Články

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

Z jakých důvodů je ve zdravotním pojištění důležitá u dohody o provedení práce výše zúčtovaného příjmu? Liší se u dohod ve srovnání s podmínkami platnými u pracovní smlouvy, přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny? Má na zaměstnance vliv skutečnost, že příjem zúčtovaný na dohodu nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem? Jak tedy postupují zaměstnavatelé a pojištěnci u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. 1. 2026?

Zákon č. 360/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přináší od 1. 1. 2026 významné změny odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Cílem těchto změn je zpřístupnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje širšímu okruhu daňových poplatníků a současně odstranit část administrativní zátěže, která při využití odpočtu vzniká na straně daňových poplatníků, ale i správce daně.

Zákon č. 360/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, obsahuje i rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů (s 97 body změn ustanovení zákona o daních z příjmů a s 10 body přechodných ustanovení). V následujícím textu si blíže rozebereme nejvýznamnější daňové změny, které nabývají účinnosti od 1. 1. 2026, resp. od 1. 1. 2027.

Zaměřujeme se na klíčové soudní rozsudky týkající se daně z nemovitých věcí, které mohou mít významné dopady na budoucí legislativní a právní praxi. Přestože v roce 2025 nedošlo k žádným změnám v zákoně o dani z nemovitých věcí, české soudy přinášejí překvapivé a potvrzující závěry, které ovlivňují výklad zákona. Článek se podrobně zabývá konkrétními rozsudky, které se týkají otázky zdanění staveb v havarijním stavu, platnosti vlastnických práv po neplatné veřejné dražbě, osvobození veřejně přístupných prostor a sporů o místní koeficienty. Tyto právní případy zdůrazňují komplexnost daně z nemovitých věcí a její rostoucí význam v daňových sporech. Očekávejme další zajímavé právní vývoje v této oblasti.

Daň z nemovitých věcí pro rok 2026 zůstává stabilní, bez legislativních změn, ale s důrazem na metodické pokyny vydané Generálním finančním ředitelstvím. Tyto pokyny sjednocují výklady a postupy správců daně, což zajišťuje konzistenci a právní závaznost na straně správců daně. Pokyny se zaměřují na osvobození od daně pro kulturní památky a církevní majetky, stejně jako na zařazení nemovitostí v obchodním majetku. Inflační koeficient zůstává na hodnotě 1,0, zatímco místní koeficienty se mění v závislosti na jednotlivých obcích. Elektronický formulář pro daňové přiznání bude dostupný počátkem roku 2026.

Změny v silniční dani pro roky 2025 a 2026 přinášejí zásadní úpravy, které ovlivní daňové povinnosti zejména logistických společností. Novela zákona o silniční dani, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší nové kódy vozidel a upravuje výši daně pro vozidla se vzduchovým závěsem hnací nápravy. Od roku 2026 se zruší sleva na dani pro vozidla využívající kombinovanou dopravu s vodní cestou, což bude mít dopad na plánování přepravních strategií. Rozebíráme právní úpravy a praktické dopady těchto změn, které mohou výrazně ovlivnit rozpočty firem v oblasti dopravy.

Úrokové swapy představují klíčový derivát pro řízení peněžních toků ve finančních institucích i podnikových strukturách. Jejich nejvýznamnější funkcí je zajištění převodu pevných úrokových sazeb na variabilní, což umožňuje účinné řízení finančního rizika. Zásadní je přecenění těchto derivátů na reálnou hodnotu k rozvahovému dni, což je provedeno na základě bankovních konfirmací. Česká legislativa se v problematice oceňování derivátů jeví stroze, což často vede k inovativnímu přístupu v praxi. Podrobně si rozebereme metodiku účtování úrokových swapů včetně vypořádání, s důrazem na transparentnost finančního obrazu společnosti. Dále článek demonstruje komplexní proces účtování těchto derivátů s praktickými příklady, které pomáhají pochopit základní principy, včetně výpočtu reálné hodnoty derivátů. Úrokové swapy tak nabývají na významu nejen pro velké korporace, ale i pro menší a střední podniky pro efektivní zajištění peněžních toků.

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Účetnictví je základní povinností podnikatelských subjektů, avšak jeho význam se stále více propojuje s digitalizací a prezentací firem v online prostředí. Odbornost a důvěryhodnost zůstávají klíčovými aspekty, které webové stránky musí odrážet, aby efektivně plnily svou komunikační funkci a splňovaly zákonné požadavky. Ve světle těchto výzev se vhodné strukturální uspořádání webu stává zásadním nástrojem pro dosažení obchodních cílů a prosazení na trhu. V dnešní době představují nedílnou součást podnikové identity a klíčový nástroj pro komunikaci s klienty. Kvalitní obsah, pravidelná aktualizace a správná optimalizace pro vyhledávače (SEO) zásadně ovlivňují viditelnost účetní firmy i její schopnost získávat nové zákazníky. Dynamické weby umožňují pružně reagovat na legislativní změny a poskytovat aktuální informace. Nedílnou součástí provozu moderních webů je rovněž zajištění souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR ) a nová pravidla pro nakládání s daty podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (Data Act). Současně je třeba zohlednit i změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (např. zákon č. 316/2025 Sb., který upravuje kategorizaci účetních jednotek).

Zákon o daních z příjmů, konkrétně § 34 odst. 4 a 5, umožňuje odečíst od základu daně náklady související s podporou výzkumu a vývoje či odborného vzdělávání. Pokud však úroveň základu daně nebo daňová ztráta neumožňují tento odpočet provést, lze ho uplatnit nejpozději ve třetím následujícím období. Tato ustanovení jsou klíčová pro firmy investující do inovací a vzdělávání svých zaměstnanců. Dále rozebereme výši odpočtu, výdaje a postupy, které jednotlivé subjekty musí dodržovat, aby splnily podmínky, které pro ně stanoví ZDP.

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Ve svých článcích publikovaných před dvěma lety jsem se věnoval charakteru odvodu za porušení rozpočtové kázně a jeho procesnímu režimu. Tento článek je doplněním v otázce specifické problematiky lhůty, v níž lze tyto postupy zahájit. Toto téma je v současné době nejednoznačně řešené, a to jak orgány Finanční správy České republiky, tak i správními soudy a prochází dynamickým vývojem.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR, a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

...

Druhý a současně poslední díl článku týkající se vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), nejdříve charakterizuje omyl, pro který je možné vrátit platbu provedenou za daňový subjekt a také uvádí, v čem tento omyl může spočívat. Poté článek popisuje procesní postup správce daně při vyřízení žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek nejdříve pojednává o procesním postupu správce daně před meritorním projednáním žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. V této souvislosti článek uvádí řešení situací, kdy správce daně není věcně či místně příslušný k vyřízení žádosti o vrácení platby provedené omylem, resp. kdy je tato žádost o vrácení platby provedené omylem podána osobou neoprávněnou apod. Poté článek navazuje pojednáním o meritorním projednání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem dle § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . Článek uvádí, za jakých podmínek je správce daně povinen provádět test vratitelnosti platby provedené omylem, kdy se na tuto platbu nahlíží jako na vratitelný přeplatek a jaké jsou s touto skutečností spojené důsledky apod. Článek v neposlední řadě uvádí, jakým způsobem může správce daně žádost o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem v jednotlivých případech vyřídit.

V předchozím dílu článku z cyklu plných mocí bylo pojednáno o technických záležitostech, které souvisí s plnými mocemi. V tomto dílu se článek vrátí k právním aspektům plných mocí a naváže na pojednání obsažené v prvním dílu článku, který v obecné rovině charakterizoval institut zmocnění a potažmo plné moci a také pojednal o tom, která osoba může udělit plnou moc. Tento díl článku z cyklu plných mocí se zaměří na obsah plných mocí a nejdříve pojedná o náležitostech plných mocí. Článek v této souvislosti popisuje, jakým způsobem je třeba označit zmocnitele a zmocněnce v plné moci, ať už jde o obecného zmocněnce či o advokáta a daňového poradce, a také uvádí, jakým způsobem by měly být označeny osoby oprávněné jednat za právnickou osobu. Poté se článek v obecné rovině věnuje rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci, uvádí vztah vymezení rozsahu zmocnění v plné moci a v dohodě o smluvním zastoupení. V neposlední řadě článek vyzdvihuje rozsah zmocnění obsažený v plné moci, což směřuje k tomu, že správce daně se musí vždy seznámit s plnou mocí a nemůže se spokojit s tvrzením, že určitá plná moc byla udělena.

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, jejíž výnos je v celém svém rozsahu příjmem obce. S ohledem na tuto skutečnost je dána pravomoc obcím ovlivňovat výši této daně na svém území. Výši daně mohou ovlivnit buďto navýšením koeficientu podle počtu obyvatel dle § 6 nebo § 11 zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) nebo zavedením místního koeficientu dle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí . Stanovení místního koeficientu může mít zásadní vliv na výši daně z nemovitých věcí, a proto stojí za to jednotlivé možnosti stanovení tohoto koeficientu podrobně rozebrat.