Dokumenty - strana 6

V článku se blíže zabýváme uplatněním slevy na dani na manželku v roce 2022, především pak z pohledu nepřekročení limitující hranice příjmů manželky ve zdaňovacím období jako podmínky pro uplatnění této slevy manželem.

Od nového roku čekají daňové poplatníky poměrně velké změny (pokud navrhovaná novela zákona o daních z příjmů , která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou ČR, úspěšně projde legislativním procesem), přičemž jednou z těchto změn je stanovení nových pravidel a pásem pro vstup a uplatňování paušálního režimu. Tato změna nebyla vyvolána potřebou předešlá pravidla měnit, ale souvisí s jinou projednávanou daňovou změnou, a to konkrétně navýšením limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že stávající i budoucí pravidla pro vstup do paušálního režimu nepovolují poplatníkům, aby byli plátci DPH, chtěl zákonodárce udržet logiku této spojitosti a bylo navrženo navýšení nejen limitu pro povinnou registraci k DPH, ale souvztažně i maximální povolený limit příjmů pro vstup do paušálního režimu.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali změny právních předpisů za období od letošního května do současné doby. Věnovali bychom se také zajímavým materiálům a informacím zveřejněným na stránkách Ministerstva financí a Finanční správy.

Digitalizace ekonomiky v posledních letech rychle roste a orgány daňové správy členských států EU nemají zpravidla dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň v souvislosti s příjmy dosaženými v jejich zemi z obchodních činností prováděných prostřednictvím digitálních platforem. 1) Projednávaná novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní na tyto potřeby reaguje a implementuje tzv. směrnici DAC 7, která přináší oznamovací povinnost provozovatelů internetových platforem prodeje.

Od 15. 8 2022 je možné žádat o jednorázový příspěvek na pomoc rodinám s dětmi ve výši 5 000 Kč na jedno dítě. Příspěvek je určen pro všechny děti do 18 let s trvalým bydlištěm v ČR, které žijí v rodině, jejíž příjem v minulém roce nepřesáhl 1 mil. Kč hrubého.

S účinností od 1. 1. 2023 budou aplikovány změny v oblasti daní z příjmů, DPH a souvisejících zákonů, které se týkají jak podnikajících fyzických osob, tak právnických osob. Nejvýraznější změnou je zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, a to z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, v souvislosti s tím se zdvojnásobí limit ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně OSVČ. V neposlední řadě bude prodloužena možnost využít mimořádných odpisů i nadále v roce 2022–2023.

Každý měsíc nám fakturuje slovenský zákazník zprostředkování služeb na Slovensku. My jsme plátci DPH, on je neplátce. Jak se to má účtovat v DPH – patří to na řádek 5 a na řádek 43? Je povinné, aby měl na faktuře DIČ? Tvrdí, že ho nemá, ale my to účtujeme takto.

Jediný společník společnosti s r. o. v ČR je také jediným společníkem s. r. o. na Slovensku. Jedná se o propojené osoby, společnosti spolu obchodují, rozdělují si dosažené zisky. Společnost s r. o. na Slovensku se rozhodla pro výplatu nerozděleného zisku minulých let. Společník se rozhodl poslat vyplacený, zdaněný zisk ze Slovenska přímo na účet společnosti s r. o. v ČR. Bude tím řešit vrácení půjčky, kterou má ve své české společnosti. Lze přijetí platby výplaty zisku z SK, zaúčtovat v české s .r. o. přímo na účet, na kterém je vedena půjčka? A jakým kurzem? Kurzem ČNB dnem přijetí platby, nebo kurzem banky, kterým byla částka převedena na CZK?

Může mi zaměstnavatel dát jeden den neplaceného volna, když mám dovolenou už jen pár hodin a tu vyberu v následujícím měsíci?

U společnosti s ručením omezeným byla část základního kapitálu vložena formou nemovitosti. Nemovitost byla při jejím vložení ohodnocena soudním znalcem. Nyní cca po roce se vedení rozhodlo nemovitosti prodat, a to za cenu obvyklou (tržní). Původním posudkem byla nemovitost ohodnocena na cca 60 mil. Kč (metodou hodnotovou podle její velikosti, zastavěné plochy atd.). Nyní byl ale zpracován znalecký posudek odhadcem podle zákona o oceňování majetku (metodou výnosově-tržní). Dle tohoto aktuálního posudku činí ale aktuální tržní hodnota pouze cca 22 mil. Kč. Je ztráta způsobená prodejem nemovitosti (jakožto rozdíl mezi výnosem z prodeje 22 mil. Kč a cenou, za kterou byla nemovitost vedená v majetku s. r. o., tedy 60 mil. Kč) daňově uznatelná?

Máme pracovní dobu 40 hod. týdně, nárok na dovolenou 4 týdny. Jeden zaměstnanec nastoupil dne 1. 3. 2022 a jiný zaměstnanec nastoupil 1. 4. 2022. Jestliže zaměstnanec nastoupil 1. 3. 2022, bude se tento týden započítávat do odpracovaných, i když není celý odpracovaný? Na kolik dní dovolené mají tito zaměstnanci nárok?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 223/2020-66 ve věci BERAN JIŘÍ s. r. o. ze dne 19. dubna 2022, který rozhodl, že není možné paušálně a bez důkladného uvážení tvrdit, že podnikatel musí opatřovat nespecifikované důkazní prostředky tak, aby vždy v budoucnu vyhověl požadavkům daňových orgánů.

Dnešní soudnička potěší zastánce objektivní pravdy v daních, ale zarmoutí vyznavače osobních svobod. Jde o věčný spor. Všichni chtějí poctivé poplatníky a plátce, kteří nelžou a nepodvádějí, ovšem nikdo nechce být stále sledován, jestli skutečně jedná poctivě. A nepomáhá argument: „Když nemáš co skrývat, tak se nemáš čeho bát!“ Dříve nebylo možné prověřit skoro nic a berní úřad holt musel lidem věřit. Dneska technologie pokročily natolik, že mohou v reálném čase dohlížet na daňové subjekty a odhalovat nepravosti. Jako v dnešní kauze, kde neseděly údaje firemní knihy jízd se záznamy z policejních kamer. A hádejte, čemu dal správce daně přednost…

Je zcela v pořádku, že orgány Finanční správy ČR mají právo kontrolovat daňové subjekty a plnění jejich povinností. Nicméně jakákoliv tato aktivita by měla být prováděna v souladu s platnou právní úpravou. Není tedy s podivem, že mnohé spory mezi orgány státní správy a daňovými subjekty končí až u příslušných soudů. A právě zajímavým rozsudkům z daňové oblasti je věnován můj dnešní příspěvek. Pojďme se tedy zaměřit na to, co je nového a dle mého názoru zajímavého z dílny našich tuzemských soudů či soudů Evropské unie.

V následujícím článku je nejprve vymezeno, za jakých podmínek se stane osoba povinná k dani, případně právnická osoba nepovinná k dani identifikovanou osobou, a za jakých podmínek může požádat o zrušení registrace. Návazně jsou vymezeny základní povinnosti identifikovaných osob při přiznávání daně a přiznávaní plnění. V závěrečné části textu jsou shrnuty povinnosti identifikovaných osob v oblasti správy DPH.

V článku jsou nejprve stručně shrnuta v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) obecná pravidla pro podávání následných hlášení a dodatečných daňových přiznání. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení.

V příspěvku se zaměříme na nejbolavější situaci v rodině, a to na úmrtí jednoho z členů rodiny. Ukážeme si, jak je nutno z hlediska daně příjmů postupovat, pokud tento člen rodiny vykonával samostatnou výdělečnou činnost jako podnikatel, popřípadě měl příjmy z pronájmu, a dále pokud tento člen rodiny měl příjmy ze závislé činnosti jako zaměstnanec.

Manažerským vozidlem rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Daňové řešení tohoto benefitu u zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-22. Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo k dílčím daňovým změnám týkajících se poskytnutí nízkoemisního motorového vozidla zaměstnanci.

V minulém díle, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 10/2022 jsme se zabývali poskytnutými zálohami, jejich podstatou, zúčtováním a vykázáním v rozvaze. Je zřejmé, že obdobným způsobem je nutné řešit také druhou stranu smluvního vztahu, tedy dodavatele, který zálohu poskytnutou odběratelem, přijímá.

Jsme firma, která poskytuje a prodává zemědělské a stavební stroje a poskytuje záruční i pozáruční servis. Za účelem zvýšení zájmu nových zákazníků o koupi strojů chceme ve spolupráci s financující bankou prezentovat zákazníkům následující produkt s těmito podmínkami: 1. Zajistíme zákazníkovi financování stroje úvěrem, 2. součástí smlouvy o financování stroje je strojní a havarijní pojištění stroje - hradí si zákazník, 3. po dobu financování stroje budou veškeré opravy a servis prováděny v našem servisu, 4. v případě škodní události na stroji bude v pojistné smlouvě sjednána spoluúčast 10 000 Kč nebo 10 % v případě překročení výše škody nad stanovený limit např. 200 000 Kč, 5. zákazníkovi při servisní opravě stroje na pojišťovnu (škodní událost) bude vystavena faktura za opravu, zákazník uhradí DPH, pojišťovna uhradí pojistné plnění, spoluúčast by měla jít za námi. Lze vůbec takové smluvní podmínky sjednat? Pokud ano, jak se pak na faktuře „zbavíme“ pohledávky za zákazníkem z titulu jeho spoluúčasti? Kam odúčtujeme? Bude odúčtovaná spoluúčast daňovým nákladem?