Změny v předpisech - strana 10

V úvodníku tohoto zářijového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na informaci finanční správy ve vztahu k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží, následně upozorníme na nově zaváděnou daň pro velké nadnárodní podniky v podobě dorovnávací daně, neboť ta by měla dle odhadu Ministerstva financí dopadnout až na 3 200 českých společností. Na závěru vás krátce seznámíme s nejdůležitějšími změnami konsolidačního balíčku schválenými stranami vládní koalice.

Vážení uživatelé, prostřednictvím týdeníku DAUČ vám pravidelně přinášíme aktuální, odborné a praktické informace potřebné pro vaši praxi. Tento týdeník obsahuje: Zavedení dorovnávací daně, úpravy konsolidačního balíčku nebo návrh zákona o hromadném řízení – daňové a účetní aktuality ke dni 27. 8. 2023. Zářijový termínový kalendář daňových a pojistných odvodů. Komentář zákona o spotřebních daních, Praktický komentář zákona o ochraně oznamovatelů a Dlouhodobý finanční management – novinkové knižní tipy. Pozvánka na třetí ročník e-konference Transferové ceny 2023.

Ačkoli návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví je dostupný již relativně dlouho, související prováděcí vyhlášky dosud stále chybí. Povzbudivou zprávou v tomto směru je, že už i Ministerstvo financí prostřednictvím svých zástupců na různých školeních otevřeně deklaruje, že původně avizované datum platnosti, resp. účinnosti nového zákona, tj. 1. 1. 2024, je nereálné. Aktuálně uvažované datum účinnosti nového zákona o účetnictví tak je 1. 1. 2025. Doprovodný zákon (zajišťující novelizace navazujících právních předpisů – zejména zákon o daních z příjmů , zákon o obchodních korporacích a další právní předpisy) by měl být hotov (snad) do konce léta 2023. Z paragrafového znění nového zákona je ale již dobře patrné, co by měly být ty nejzajímavější koncepční změny. Tak se na ně pojďme podívat.

Zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, je právní normou, která má bojovat proti daňovým únikům, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a současně s tím též působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Za dobu své účinnosti, tj. od 1. 7. 2004, byl již několikrát změněn a novelizován, přičemž významnější novely a změny tohoto zákona byly provedeny zákony č. 303/2008 Sb. , č. 261/2014 Sb. a č. 183/2017 Sb. Poslední změna zákona byla navíc vyvolána v souvislosti s přijetím zákona č. 250/2016 Sb. , kterým došlo k výraznější modernizaci českého přestupkového práva. Jaká bude další budoucnost tohoto zákona, ukáže čas, každopádně už dnes je jedním z citelných nástrojů pro regulaci oběhu peněžní hotovosti.

Účetní výkaznictví představuje důležitý zdroj informací o účetní jednotce, které poptávají nejrůznější uživatelé. Můžeme říct, že reporting je prostředkem komunikace firmy především s externími, ale také interními uživateli. V současné době je velmi živou a diskutovanou oblastí, a to především z důvodu, že se v posledních leatech významně zvyšuje poptávka po informacích. Na tuto skutečnost reaguje i nově připravovaný zákon o účetnictví 1) , ve kterém je cíl účetnictví zdůrazněn jako poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování. Zatímco stávající zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “) klade důraz na vedení účetnictví a správné zaúčtování, nový návrh zákona klade důraz na poskytování informací o účetní jednotce, které uživatelé z účetnictví získávají. Jelikož tito uživatelé mají omezený přístup k informacím o účetní jednotce, musejí se spoléhat na data, která účetní jednotka zveřejňuje a zpřístupňuje. Kdo tedy využívá informací poskytovaných nejen účetnictvím?

Koalice se shodla na návrzích úprav a doplnění konsolidačního balíčku, které budou předloženy jako společný pozměňovací návrh všech koaličních stran.

Nové předpisy z období července a srpna se týkají hlavně milostivého léta a změn v oblasti spotřebních daní. Finanční správa také upozornila na odložení účinnosti novely zákona o DPH týkající se nemovitých věcí a GFŘ publikovalo výklad k aplikaci zákona o daních z příjmů v případě vyřazení nového stavebního díla evidovaného jako zásoba a dále výklad k DPH při bezúplatném dodání zboží.

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.

Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu Ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150–350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.

Ve veřejném prostoru se nejméně od podzimu loňského roku objevují materiály, které se týkají návrhu nového zákona o účetnictví . 1) To dává dobrou příležitost se danou problematikou opakovaně zabývat. 2) Zpracovatelé pochopitelně na svůj výtvor pějí chvalozpěvy, a současně zrovna nectí dosavadní zákonnou úpravu, o čemž svědčí i důvodová zpráva. Je tomu opravdu tak, či ne? V tomto článku se pokusím odpovědět na některé otázky, a ač jsem donedávna působil na Ministerstvu financí, již převážně pohledem zvenku. To nemusí být na škodu věci.

Po kratší prázdninové přestávce se Vám dostává opět do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Ačkoli jsou prázdniny, v Poslanecké sněmovně běží legislativní proces týkající se konsolidačních snah vlády v oblasti veřejných rozpočtů. V našem příspěvku nicméně toto téma zmiňujeme pouze okrajově a zabýváme se „drobnějšími“ tématy.

Vážení uživatelé, prostřednictvím týdeníku DAUČ vám pravidelně přinášíme aktuální, odborné a praktické informace potřebné pro vaši praxi. Tento týdeník obsahuje: Zápis z Koordinačního výboru, sazba spotřební daně z nafty nebo posunutí účinnosti novely zákona o DPH – daňové a účetní aktuality ke dni 30. 7. 2023. Srpnový termínový kalendář daňových a pojistných odvodů. Aktuální podcasty Wolters Kluwer UpDate. Nová tematická sekce aplikace DAUČ k problematice ESG a také spousta dokumentů ke konsolidačnímu balíčku! Na další aktuální informace ze světa daní a účetnictví se můžete těšit ve druhém prázdninovém týdeníku č. 31–34/2023 koncem měsíce srpna.

Senát dnes schválil novelu zákona o spotřebních daních, díky které dojde k návratu sazby spotřební daně z motorové nafty na původní výši 9,95 Kč za litr, a to s účinností od prvního dne měsíce po vyhlášení zákona.

V červnovém vydání časopisu UNES jsme se věnovali nové právní úpravě ochrany oznamovatelů. Sněmovní tisk s návrhem zákona o ochraně oznamovatelů č. 352/0 byl ze Senátu, který jej neprojednal, doručen prezidentovi a podepsán dne 7. 6. 2023. Schválený zákon byl vyhlášen dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů v částce 86 pod číslem 171/2023 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o první komplexní zákon upravující ochranu oznamovatelů, kdy doposud bylo nutné čerpat pouze z obecné právní úpravy např. v pracovněprávních předpisech nebo v předpisech veřejnoprávních, domníváme se, že je na místě se tomuto tématu věnovat detailněji a připravili jsme pro Vás ještě jeden příspěvek na toto téma.

Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastu­pitelů včetně nařízení vlády o odměňování.

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Poslanecká sněmovna začala v červenci projednávat návrh konsolidačního balíčku, který vláda schválila na konci června. Tento článek v úvodu upozorňuje na nejdůležitější změny, které návrh s účinností od 1. 1. 2024 přináší do běžné účetní praxe. V dalších částech se článek věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila návrh ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 63 zákonů. Cílem balíčku je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně proběhne po skončení sněmovních prázdnin tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.