Dokumenty - strana 4

Vyznáte se v nejdůležitějších aspektech smluvních, účetních a daňových náležitostí nutných při přepravě zboží v rámci tuzemska či do zahraničí? Otestujte se, zda dokážete pracovat se zásadními pojmy a principy podstatnými pro oblast týkající se přepravy zboží.

V článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou s využitím příkladů vymezeny služby, pro které platí základní sazba daně a první a druhá snížená sazba daně. V závěru je stručně upozorněno na záměr Ministerstva financí sjednotit dosavadní dvě snížené sazby daně na jednu sníženou sazbu a dopady tohoto očekávaného opatření na sazby daně u služeb.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Ohledně obsahového vymezení složek majetku v daňové evidenci se však použijí účetní předpisy, nestanoví-li ZDP speciálně jinak. Proto i v daňové evidenci mohou být zbožím (zásobou) pozemky, pokud je předmětem činnosti dotyčné OSVČ nákup a prodej nemovitých věcí. Na rozdíl od účetních jednotek však OSVČ s daňovou evidencí jsou podle zmíněného „hotovostního principu“ výdaje za zboží daňově uznatelné již při úhradě. Dnešní soudnička ale vyjeví, že i z tohoto pravidla existuje významná výjimka. I v daňové evidenci se totiž daňový účinek výdajů za zásoby pozemků (zboží) odkládá až do okamžiku jejich prodeje, a navíc je omezen výší příjmů.

Každá společnost se vyskytne v situaci, kdy potřebuje externí financování. Může se jednat o prvotní finanční prostředky, které potřebuje společnost získat, aby mohla začít vykonávat ekonomickou činnost, nebo o situaci, kdy potřebuje společnost financování v průběhu své životnosti. Nejtradičnějším způsobem, jak si společnosti zajišťují peněžní prostředky, je financování od společníka, který může společnosti peníze půjčit na základě smlouvy o zápůjčce nebo peníze do společnosti vloží jako příplatek. Existuje i mnoho jiných způsobů, jak si společnosti mohou obstarat finanční zdroje, v tomto článku se však budeme zaobírat výše zmíněným financováním, a především rozdíly mezi zmíněnými způsoby.

Při pracovní cestě zaměstnance často dochází k tomu, že zaměstnanec buď se souhlasem zaměstnavatele použije namísto stanoveného dopravního prostředku vlastní soukromé motorové vozidlo, anebo použije své motorové vozidlo na žádost zaměstnavatele. V článku si ukážeme blíže řešení této situace dle zákoníku práce a následně si rozebereme stanovení základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, které v daných situacích náleží zaměstnanci.

Rozsudek SD EU ve věci C-247/21 „Luxury Trust Automobil GmbH“ ze dne 8. 12. 2022, který konstatoval, že zpětně nelze splnit podmínky pro třístranný obchod.

Tento příspěvek na praktických příkladech ilustruje sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové členění) v plném rozsahu tak, jak je vyžadováno pro účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

Od 1. 1. 2023 je účinná novela zákona o dani z přidané hodnoty . Jedná se o navýšení obratu pro povinnou registraci plátce, upřesnění problematiky stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku a dále o změny, které se týkají podávání kontrolního hlášení.

„Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ zní jedno české přísloví. Osobně bych se však v oblasti daní řídil raději nějakým jiným, například „Bez práce nejsou koláče“. Jinými slovy, protože se naši zákonodárci činí, máme tak i v daňové oblasti neustálý příliv novinek, proto je na místě a doporučeníhodné jejich bedlivé sledování, neboť takovéto chování může vést k nemalým úsporám. Pojďme si tedy blíže posvítit na některé neotřelé a nestandardní novinky, kterými nás naši zákonodárci obdařili a díky nimž můžeme naše finanční prostředky od daně z příjmů uchránit.

Zákon o daních z příjmů upravuje možnost osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob v rámci § 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), konkrétně jde o odstavec 1 písm. a) (s použitím časového testu, po který měl prodávající v nemovitosti bydliště) a o odstavec 1 písm. b) (s použitím časového testu, po který prodávající nemovitost vlastnil).

Daň z přidané hodnoty se vyskytuje na většině přijatých i vydaných dokladů, přesto se její zaúčtování obvykle „odbývá“ tím, že se jedná o jakousi průběžnou položku, která se vyskytuje pouze na účtu 343. Ano, je to zásadně převažující varianta, kdy z dokladů na uskutečněné zdanitelné plnění plátce daň na výstupu přiznává na straně D účtu 343 a nárok na odpočet z přijatých daňových dokladů uplatňuje na straně MD účtu 343. Existuje však překvapivě mnoho případů, kdy hodnota daně z přidané hodnoty svůj „obvyklý“ účet 343 využít nemůže. Je možné, že jste se s některými v praxi setkali, jiné na vás mohou v budoucnu čekat. V následujících situacích položíme důraz zejména na způsob jejich účetního zachycení.

Celní řízení je základním prvkem, kterým komunikujeme s celní správou. Celní správa plní pro EU mnoho funkcí. Lze zmínit zejména berní (tj. výběr formy poplatku v podobě cla), ochranářskou (tj. prostřednictvím obchodně-politických opatření omezit, či dokonce zakázat obchod s vybranými zeměmi, a naopak prostřednictvím zvýhodněných cel podpořit preferované země) a třeba statistickou (tj. evidenci toho, co jde z EU ven, a co jde ze třetích zemí naopak do EU). Těch funkcí lze najít přirozeně ještě více, avšak výše uvedené mohou být těmi nejvíce viditelnými a lze konstatovat, že jejich významnost je poměrně zřejmá. Vyznáte se v nejdůležitějších pojmech?

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění začala Česká republika využívat podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), od roku 2011 u vymezených plnění a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Od roku 2012 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění také pro vymezené stavební a montážní práce. Vymezení stavebních a montážních prací, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, vyplývá z § 92e zákona o DPH . Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví a navazující odpovědi na nejčastější dotazy byly zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. Návazně jsou vysvětleny praktické postupy při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle aktuálně platné právní úpravy a výkladů k ní.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.

Cílem tohoto článku je poskytnout přehled vybraných právních novinek týkajících se především podnikatelské sféry, které platí v roce 2023 a které by vám rozhodně neměly uniknout.

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity, které jsou ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně daňových limitů v ZDP došlo dále na základě zákona č. 366/2022 Sb. , sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. a na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. V článku si s využitím příkladů blíže objasníme tyto změny daňových parametrů pro rok 2023.

„Daně a čert nikdy nespí“ by se mohlo také říci. Jinými slovy, zákonodárci se neustále činí a tak máme nestále i v daňové oblasti novinky. Jednou z nich je zcela nová možnost uplatnění slevy na dani z příjmů, a to právě v rámci předkládaných přiznání k dani z příjmů až za zdaňovací období roku 2022. Celkem logicky nejsou k této novince žádné soudní rozsudky, koordinační výbory ani konkrétní výklady. Až čas nám ukáže, zdali je právní úprava bezproblémová a ku prospěchu daňových poplatníků. Pojďme se na ni tedy blíže podívat.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Máme klienta, plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce, a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?