Dokumenty - strana 67

Dokonce i mzdové (mzdoví) účetní se občas při zpracování mezd dopouštějí chyb. Vybrali jsme několik oblastí týkajících se mezd, jejich zdanění, odvodů pojistného a pracovního práva, kde mzdové účetní často a opakovaně chybují. Tyto nedostatky při zpracování mzdové agendy mohou vést nejen k poškození zaměstnance, ale rovněž i k poškození samotného zaměstnavatele. Často se na tyto chyby ani nepřijde, protože některé z těchto oblastí nejsou příliš kontrolovány, je však samozřejmě třeba postupovat v souladu s platnými právními předpisy. Se mzdovou evidencí mají přitom co dočinění i finanční účetní (v menších firmách vedou mzdy, jinde o mzdách účtují, provádí jejich úhrady či je mzdy zajímají pouze z pohledu zaměstnance), proto se této problematice věnujeme i v časopise Účetnictví v praxi. V tomto příspěvku se budeme zabývat především mzdami u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře.

S podnikáním je přirozeně spjata určitá míra nejistoty a potenciálních i docela reálných rizik. Rozumný podnikatel si toho je vědom a v relativně lepších dobách si vytváří finanční i jiné rezervy pro překonání časů méně příznivých. Tak říkajíc pamatuje na „zadní kolečka“ a po osvědčeném vzoru starých hospodářů „neprojí“ a neutratí celou úrodu, ale vždy si něco ponechá stranou tzv. pro strýčka Příhodu. Tuto ekonomickou logiku převzaly i účetní a daňové systémy. Zatímco účetní cesta je tradičně volnější a méně svázaná předpisy, protože účetnictví má poskytovat věrný obraz skutečné hospodářské situace firmy, tak daňové možnosti jsou regulovány, podmíněny a omezeny, aby si daňoví poplatníci neučinili z rezerv ryze účelové daňově optimalizační nástroje.

V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 8/2011 na s. 5 jsme si připomněli základní principy poskytování zaměstnaneckých výhod ( jak z pozice zaměstnance, tak z pozice zaměstnavatele) a probrali některé z nich spolu s účtováním souvisejících nákladů na straně zaměstnavatele. V následujícím textu navazujeme rozborem příkladů zaměstnaneckých výhod, kdy zaměstnavatel neposkytuje benefit zcela „zdarma“, ale nechá zaměstnance, aby se na nákladu částečně spolupodílel. A také se zmíníme o případných povinnostech zaměstnavatele z pohledu DPH.

Zase prodej bytů a domů? To už přece známe, snad každý tento problém již řešil u sebe nebo svých klientů. Už skoro nazpaměť známe ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) , b) , u) a r) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ano, opět budeme řešit prodej bytů a domů - jednoduché je to totiž jen zdánlivě. Samozřejmě, každý umí rozlišit byt, ve kterém prodávající bydlí od bytu, ve kterém prodávající nebydlí, každý umí počítat pětiletou lhůtu od nabytí. Jsou však i jiné kombinace - různé, mnohdy postupné způsoby nabytí, prodej samostatných pozemků, které však s byty a domy souvisí, prodej nedokončených bytů a domů, problematické určení bydliště. Prodej bytů a domů před prodejem pronajímaných a odpisovaných, zároveň zařazených a nezařazených v obchodním majetku prodávajícího. A když už si myslíme, že nás nemůže nic překvapit, udělá to Nejvyšší správní soud. Ale to předbíhám, vezmeme to postupně. Určitě se vyhneme notoricky známým citacím zákona a naopak se soustředíme na výkladové nejasnosti. Soustředíme se jen na otázku zdanění či osvobození příjmů z prodeje bytu či rodinného domu. Způsoby případného zdanění a uplatnění výdajů s příjmy souvisejících ponechme mimo rozsah článku.

V následujícím příspěvku se budeme věnovat relativně specializované problematice, za kterou můžeme označit účtování zdravotnických výkonů zdravotním pojišťovnám. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o jasnou záležitost. Vzhledem k existující praxi a vyjednávací síle zdravotních pojišťoven a vzhledem k účetním a daňovým předpisům, které samozřejmě nezobrazují každou nuanci ekonomických aktivit jednotlivých subjektů, to však v praxi může být docela oříšek.

ŘEŠENÍ TZV. DODĚLÁVEK VE STAVEBNICTVÍ Dotaz 615/11 Ing. Martin Děrgel Společnost uzavírá na části svých dodávek subdodavatelské smlouvy na provedení stavebních prací, kde je sjednán předmět díla č. 1,...

Kromě klasického pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou nebo určitou se v pracovněprávních vztazích využívá dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Převážně půjde o krátkodobé zaměstnání, řešící zejména sezónní potřebu pracovníků, nebo jde o krátkodobé zaměstnání studentů během jejich studia, resp. poživatelů starobních důchodů. V následujícím příspěvku si ukážeme řešení tohoto zaměstnávání z hlediska zákoníku práce, pojistných zákonů a z hlediska zdanění dosažených příjmů zaměstnance.

ODPOČET DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY U OJETÉHO AUTOMOBILU Dotaz 811/11 Ing. Ladislav Pitner Společnost s r. o., plátce DPH, si pořídila ojetý nákladní automobil od podnikatele, fyzické osoby, který...

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upravuje s účinností od 1. 4. 2011 nová pravidla týkající se dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, a to při jeho pořízení a uvedení do stavu způsobilého do užívání. Nová pravidla se týkají nejen postupu při uplatnění nároku na odpočet daně při pořízení takového majetku, ale i nových povinností spojených s jeho uvedením do stavu způsobilého k užívání, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Tyto zcela nové principy mohou působit v praxi určité komplikace, zejména při vyhodnocení klíčové otázky, tj. zda se v posuzovaném případě skutečně jedná o „dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností“ ve smyslu definice obsažené v ZDPH. Tento příspěvek si klade za cíl vysvětlit, na které případy dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se nová pravidla vymezená ZDPH vztahují, jak má plátce postupovat při uplatnění nároku na odpočet daně v těchto případech a jaké povinnosti z pohledu DPH musí splnit, pokud majetek vytvořený vlastní činností uvede do stavu způsobilého k užívání. Součástí příspěvku je i specifikace majetku vytvořeného vlastní činností v návaznosti na účetní předpisy a také doporučený postup při zaúčtování těchto účetních případů ve vazbě na DPH.

OPRAVA VÝŠE DANĚ U POHLEDÁVEK ZA DLUŽNÍKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ Dotaz 738/11 Ing. Martin Děrgel Počínaje 1. 4. 2011 mohou věřitelé nárokovat vrácení odvedené DPH z titulu pohledávek za...

V tomto příspěvku se budeme zabývat především problematikou zjišťování čisté mzdy, která by měla být zaměstnanci vyplacena z jeho hrubého příjmu, tj. výpočtem odvodů ze mzdy zaměstnance (pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, daně z příjmů). Další část tohoto příspěvku pak bude věnována výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.

Předpokládám, že titulek článku téměř každému čtenáři připomene konkrétní situaci, kterou prožil a jen velmi nerad by ji znovu řešil. Skutečnost je taková, že firmy mění své účetní, a to jak v zaměstnaneckém poměru, tak i účetní, kteří jsou externími dodavateli. Přebírání účetnictví po jiném zaměstnanci či dodavateli je tedy běžnou praxí všech účetních kanceláří a samostatných účetních. Ve skutečnosti se však nejedná o žádnou rutinní záležitost, neboť každé účetnictví je svým způsobem jiné (a to se zdaleka neváže jen k odlišnému účetnímu softwaru), stejně tak se liší i pracovní postupy jednotlivých účetních (například třídění a řazení dokladů). Jednodušší situace nastane, pokud nové účetnictví přebíráme na začátku účetního období, poměrně složitější je převod v jeho průběhu. Příspěvek zaměříme na v praxi bohužel časté „katastrofické scénáře“, kdy přebírané účetnictví vykazuje řadu nedostatků.

Jak jsme minule přislíbili, pokračujeme v představení zbývajících deseti Interpretací Národní účetní rady (dále jen „NÚR“), tedy odborného uskupení čtyř nejpovolanějších účetních autorit - komor auditorů a daňových poradců, Svazu účetních a Fakulty financí a účetnictví VŠE. Přestože samozřejmě nejde o závazné právní předpisy, sotva bychom našli „bezpečnější“ odborná účetní stanoviska, na které „slyší“ většina správců daně.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY A ÚČTOVÁNÍ V JEDNOM MĚSÍCI Dotaz 601/11 Ing. Martin Děrgel Účetní obdržela v únoru 2011 stejné dva originály faktury. Faktura byla i dvakrát zaplacena. Teprve...

Přes viditelnou snahu politiků omezit zaměstnanecké výhody (benefity) stále tato možnost v tuzemské legislativě roku 2011 zůstává a je využívána. Věnujme se proto některým souvisejícím daňovým a účetním řešením.

ZASLÁNÍ NÁHRADNÍHO DÍLU DO MAROKA Dotaz 694/11 Dagmar Masná Náš odběratel z Maroka, kterému jsme dodali pásové pily, po nás požaduje, abychom mu poslali náhradní díl na pilu náhradou...

Hospodářský rok jako účetní období může uplatnit i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který povinně nebo dobrovolně vede účetnictví a má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Uplatnění hospodářského roku u fyzických osob je zcela odlišné od řešení u právnických osob, a to zejména z důvodu odlišného pojetí zdaňovacího období a podmínek specifikovaných v § 7 odst. 12 ZDP. V příspěvku si ukážeme řešení účtování v hospodářském roce fyzických osob z pohledu podání daňového přiznání, uplatnění daňových odpisů a tvorby rezerv na opravy hmotného majetku.

S účinností od 1. 4. 2011 platí významné změny v oblasti opravy základu daně a výše daně a opravy výše daně provedené v ustanoveních § 42 až 46 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Tento příspěvek je zaměřen na postup při uplatnění opravy výše v jiných případech podle § 43 ZDPH podle právního stavu platného od 1. 4. 2011 včetně postupu při zaúčtování vybraných účetních případů. V některém z dalších příspěvků se znovu vrátíme k problematice opravy základu daně a výše daně podle § 42 a opravy výše daně podle § 44 ZDPH, která již byla diskutována v obecné rovině v červnovém vydání časopisu na s. 5, s cílem využít praktických zkušeností s aplikací těchto ustanovení a doplnit postup při zaúčtování vybraných účetních případů.

OBRAT U LÉKAŘE Dotaz 570/11 Ing. Ivana Pilařová Lékař, neplátce DPH, poskytuje zdravotní služby, za rok 2010 měl ze zdravotních služeb příjem ve výši 2 mil. Kč. Kromě zdravotních...

SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA A DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Dotaz 616/11 Ing. Ivana Pilařová Manželka podniká, je plátce DPH, manžel nepodniká, není plátce. 1) Může si manželka uplatnit DPH z telefonů...