Články

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

Změny v posuzování nelegální práce a zpřísnění postihů jsou v poslední době stále více aktuální. Nelegální práce, přesněji řečeno nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou, známé též pod pojmem švarcsystém, definuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v § 5 písm. e). Nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce definované v § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení nebo v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez povolení k pobytu v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno.

Jak může umělá inteligence (AI) pomoci daňovým poradcům a právníkům udržet krok s neustálým přílivem nových rozhodnutí? V právním prostředí, kde Nejvyšší správní soud každoročně řeší téměř tisíc daňových sporů, může být nad možnosti jednotlivce mít neustálý přehled o nových rozhodnutích a vyznat se v nich. Naštěstí nám v posledním roce dala o sobě významně vědět právě umělá inteligence (AI), která nejenom tento proces dokáže velmi ovlivnit. Účelem tohoto příspěvku je ukázat, jak nám AI v této oblasti pomáhá již dnes, jakož i jaké možnosti lze od ní v dohledně době očekávat.

Účinnost nového zákona o účetnictví se (zatím neoficiálně) avšak prakticky odkládá minimálně na 1. 1. 2026. Způsoby oceňování jsou jedním z nosných pilířů celého účetnictví. Nová účetní legislativa (nejspíš) přinese možnost vykazovat hodnoty pozemků, budov a strojů v jejich reálné hodnotě. Tím by se do jisté míry opustil koncept historických cen, na kterém je postavena stávající česká účetní legislativa. Že není, co dalšího ve způsobech oceňování měnit? Ale kdeže… Dozvíte se v článku.

Chcete začít používat digitální občanský průkaz v mobilní aplikaci eDoklady, ale nevíte, jak na to? Základní fungování dematerializovaného průkazu, resp. jeho digitální kopie (stejnopisu), popíšu právě v tomto článku. Finální krok k úplné dematerializaci osobních dokladů v ČR přinesla novela zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (ZPDS). Schválená novela tohoto zákona, nazývaného také "digitální ústava", umožňuje předložit prostřednictvím aplikace eDoklady digitální kopii průkazu namísto jeho materiální podoby. V této chvíli se možnost pořídit digitální stejnopis týká pouze občanského průkazu a prokazovat se lze jen na některých ústředních správních úřadech. Od července 2024 se ale možnost prokazování rozšíří na další orgány veřejné moci a od 1. ledna 2025 i na soukromé osoby, kterým je ukládána povinnost ověřovat totožnost předložením průkazu. Diskutuje se v této souvislosti o tom, zda tato povinnost zahrnuje i povinné osoby podle AML zákona.

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. V posledních několika měsících se vyjadřoval například k dárku k předplatnému časopisu – podívejme se, jak rozhodl.

Sto stupňů, to je dnes horko! Nepřeháněj, teploměr mi ukazuje necelých 38. Oba se pletete, na chytrých hodinkách mám 311. A přitom všichni mají pravdu, tu svou. Nerozumějí si proto, že teplotu vyjádřil každý v jiné jednotce: první v amerických fahrenheitech, druhý v nám známějších celsiích a třetí v absolutních kelvinech. A podobně jsou na tom české firmy obchodující se zahraničními. Nestačí, když se dohodnou na ceně 100, musejí si vyjasnit, v jaké měně. Protože koupit kilogram dobré zrnkové kávy za 100 Kč je podezřele levné, zatímco za 100 eur silně předražené. A nejvíce práce s používáním cizích měn leží na bedrech účetních. Dlouhá léta měli jasno: účtuje se v české měně, na kterou je nutno přepočítat cizoměnové položky. Tato zásada skončila s rokem 2023…

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na určení místa plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, zejména služeb spočívajících v oprávnění ke vstupu na akce. Soudní dvůr byl konfrontován s otázkou, zda služby poskytované formou videochatu v reálném čase spadají pod tento způsob určení místa plnění.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na daňové úniky a zneužití práva v obchodních transakcích a rozhodování soudů v konkrétních případech, kde je sporné, zda byl podvod skutečně proveden a kdo je odpovědný za zaplacení daně uvedené na faktuře.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na jeho vyjádření k bydlení v rámci použití snížené sazby DPH.

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná o věci nemovitou a úpravy stavební. Tento článek přináší stručný přehled východisek a postupů v situaci, kdy nájemce provede změnu na najaté věci ve vlastní režii a zaměřuje se na řešení některých situací, které mohou nastat při ukončení nájemního vztahu a vypořádání (či nevypořádání) příslušné investice provedené nájemcem.

Herci říkají, že není malých rolí, naproti tomu účetní si malých a málo významných účetních případů příliš nehledí. Máme spoustu jiných starostí s položkami, které jsou pro činnost účetní jednotky významné, navíc jsou spojeny s DPH, může u nich být komplikované daňové posouzení. Ty chceme mít správně, proto se jimi zabýváme jaksi přednostně. Málokdo se stará například o ceniny, o kterých je všeobecně známo, že se účtují na účet 213-Ceniny, oceňují se jmenovitou hodnotou, nejsou obvykle spojeny s DPH a posouzení jejich daňové účinnosti je jednoduché. A navíc se v dnešní době vyskytují už málo.

Od 1. 1. 2024 je účinná novela zákona zaměstnanosti, která přináší některé změny v oblasti zprostředkovávání zaměstnávání agenturami práce. Asi nejvíce zájemci o povolení pocítí zpřísnění podmínek pro jeho získání. Žadatel o vydání povolení musí nově prokazovat svou bezdlužnost, bezúhonnost nebo také odbornou způsobilost, či dokonce v některých případech skládat kauci. Tato pravidla se ovšem dotknou i stávajících agentur. Pojďme se nyní společně podívat na nejdůležitější novinky.

Předkládáme vám devátý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.