Dokumenty - strana 7

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Mohla by chodit do práce na stejnou pozici – zástup za nemoc apod.? Je nějaké omezení? Případně jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Máme pracovní dobu 40 hod. týdně, nárok na dovolenou 4 týdny. Jeden zaměstnanec nastoupil dne 1. 3. 2022 a jiný zaměstnanec nastoupil 1. 4. 2022. Jestliže zaměstnanec nastoupil 1. 3. 2022, bude se tento týden započítávat do odpracovaných, i když není celý odpracovaný? Na kolik dní dovolené mají tito zaměstnanci nárok?

Společnost s r. o. přidělila dle § 43a zákoníku práce část svých zaměstnanců spojené osobě. Podmínky zmíněného § 43a zákoníku práce splňujeme. Je v pořádku fakturovat příjemci služby bez DPH (refundujeme jen náklady, tj bez jakéhokoli zisku)? Máme refundaci zaúčtovat minusem na účty osobních nákladů 52x/? Anebo do výnosů na /648?

Společnost koupila nemovitost klasifikovanou jako budovu občanské vybavenosti, tudíž sloužící k ekonomické činnosti. V současné době probíhá oprava střechy, tedy předpokládám s nárokem na odpočet DPH. V další etapě je příprava projektu na rekonstrukci objektu, kde budou bytové jednotky tvořit více než 60% plochy. Ke kterému okamžiku je nutné přestat nárokovat odpočet DPH ( zatím nebylo zažádáno o stavební povolení), případně vrátit již nárokované ?

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění velmi důležitou roli. Třebaže se budeme zabývat výhradně nemocí zaměstnance a souvisejícími aspekty, uplatnily by se ve zdravotním pojištění popisované postupy i v případě, kdyby nastaly jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance dle ustanovení § 191 a 191a (ev. § 199) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), například po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti anebo v případě dlouhodobého ošetřování.

Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu 4 Afs 264/2018-85 , ve věci HUL HO, s. r. o, ze dne 26. května 2022, který rozhodl, že doručení fikcí do datové schránky dle daňového řádu může nastat jenom v pracovní den.

Odstupné představuje určitou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání, kterou zaměstnanec nezavinil. Příslušná úprava je obsažena zejména v § 67 a 68 zákona 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “ nebo „ZP “).

Vzhledem k výkyvům měnového kurzu (ale v současnosti i na komoditním trhu obecně) opět sílí využití kontraktů na zajištění měnového rizika. Tím nejčastějším, se kterým se v české praxi můžeme setkat, jsou měnové (tzv. FX) forwardy.

Právní předpisy EU pro všechny členské státy sjednocují povinnosti pro ty, kdo vyváží i dováží zboží. Zatímco vývoz vně EU je oproštěn od fiskální zátěže v podobě uvalení cel, tak na dovoz do EU je ve vybraných celních režimech uvaleno dovozní clo a také vzniká povinnost uplatnit DPH z dovezeného zboží. Správné uplatnění celních předpisů při dovozu rozhodne o tom, zda jsou v odpovídající výši vyměřeny veškeré berní povinnosti. Znáte nejdůležitější pojmy a jejich aplikaci u vašich dovozů? Můžete se otestovat…

V příspěvku se budeme zabývat vymezením autorských honorářů dle autorského zákona a zdaněním daní z příjmů jednak autorských honorářů autora získaných v rámci pracovněprávního vztahu a jednak autorských honorářů zdaňovaných jako příjmy ze samostatné činnosti. Ukážeme si rovněž zdanění příjmů získaných ze zděděných autorských práv.

Společnost s r. o. dostala nabídku na prodej své dceřiné společnosti, kde má 100% podíl a držbu 5 let. Příjem z prodeje je u matky dle § 19 osvobozen od daně. Jak je to ale se zdaněním u fyzické osoby, tří společníků? S. r. o. (matka) je založena v roce 2014, dva ze společníků jsou prvotními vlastníci od založení, další společník získal podíl v roce 2020. Společníci by si samozřejmě chtěli veškerý podíl z prodeje vyplatit, s tím záměrem se to i prodává. U mateřské společnosti by částka z prodeje nezůstala.

Máme několik typů sdružení a vzájemně si přefakturováváme podíly jak na nákladech, tak na výnosech. U jednoho typu sdružení veškeré náklady související se stavební zakázkou jdou na nás jako vedoucího účastníka a také co se týká výnosů vystupujeme vůči investorovi jako poskytovatel celého plnění. Jednotliví účastníci sdružení pak fakturují svoje předem stanovené podíly na výnosech na nás. A my přefakturujeme zase jim jejich podíly na nákladech, přičemž u přefakturace uplatníme stejný režim DPH, jak nám fakturovali dodavatelé. Pokud fakturujeme na investora stavební práce s přenesenou daňovou povinností, tak ostatní účastníci sdružení uplatňují stejný režim, tedy na nás fakturují svoje podíly na výnosech také v přenesené daňové povinnosti. Problém nastává u fakturace, kdy na investora fakturujeme stavební práce s DPH, protože je investor nemá pro svoji ekonomickou činnost. V jaké sazbě si mají přeúčtovávat společníci své podíly na výnosech v případě, že faktura na investora je s se sazbou DPH a přitom jedná se o přeúčtovaní stavebních prací patřících do kódu CZ-CPA 41-43? Připomínám, že se nejedná o fakturaci stavebních prací, kterou pro sdružení vykonal jiný společník, jedná se skutečně o přefakturaci podílů na fakturovaných výnosech sdružení. Stavební práce do sdružení tedy provedl jiný dodavatel jako subdodávku a ten nám tyto fakturuje s přenesenou povinností.

Jsme s. r. o., plátce DPH, a dnes nám došla faktura za služby z roku 2021. Rok 2021 již máme uzavřený. Nejedná se o významnou částku. Můžu tuto fakturu zaúčtovat do letošního roku jako nedaňový náklad MD 518/D 321? A jak je to s DPH, mám nárok na odpočet?

Zaměstnavatelé jako plátci pojistného odvádějí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s právní úpravouuvedenou v zákonech č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb. , oba v platném znění, kde je pro účely placení pojistného stanoven i v roce 2022 minimální vyměřovací základ, kterým je u zaměstnance minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pouze osoby taxativně vyjmenované v zákoně č. 592/1992 Sb. v ustanovení § 3 odst. 8 nemají jako zaměstnanci minimum ze zákona určeno a vyměřovacím základem je v tomto případě skutečně dosažený příjem bez ohledu na další okolnosti, jako je například délka trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, nemoc, neplacené volno, jiné souběžné zaměstnání či podnikání apod.

Téma účetního zachycení poskytnutých i přijatých záloh rezonuje mezi odbornou veřejností již delší dobu. Zřejmě proto nikoho nepřekvapí, že částečně opustíme „klasiku“ v podobě účtů 314-Poskytnuté zálohy a 324-Přijaté zálohy. Je tomu tak proto, že pojem „záloha“ může nabývat různých významů a hrát v praxi odlišné role.

Dnešní soudnička je zdánlivě zbytečná – prakticky nikdo nevyhrál. Tudíž nevíme, má-li pravdu developer tvrdící, že prodej zahrady majiteli vedle stojícího domu je osvobozen od DPH, nebo je správný názor správců daně i krajského soudu, že jde o zdanitelné plnění podléhající DPH 15 %. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), který spor posuzoval, totiž neřekl, kdo je v právu, ale „pouze“, že rozhodnutí berňáku i rozsudek krajského soudu jsou nepřezkoumatelné. Což je sice právní důvod zrušení obou verdiktů, ale developer ještě zdaleka nemá vyhráno – spor se vrací na stůl finančnímu ředitelství... Jenže! Úřad je nyní vázán právními názory uvedenými NSS, které jsou natolik obecně významné, že by o nich měli vědět nejen developeři, ale všichni plátci prodávající pozemky.

V následujícím textu jsou nejprve vysvětleny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží humanitární nebo dobročinné organizaci. V další části textu jsou vysvětleny podmínky, za nichž není poskytnutí finančního daru předmětem DPH a v závěrečné části jsou uvedena obecná pravidla, z nichž vyplývá, za jakých podmínek je bezúplatné poskytnutí zboží či služby předmětem DPH.

V příspěvku si ukážeme situace, ve kterých podnikatel, jenž je v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy na daň, nemá po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. V tomto případě sice poplatník zůstává v paušálním režimu, ale po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného.

Po nějaké době jsem zaměřil svou pozornost na svou oblíbenou oblast nemovitých věcí v daních. Kromě turbulentní doby covidu a aktuálního významného vlivu inflace na tuto oblast jsem však zaznamenal celkem zajímavé posuny ve výkladech zákona o daních z příjmů k problematice technického zhodnocení provedeného nájemcem na nemovité věci, konkrétně nemovité kulturní památce. A právě seznámení se s těmito výklady ve světle závěrů souvisejících jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců bych vás rád seznámil.

V následujícím článku se zaměříme na vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a na její uplatnění. Jednak si ukážeme uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku a dále si uvedeme možnosti řešení neuplatněné daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku ve smyslu aktuálního znění § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).