Dokumenty - strana 65

Zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně při ukončení vzdělání dotaz č. 193/11 David Borovec Jsme střední škola, příspěvková organizace. Zaměstnáváme učitele, který byl bakalářem, proto byl zařazen...

Potvrzení – opravný daňový doklad HBH, dotaz č. 782/11 Firma, s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, vystavila Opravný daňový doklad dne 16. 5. 2011. Podle zákona...

Poslední dobou se v praxi stále častěji objevují diskuze a polemiky ohledně užití prostředků daňové úspory jako položky odčitatelné od základu daně u neziskových poplatníků. Této problematice jsme se věnovali i na stránkách časopisu UNES, konkrétně v čísle. Zpravidla je řešen pouze daňový pohled, účetní hledisko je poněkud opomíjeno, proto bych se chtěl v tomto příspěvku na účetní pohled na tuto problematiku zaměřit. Výklad bych směřoval zejména na příspěvkové organizace.

Zdanění příjmů fotbalových rozhodčích dotaz č. 442/11 Ing. Bc. Marcel Pitterling Jak zdanit příjmy fotbalových rozhodčích, kteří tuto činnost vykonávají na základě licence a registrace ČMFS. V živnostenském rejstříku...

V minulém čísle časopisu byl uveden článek vysvětlující rozdíly mezi výsledkem hospodaření (dále jen „VH“) dle akruálního principu a výsledkem hospodaření podle rozpočtu. Na konci článku byla zmínka, že jde s výsledky hospodaření manipulovat. Tento článek se bude možnostmi ovlivnění výsledku hospodaření zabývat. Cílem článku však není učit obce, jak zastřít skutečný stav, ale seznámit obce s variantami účetních metod s rozdílnými vlivy na výsledek hospodaření a s jejich riziky. Článek nás zavede až k nepříjemným úvahám o celkovém stavu účetní reformy ke konci roku 2011.

Odpočet DPH v poměrné výši podle § 75 ZDPH Se zaměřením na problematiku ÚSC1) a jimi zřizovaných PO2) Ing. Zdeněk Nejezchleb auditor, č. osvč. KAČR 1940 1. Úvod Novela...

Pracovní poměr na dobu určitou dotaz č. 706/2011 JUDr. Vlasta Víghová Zaměstnanec má sjednaný pracovní poměr na dobu určitou od 18. 10. 2010 do 30. 6. 2010. Je možné...

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se platí i v případě, kdy jsou zaměstnanci zúčtovány po skončení zaměstnání příjmy podle § 3 odst. 1–3 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “). Ust. § 3 odst. 2 cit. zákona však vyjmenovává plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se mj. podle písm. f) jedná o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání – toto plnění zúčtované po skončení zaměstnání povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění při dodržení těchto podmínek nepodléhá.

Rok 2010 byl rokem převratným nejen v oblasti reformy veřejných financí, ale i v oblasti úprav metodiky, kterou se řídí auditor, pokud provádí přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, tj. obcí a dobrovolných svazků obcí.

Zaměstnavatelé platí pojistné za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a pokud je pojistné řádně odváděno (tedy sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), nevzniká u pojistného nedoplatek a ani přeplatek. K přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je určeno zákonem, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč za podmínky, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Právní úprava zdravotního pojištění však zaměstnavateli umožňuje v mnoha případech, a to je předmětem tohoto článku, platit pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, aniž by byl porušen zákon. V tomto směru je rozhodující, zda je zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí. Všechny tyto osoby naleznete v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se především jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.

Výpověď ze zaměstnání po rodičovské dovolené dotaz č. 720/11 JUDr. František Muška Na konci prázdnin mi končí rodičovská dovolená (dceři budou 3 roky), vzhledem k tomu, že nás nepřijali...

Dohoda o provedení práce Dotaz č. 757/11 JUDr. Jaroslav Jakubka Jsme a. s. Je možné zaměstnat na dohodu o provedení práce uchazeče o zaměstnání vedeného na úřadu práce, který...

Účtování příspěvku ZPS Dotaz č. 33/11 Ing. Martin Děrgel Zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením (nad 50 %), splňujeme tak podmínku pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním...

V návaznosti na rozbor vyhlášky č. 270/2010 Sb. o inventarizaci majetku a závazků (dále jen „vyhláška č. 270/2010 Sb. “) jsme Vám v minulém čísle časopisu předložili metodiku k zajištění inventarizace v souladu s vyhláškou. Nyní přinášíme vzory, které jsou využitelné především u měst a obcí - vzor směrnice k inventarizaci a vzor inventarizační zprávy. Vzory jsou na metodiku návazné. Vzor plánu inventur nebude popisován, obsahově odpovídá příkazům k inventarizaci, které obce běžně zpracovávají.

Nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu Dotaz č. 671/11 JUDr. František Muška Jsme Dětský domov se školou. Máme zaměstnance - asistenty vychovatele, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Je možné udělit...

Zastupitelé a starostové obcí se od roku 2010 setkávají s novým pojmem v účetních výkazech, a to s výsledkem hospodaření (dále jen „VH“). Tento výsledek se však neshoduje s výší výsledku rozpočtového hospodaření, který byl jediným výsledkem hospodaření obcí hodnoceným do konce roku 2009. Článek se věnuje účetním operacím, které mají vliv na výsledky hospodaření na základě akruálního principu (VH dle výkazu zisku a ztráty) a jejich dopadu na výsledky hospodaření dle toku hotovosti. Cílem článku je pomoci účetním na obcích, aby uměli při předkládání účetních a finančních dat vedením obcí vysvětlit významné ukazatele pro hodnocení obecního hospodaření, mezi které VH určitě patří.

Ve zdravotním pojištění nastávají situace, ve kterých musí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat určité (rozhodné) skutečnosti ve formě smlouvy, dohody, vystavení potvrzení nebo Čestného prohlášení zaměstnance apod. Pouze na základě těchto dokumentů může zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného v souladu se zákonem, proto je kontrolními orgány zdravotních pojišťoven jejich předložení vyžadováno.

Novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „ZDPH“), provedená zákonem č. 47/2011 Sb. přinesla zcela novou úpravu pro uplatňování nároku na odpočet daně. Novela zákona nabyla účinnosti k 1. 4. 2011 a patřila bezesporu k těm rozsáhlejším a významnějším. Protože se tyto změny mohou do značné míry týkat i neziskových subjektů, chtěl bych se v tomto příspěvku zaměřit právě na tuto oblast.

Poplatek z ubytovací kapacity Dotaz č. 950/11 Blažena Petrlíková Střední škola, máme domov mládeže, kde ubytováváme i cizí osoby. Městu platíme ubytovací poplatek 6 Kč za osobu a den....