidané hodnoty se nadále vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve...

Konečně jsme se po roce dočkali dalších letních prázdnin a s nimi i času dovolených a odpočinku po náročné sezoně. Počátek letošních prázdnin je nestandardně doprovázen i nabytím účinnosti dlouho očekávaného daňového balíčku, podle kterého jsme se měli řídit již od počátku roku. V návaznosti na tento balíček Finanční správa vydala několik sdělení, se kterými Vás seznámíme v aktuálním příspěvku. A nebudou chybět ani další novinky, které jsme pro vás vybrali.

Tento článek shrnuje změny daňové legislativy od začátku letošního roku a upozorňuje také na některé výklady. Článek se zaměřuje také na změny, které nejsou změnami daňovými, ale běžné daňové a účetní praxe se obvykle týkají. Pozornost je věnována změnám, které byly do poloviny července 2017 vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popř. které schválil Senát dne 19. 7. 2017, a u kterých lze očekávat dokončení legislativního procesu do konce srpna 2017.

Následující příspěvek přináší čtenářům průřez novinkami, které jsme mohli v posledním měsíci zaregistrovat v oblasti legislativní. Vedle přehledu stavu novel různých zákonů je cílem článku dále předat přehled informací a sdělení, které v rámci pravidelného monitorování webových stránek Finanční správy ČR nemohly uniknout naší pozornosti.

Závazné posouzení v daňovém řízení je institutem, který je obecně upraven zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád. Podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), je možno v návaznosti na úpravu v daňovém řádu požádat o závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění a dále také o závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. K vydání rozhodnutí o závazném posouzení určení sazby DPH i rozhodnutí o závazném posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti je zákonem o DPH zmocněno Generální finanční ředitelství (GFŘ).

Soukromý zemědělec obdržel od dodavatele tři po sobě číselně jdoucí faktury na prodej osiva řepky olejky. Součet základů daně převyšuje 100 000 Kč. Dodání proběhlo v jeden den, dovezeno najednou, stejné DUZP. Vyfakturováno bylo se sníženou sazbou DPH, jednalo se o tři různé druhy osiva, na každý druh byla zvlášť provedena objednávka. Je to tak správné? Přikláněla bych se k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, aby u odběratele nebyl zpochybněn nárok na uplatnění odpočtu, ale v účtárně dodavatele mi řekli, že pokud se jedná o různé komodity, je toto v pořádku.

Oblast stavebnictví je jednou z nejčastěji diskutovaných částí zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Zahrnuje činnosti, které jsou osvobozené, zdanitelné v základní či snížené sazbě, popřípadě podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. Vlastní pravidlo má i určení místa plnění a okamžik jeho uskutečnění.

Pro rok 2017 byla vydána rozsáhlá novela rozpočtové skladby, která má za následek nezbytné úpravy rozpočtu pro rok 2017, dále byly vydány i další novely zákonů s účinností od 1. 1. 2017, které mají na rozpočet rovněž vliv. O obsahu novely vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), a dalších potřebných zásazích do rozpočtu 2017 bychom vás rádi tímto článkem informovali.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění je obecně upraven v § 92a zákona o dani z přidané hodnoty a spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně. S účinností od 1. 1. 2015 je v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ) režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění uplatňován u některého zboží a služeb trvale a u některých dočasně. S účinností od 1. 1. 2016 bylo rozšířeno trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti také na dodání nemovitých věcí, kdy je podle § 56 odst. 5 zákona o DPH uplatňován režim zdanění volitelným způsobem. V novele zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku a která byla v březnu 2017 vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny, je zakotveno další rozšíření trvalého použití režimu přenesení daňové povinnosti na další vymezená zdanitelná plnění.

S novým vydáním Účetnictví v praxi nabízíme další přehled aktualit, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Je zajímavé sledovat aktuální návrhy daňových zákonů, které procházejí legislativním procesem a doznávají díky množství pozměňovacích návrhů zcela jinou podobu. Není jednoduché se zorientovat v nepřeberném množství novinek a informací, které potřebujeme k naší práci, a proto vám tímto článkem přiblížíme alespoň některé z nich.