Dokumenty - strana 3

V článku je za pomoci praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).

Všichni vnímáme, jak plyne čas a radost z toho nemáme. Včerejšek se nám nevrátí a na zítřek musíme počkat. Čas si nekoupíme, ale může se nám nehezky prodražit – jak demonstruje dnešní příspěvek. Daň totiž nestačí jen správně spočítat, uvést do daňového přiznání a zaplatit. Je zapotřebí jí státu odvést včas, ve stanovené lhůtě splatnosti. Když se opozdíme, tak si připlatíme – sankci za nesplnění časové podmínky – a čím později, tím více. O úroku z prodlení jistě slyšel každý, ale některá zákoutí této oblasti správy daní mohou nemile překvapit. Problémem jsou podobně znějící pojmy mající odlišné významy i mlhavá mnohomluvná procesní ustanovení…

V následujícím příspěvku se podíváme na změny předpisů, ke kterým došlo v první polovině letošního roku. Projdeme si nové zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů, podíváme se na změny v sociálním pojištění i na nový pokyn GFŘ č. D-59 a další informace zveřejněné na portálu Finanční správy.

Následující článek se zabývá stanovením místa plnění při dodání zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Aby bylo dodání zboží předmětem daně, musí být podle § 2 zákona o DPH splněna podmínka uskutečnění tohoto plnění s místem plnění v tuzemsku. Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je proto podstatné stanovení místa plnění.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice stravování zaměstnanců u příspěvkových organizací, a to jak v případě příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky, tak státních příspěvkových organizací.

Jedním z hlavních rozdílů mezi českými účetními předpisy a mezinárodními standardy je oblast výkaznictví leasingů. Zatímco v českém pojetí rozhoduje právní pohled na věc (majitelem předmětu leasingu je leasingová společnost), mezinárodní standardy IFRS postupují dle zásady přednosti obsahu nad formou a rozhoduje tak ekonomický koncept, kdo získává podstatné užitky a nese případná rizika (což je v tomto případě nájemce).

Unijní obchod se zbožím zavazuje osobu registrovanou k DPH nejprve sledovat obraty zboží u odeslání či přijetí. Pokud dojde k překročení hodnotového prahu, stává se takový subjekt zpravodajskou jednotkou. Víte, kdy a za jakých podmínek se osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty stává zpravodajskou jednotkou statistiky Intrastat?

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Při stanovení výdajů na provoz silničního motorového vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého v obchodním majetku může poplatník uplatnit paušální výdaje na dopravu, anebo může postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 a bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a další podmínky související s uplatněním paušálních výdajů nalezneme v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP a v § 28 odst. 6 ZDP . Přitom rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

V posledních letech je v ekonomických kruzích řešena otázka cen nemovitostí a predikce jejich vývoje. V důsledku rapidního nárůstu cen mezi lety 2015 až 2021 začalo spoustu investorů vnímat nemovitosti jako aktivum, které se nejen dobře zhodnocuje, ale dlouhodobě přináší stabilní cashflow v podobě příjmů z nájmu. Logicky tedy vyvstává otázka, jakým způsobem jsou takovéto příjmy zdaňovány a zda existuje univerzální návod, jak nejlépe (z daňového hlediska) nemovitost pořídit. Jak již bývá zvykem, existuje spoustu možností, jak danou investici uchopit od koupě nemovitosti právnickou osobou nebo například zařazením nemovitosti do obchodního majetku u fyzické osoby či prostého nákupu jako nepodnikatel. Existuje mnoho dalších situací, se kterými se investoři musí vypořádat, jejichž řešení a konsekvence jsou nastíněny níže.

V následujícím příspěvku se podíváme na změny předpisů, ke kterým došlo v první polovině letošního roku. Projdeme si nové zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů, podíváme se na změny v sociálním pojištění i na nový pokyn GFŘ č. D-59 a další informace zveřejněné na portálu Finanční správy.

Čas od času se v rámci své praxe setkávám s chybným postupem zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, přesněji řečeno s tím, že zaměstnavatel neodvede z některého plnění pojistné na zdravotní pojištění, čímž zjevně porušuje zákon.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.

Následující příspěvek je věnován rozsudku SD EU ve věci C-42/22 Generali Seguros SA, ze dne 9. března 2023, který se zabýval odkupem vraků motorových vozidel, havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou. Tento rozsudek jsem vyhodnotila jako inspirativní čtení pro případy, kdy se plátce daně z přidané hodnoty bude muset rozhodnout, jestli finanční nebo pojišťovací instituce poskytla ještě osvobozené plnění nebo zda plnění bude podléhat DPH.

Celá řádka nemovitostí nemá k současnému datu v České republice dohledatelného vlastníka. Nejedná se o nezanedbatelné množství, a proto doporučuji věnovat pozornost následujícímu textu, může vás totiž obohatit. Bohužel se vše začátkem příštího roku (tj. k 1. 1. 2024) změní, neboť vyprší desetileté období stanovené občanským zákoníkem, během kterého bylo možné chybějící majitele dohledat. Pokud se to nepodaří, předmětné nemovité věci automaticky na konci roku 2023 připadnou státu.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

V textu se zaměříme na posouzení rozdílu mezi opravou a technickým zhodnocením z hlediska uplatnění daňových výdajů a s využitím příkladů si ukážeme možnosti daňového odpisování technického zhodnocení v různých situacích poplatníka daně z příjmů.

Zaměstnávání zaměstnanců na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce má ve zdravotním pojištění značná specifika, a to jak z hlediska placení pojistného, tak při přihlašování a odhlašování zaměstnanců. Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci 4 Afs 257/2020 „Steinwies Anlagen CZ s. r. o. v likvidaci“ ze dne 30. listopadu 2022, který se zabýval lhůtou pro uplatnění nároku na odpočet DPH ze zaplacené zálohy, odečtené v přijaté faktuře za poskytnuté služby.