Dokumenty - strana 67

Snadno lze ve zdravotním pojištění vypočítat výši pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy je zaměstnanci zúčtován „prostý“ příjem, neboli hrubá mzda bez dalších doplňkových mzdových složek. Na vyměřovací základ pro placení pojistného však nelze pohlížet takto zjednodušeně, neboť vznikají situace, kdy je zapotřebí dosažený příjem korigovat tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem.

Harmonizační úsilí v oblasti účetnictví veřejného sektoru Ing. Milena Otavová Ph. D. 1 Úvod Od počátku roku 2010 začaly v České republice probíhat změny v účetnictví veřejné správy. S...

Článek se věnuje narůstající potřebě zajištění informačních toků na obcích k odstranění „šuplíkového“ účetnictví. „Šuplíkové“ účetnictví je termín pro situace, kdy podstatné informace k účetním případům jsou založeny ve skříních, šuplících, v aktovkách, ale nedostanou se k účetním, aby je správně zaúčtovaly a zobrazily ve výkazech. S účetní reformou již nestačí jen účtovat o příjmech a výdajích, je potřeba zajistit úplnost účetnictví, střednědobého plánování ve vztahu k budoucím pohledávkám a závazkům právně smluveným a zajistit evidenci potenciálních pohledávek a závazků.

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC - III. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V předchozích...

Od roku 2007 je úprava cestovních náhrad obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Tímto zákonem došlo také ke zrušení zákona č. 119/1992 Sb. , o cestovních náhradách, který upravoval tuto oblast do konce roku 2006. V tomto příspěvku bych se chtěl zaměřit na některé vybrané problémy aplikace úpravy cestovních náhrad, a to zejména v oblasti školství.

Odměny z dotací - přímých nákladů a z fondu kulturních a sociálních potřeb Dotaz č. 192/11 Ing. Zdeněk Morávek Škola je příspěvková organizace zřízená krajem. Při výročích například 50...

Nezisková organizace Dotaz č. 169/11 Ing. Zdeněk Morávek Jak lze přesně rozpoznat, co v neziskové organizaci (občanské sdružení) patří k hlavní činnosti? Např. jestliže je ve stanovách určeno, že...

Ve Finančním zpravodaji č. 3/2011 vyšel Český účetní standard č. 708 Odpisování dlouhodobého majetku. Od původních záměrů a tezí k odpisování v průběhu prací na standardu, které byly schváleny MF, se výrazně liší. Předkládáme vybraná ustanovení závazného předpisu pro vybrané účetní jednotky s komentářem. Text předpisu je zvýrazněn kurzívou, komentář je běžným písmem.

Ve dnech 4. a 5. dubna 2011 se v Hradci Králové uskutečnil již 14. ročník konference ISSS. V kongresovém centru Aldis se setkali politici, zástupci státních orgánů a samospráv, odborníci a dodavatelé moderních technologií z domova i ze zahraničí, aby se společně věnovali problematice e-Governmentu1) na evropské, národní, regionální i lokální úrovni.

Ztráta třídní knihy Dotaz č. 458/11 PhDr. Jiří Valenta Jak má škola postupovat při ztrátě třídní knihy? Odpověď: V souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. f) zákona...

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, v platném znění (dále jen „ZU“), ukládá v § 14 účetním jednotkám používat k účtování účetních případů směrnou účtovou osnovu a účtový rozvrh. Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, případně skupin účtů. Hovoří explicitně o syntetických účtech, které musí účetní jednotky používat k účtování pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále pak o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Novela ZU (č. 304/2008 Sb. ) účinná k 1. lednu 2010 zavádí do citovaného paragrafu informaci, že pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i označení analytických účtů, resp. podrozvahových účtů. Poslední citovaná změna se však netýká nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“).

Účtování Dotaz č. 763/10 Ing. Zdeněk Morávek Příspěvková organizace, zřizovatelem kraj, vede podvojné účetnictví, není plátce DPH. Vím, že o všem se musí účtovat, teď jsem ale zaskočena „Dohodou...

Reálná hodnota (fair value) je takové ocenění, které odráží současnou tržní situaci. Mezinárodní účetní standardy definují reálnou hodnotu tak, že je to částka, za níž lze vyměnit aktivum nebo vypořádat závazek mezi dobře informovanými stranami ochotnými transakci realizovat, přičemž transakce je realizována za podmínek obvyklých na trhu.

Oblast cestovních náhrad zaměstnanců je z hlediska zákonných nároků poměrně zevrubně popsána v příslušných ustanoveních zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), resp. v jeho prováděcích právních předpisech (od 1. 1. 2011 vyhlášky č. 377/2010 Sb. , a 350/2010 Sb. ). Navazujeme na předchozí dva díly příspěvku.

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC1 - II. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V první...

V tomto příspěvku bych se chtěl zabývat problematikou nákladů na vedení běžného účtu, a to zejména z pohledu daně z příjmů. Promítnout bych do příspěvku chtěl také poznatky z poslední judikatury zabývající se touto otázkou.

Daň z přidané hodnoty u rekonstrukce budovy Dotaz č. 926/10 Ing. Zdeněk Morávek Jsme církevní organizace - od 1. 6. 2009 plátce DPH avšak v režimu pro neziskové organizace...

Jak zaúčtovat užívání cizí licence? Dotaz č. 262/11 Ing. Zdeněk Morávek Státní příspěvková organizace obdržela fakturu na cca 600 tis. Kč, kde je fakturováno za časově neomezené oprávnění k...

V předchozím příspěvku v UNES č. 3/2011 byly představeny účetní souvislosti týkající se dotací, a to jak přímých (poskytovaných ve vztahu stát - konečný příjemce), tak nepřímých (poskytovaných ve vztahu stát - zprostředkovatel - konečný příjemce). Úvodem je třeba ještě znovu připomenout, že přijetí přímé dotace znamená pro konečného příjemce povinnost přejít na podvojné účetnictví. V tomto příspěvku bude pozornost věnována dalším finančním zdrojům, které mohou nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO“) získat. V praxi dochází k velkým potížím s určením, o jaký druh finanční podpory se jedná. Nejčastěji jsou zaměňovány dotace s příspěvky a mnohdy i příspěvky s dary. Obecně platí zásada, že ke každému získanému prostředku je třeba mít písemnou smlouvu a podle jejího obsahu (nikoliv názvu!) se příjemce dozví, jaký druh finančních prostředků získal a podle toho bude účtovat.

K zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), byla vydána ke konci roku 2010 prováděcí vyhláška č. 270/2010 Sb. , o inventarizaci majetku a závazků (dále jen „vyhláška“). V přechodných ustanoveních vyhlášky je uvedeno, že se jejími ustanoveními budeme řídit až pro inventarizace zahájené po 1. 1. 2011. Předkládaný článek se zabývá vysvětlením pojmů a novým povinnostem ohledně úpravy vnitřních norem k aplikaci postupů daných předpisy pro města a obce. Článek z důvodu velkého tematického záběru neřeší průběžné inventarizace a inventarizace vybraného majetku, kterým se budeme věnovat samostatně.