Články

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Účetnictví je základní povinností podnikatelských subjektů, avšak jeho význam se stále více propojuje s digitalizací a prezentací firem v online prostředí. Odbornost a důvěryhodnost zůstávají klíčovými aspekty, které webové stránky musí odrážet, aby efektivně plnily svou komunikační funkci a splňovaly zákonné požadavky. Ve světle těchto výzev se vhodné strukturální uspořádání webu stává zásadním nástrojem pro dosažení obchodních cílů a prosazení na trhu. V dnešní době představují nedílnou součást podnikové identity a klíčový nástroj pro komunikaci s klienty. Kvalitní obsah, pravidelná aktualizace a správná optimalizace pro vyhledávače (SEO) zásadně ovlivňují viditelnost účetní firmy i její schopnost získávat nové zákazníky. Dynamické weby umožňují pružně reagovat na legislativní změny a poskytovat aktuální informace. Nedílnou součástí provozu moderních webů je rovněž zajištění souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR ) a nová pravidla pro nakládání s daty podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (Data Act). Současně je třeba zohlednit i změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (např. zákon č. 316/2025 Sb., který upravuje kategorizaci účetních jednotek).

Zákon o daních z příjmů, konkrétně § 34 odst. 4 a 5, umožňuje odečíst od základu daně náklady související s podporou výzkumu a vývoje či odborného vzdělávání. Pokud však úroveň základu daně nebo daňová ztráta neumožňují tento odpočet provést, lze ho uplatnit nejpozději ve třetím následujícím období. Tato ustanovení jsou klíčová pro firmy investující do inovací a vzdělávání svých zaměstnanců. Dále rozebereme výši odpočtu, výdaje a postupy, které jednotlivé subjekty musí dodržovat, aby splnily podmínky, které pro ně stanoví ZDP.

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR, a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

Ve svých článcích publikovaných před dvěma lety jsem se věnoval charakteru odvodu za porušení rozpočtové kázně a jeho procesnímu režimu. Tento článek je doplněním v otázce specifické problematiky lhůty, v níž lze tyto postupy zahájit. Toto téma je v současné době nejednoznačně řešené, a to jak orgány Finanční správy České republiky, tak i správními soudy a prochází dynamickým vývojem.

...

Článek popisuje obsah novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní v souvislosti s implementací směrnic DAC 8 a DAC 9 s akcentem na nově zavedený druh automatické výměny informací poskytovaných poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a provozovateli kryptoaktiv.

Druhý a současně poslední díl článku týkající se vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), nejdříve charakterizuje omyl, pro který je možné vrátit platbu provedenou za daňový subjekt a také uvádí, v čem tento omyl může spočívat. Poté článek popisuje procesní postup správce daně při vyřízení žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek nejdříve pojednává o procesním postupu správce daně před meritorním projednáním žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. V této souvislosti článek uvádí řešení situací, kdy správce daně není věcně či místně příslušný k vyřízení žádosti o vrácení platby provedené omylem, resp. kdy je tato žádost o vrácení platby provedené omylem podána osobou neoprávněnou apod. Poté článek navazuje pojednáním o meritorním projednání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . Článek uvádí, za jakých podmínek je správce daně povinen provádět test vratitelnosti platby provedené omylem, kdy se na tuto platbu nahlíží jako na vratitelný přeplatek a jaké jsou s touto skutečností spojené důsledky apod. Článek v neposlední řadě uvádí, jakým způsobem může správce daně žádost o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem v jednotlivých případech vyřídit.

V předchozím dílu článku z cyklu plných mocí bylo pojednáno o technických záležitostech, které souvisí s plnými mocemi. V tomto dílu se článek vrátí k právním aspektům plných mocí a naváže na pojednání obsažené v prvním dílu článku, který v obecné rovině charakterizoval institut zmocnění a potažmo plné moci a také pojednal o tom, která osoba může udělit plnou moc. Tento díl článku z cyklu plných mocí se zaměří na obsah plných mocí a nejdříve pojedná o náležitostech plných mocí. Článek v této souvislosti popisuje, jakým způsobem je třeba označit zmocnitele a zmocněnce v plné moci, ať už jde o obecného zmocněnce či o advokáta a daňového poradce, a také uvádí, jakým způsobem by měly být označeny osoby oprávněné jednat za právnickou osobu. Poté se článek v obecné rovině věnuje rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci, uvádí vztah vymezení rozsahu zmocnění v plné moci a v dohodě o smluvním zastoupení. V neposlední řadě článek vyzdvihuje rozsah zmocnění obsažený v plné moci, což směřuje k tomu, že správce daně se musí vždy seznámit s plnou mocí a nemůže se spokojit s tvrzením, že určitá plná moc byla udělena.

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, jejíž výnos je v celém svém rozsahu příjmem obce. S ohledem na tuto skutečnost je dána pravomoc obcím ovlivňovat výši této daně na svém území. Výši daně mohou ovlivnit buďto navýšením koeficientu podle počtu obyvatel dle § 6 nebo § 11 zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) nebo zavedením místního koeficientu dle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí . Stanovení místního koeficientu může mít zásadní vliv na výši daně z nemovitých věcí, a proto stojí za to jednotlivé možnosti stanovení tohoto koeficientu podrobně rozebrat.

Oblast skryté daňové kontroly, resp. činnost správce daně přesahující již pouhé mapování terénu, je již „zavedenou značkou“ na poli judikatury. Já jsem v letech 2022 a 2024 na toto téma sepsal články, ve kterých jsem popsal základní fakta, diskutoval s tehdy aktuálními závěry a nastiňoval možné závěry a důsledky1). Nyní nastal opět ten správný čas obohatit tuto problematiku o další diskusi. Co se tedy dnes mj. dozvíte? Má na skrytě prováděnou daňovou kontrolu vliv, zda se jedná o zdaňovací období před či po novele2) daňového řádu k 1. 1. 2021? Pozornosti vám jistě neuniklo, že ust. § 87 daňového řádu 3) doznalo po zmíněné novele významných změn. Proto je zcela na místě se zabývat tím, zda je logické rozlišovat období (vůči skrytě prováděnému kontrolnímu postupu) před a po novele.

Téma kontroly zaměstnanců, jejich práce a další činnosti je jedním z nejkomplikovanějších témat v pracovněprávní úpravě. Zájem zaměstnavatele na této kontrole se může střetnout s jednotlivými zájmy a právy zaměstnanců, zejména na ochranu soukromí a osobnosti. V tomto článku se věnujeme základním povinnostem ve vztahu k využívání svěřené IT techniky a možnostem kontroly v této oblasti.

Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku vzniká plátcům daně, kteří pořídili v průběhu kalendářního roku dlouhodobý majetek a uplatnili u něj odpočet v poměrné výši podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), povinnost provést případnou opravu odpočtu. Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátcům, kteří uplatňovali v průběhu kalendářního roku odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona, povinnost provést roční vypořádání tohoto nároku. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. byly v pravidlech pro provedení opravy odpočtu podle § 75 a v pravidlech pro roční vypořádání kráceného nároku na odpočet daně provedeny dílčí změny, které budou plátci poprvé aplikovat po skončení roku 2025 v posledním daňovém přiznání za tento kalendářní rok.

Problematika opravy výše daně dle § 43 ZDPH je v současnosti velmi aktuální téma. Častěji než dřív se s ní setkáváme v praxi, s čímž je spojen i její výskyt v soudních rozhodnutích, velmi úzce také souvisí s § 81 ZDPH upravujícím vracení bezdůvodně zaplacené daně, který bude s účinností od 1. 1. 2026 součástí ZDPH .

Novelizace zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví “), která proběhla zákonem č. 316/2025 Sb. 1), reaguje na povinnost zahrnout do české právní úpravy požadavky směrnice CSRD2) a souvisejících standardů ESRS3). Kromě upravení povinnosti uvádět kvalitativní i kvantitativní informace o environmentálních a sociálních aspektech podnikání (informace o udržitelnosti) novela dále upravuje kategorizační kritéria účetních jednotek. V tomto článku se zaměříme na nejdůležitější novelizační body.

Efektivní finanční řízení a promyšlený obsahový marketing představují dva zásadní pilíře úspěchu moderních firem. Zatímco finanční řízení zajišťuje stabilitu, likviditu a dlouhodobou ziskovost podniku prostřednictvím plánování, kontroly a optimalizace finančních zdrojů, obsahový marketing pomáhá firmám budovat značku, posilovat vztahy se zákazníky a podporovat růst prostřednictvím hodnotného a cíleného obsahu. Tento článek se zabývá propojením obou oblastí – ukazuje, jak může kvalitní finanční plánování podpořit efektivní marketingové strategie a jak vhodně řízený obsahový marketing přispívá k ekonomické stabilitě firmy. V dnešní digitální době je zásadní, aby firmy dokázaly nejen řídit své finanční zdroje efektivně, ale také využívat moderní technologie, včetně umělé inteligence, k tvorbě personalizovaného obsahu, který rezonuje s cílovým publikem.

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.