Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 7

Podnikat prostřednictvím e-shopu bývá považováno za nejsnadnější vstup do oblasti obchodu. Samozřejmě nic není ideální a mnoho projektů e-commerce končí po pár měsících fungování. Nejsme tady od toho, abychom snad tipovali komoditní mezery na trhu apod. To necháme na podnikatelích. Následující řádky by měly oslovit ty z vás, kteří řeší fakturaci transakcí na e-shopu uzavřených do zahraničí. Fakturovat prodeje přes e-shop v tuzemsku je přeci jen o poznání jednodušší než za situace, kdy do hry vstupují zahraniční klienti nakupující přes v tuzemsku registrovaného plátce DPH.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 25. července 2018, ve věci C-140/17 , Gmina Ryjewo, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je důležité rozlišovat, co je nájmem a co je ubytovací službou. V následujícím příspěvku si teoreticky i na příkladech probereme specifika obou situací z hlediska daně z přidané hodnoty.

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně projednává novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která bude obsahovat vícero významných změn v zákoně o DPH , například úprava pojmu úplata a ekonomická činnost. Pro možnou budoucí aktuálnost mne zaujal právě rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 22. 2. 2018 ve věci C-182/17 Nagyszénás.

daňový poradce, č. osv. 803 1. Cíl příspěvku Cílem předkládaného příspěvku je sjednotit výklad správného postupu při registraci k DPH subjektu, který v rámci svých ekonomických aktivit přemístil skutečné...

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2018, ve věci C-159/17 , Dobre, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 22. února 2018, ve věci C-182/17 , Ntp. Nagyszénás, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty se v určitých případech z osoby povinné k dani stává identifikovaná osoba. Identifikované osoby jsou v zákonu č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vymezeny v § 6g až 6l.

Interpretace toho, jaké postavení mají jednatelé a členové statutárních orgánů právnických osob z pohledu evropských DPH předpisů, není ani zdaleka jednotná. Na rozdíl od úpravy dle českého zákona o DPH . Nicméně ta má být od příštího roku novelizována, doposud jasná pravidla by měla být bez náhrady vypuštěna. V článku popisuji jednotlivé názorové proudy týkající se otázky zdanění odměn za výkon funkce jednatele. Argumenty pro (ne)zdanění odměn jednatele, které jsou v současné době dostupné, lze bohužel poměrně jednoduše dezinterpretovat a řešení pravděpodobně nebude v praxi lehké hledat a nalézt.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k významným změnám v zákoně o DPH , které se týkají postupů u společníků společnosti v rámci jejich ekonomické činnosti. Těmto změnám je věnován i následující text. Jeho cílem je zrekapitulovat změny týkající se fungování společníků společnosti z pohledu daně z přidané hodnoty a upozornit na hlavní úskalí, která společníky čekají k řešení nejpozději do konce roku 2018.

Za účelem zajištění aktuálnosti vedené evidence registračních údajů ohledně daňových subjektů je každý daňový subjekt povinen oznamovat správci daně změnu registračních údajů. Daňový subjekt je povinen ve stanovených lhůtách a zákonným způsobem tyto změny oznamovat, aby splnil řádně a včas svoji zákonnou oznamovací povinnost a zamezil tak uložení pokuty ze strany správce daně a dalším potenciálním negativním důsledkům. Daňový subjekt by měl znát a respektovat také pravidla pro používání daňového identifikačního čísla, které patří mezi nejdůležitější identifikační údaje používané při správě daní.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 15. listopadu 2017, ve věci C-507/16 , Entertainment Bulgaria System, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2017, čj. 10 Afs 329/2016-51

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. ledna příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. ledna příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 26. července 2017 ve věci C-386/16 , Toridas, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Podle zákona o DPH je plátce při dodání zboží nebo poskytnutí služby povinen přiznat daň z přidané hodnoty ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však před uskutečněním zdanitelného plnění přijme úplatu (zálohu), je povinen přiznat daň z této přijaté úplaty. To však neplatí, není-li zdanitelné plnění, na které je úplata přijata, ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.

Novelou zákona o DPH účinnou od 1. 7. 2017 byl v zákonu o DPH vedle institutu nespolehlivého plátce zaveden ještě institut nespolehlivé osoby. Cílem zavedení tohoto institutu nespolehlivé osoby je zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců za účelem „očištění“ se a opětovnému návratu do stavu plátců.

Generální finanční ředitelství vydalo 25.8.2017 na svých internetových stránkách rozsáhlou informaci GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1.7.2017, v níž se mimo jiné praví:

Každá osoba povinná k dani se může stát plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) buď dobrovolně, anebo ze zákona. V řadě případů se ale ze zákona nestává plnohodnotným plátcem DPH, ale jen tzv. identifikovanou osobou. Co je oním zákonným důvodem vzniku plátcovství? Kdy se podnikatel stane jen identifikovanou osobou? Na co má jako čerstvý plátce DPH nárok? A naopak, jaké jsou povinnosti plátce DPH při zrušení registrace? Nejen na tyto otázky vám odpoví následující příspěvek.