Dokumenty - strana 5

Vedeme daňovou evidenci, máme dvě osobní auta kategorie M1G, M1, nákladní auto kategorie N1G a nákladní přívěs kategorie O2. V roce 2022 jsme neplatili žádnou silniční daň a nebudeme za rok 2022 podávat daňové přiznání. Je to tak správně?

Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty vyměřovacího základu a částek pojistného. V dalším textu si ukážeme například situace, kdy bude v právních podmínkách roku 2023 vyměřovací základ zaměstnance nulový. Významnou „hraniční“ hodnotou je u určitých skupin osob jako zaměstnanců od 1. 1. 2023 částka 4 000 Kč, částkou 10 000 Kč se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ přímo ovlivňuje odvod pojistného při nízkých příjmech a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Rozsudek SD EU ve věci C-293/21 – UAB „Vittamedtechnologijos“ v likvidaci, ze dne 4.října 2022, který se zabýval nárokem na odpočet DPH při vstupu společnosti do likvidace.

O časovém rozlišení nákladů a výnosů lze s mírnou nadsázkou tvrdit, že víme (téměř) všechno. Není divu, jedná se o jednu ze základních účetních zásad. Nebudeme se k této zásadě vracet a opětovně ji rozebírat, ale podrobněji se zaměříme na specifickou oblast, a to na časové rozlišení nákladů a výnosů, které plynou z cizoměnových závazkových vztahů. Tedy z takových pohledávek a závazků, které jsou sjednány a následně budou plněny v jiné než tuzemské měně. Je zřejmé, že i účty časového rozlišení je nutné paralelně vést v cizí měně za účelem možnosti zjištění jejich cizoměnového zůstatku, nicméně vzhledem k tomu, že účetnictví se vede pouze v české měně, rozebereme otázku přepočtu na českou měnu, a to nejen k datu vzniku účetního případu, ale také k rozvahovému dni. Tím se dostaneme ke kombinaci dvou často řešených témat, a to časového rozlišení a přepočtů cizích měn na českou měnu.

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost, bude rozdílně vysoká i paušální daň a paušální veřejná pojistná.

Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně za své zaměstnance setkávají s různými případy, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022.

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o zavedení slevy na pojistném, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2/2023.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 281/2021 ze dne 9. září 2022 ve věci oprávněnosti pokuty za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě, protože plátce omylem zaslal kontrolní hlášení za jiné zdaňovací období a neakceptoval výzvu správce daně k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě.

Primární otázka k danému tématu zní: „Jste připraveni?“ „Na vlastní kůži“ jsem se již setkal a pocítil společně se svými klienty, že přístup české daňové správy je v rámci daňových kontrol stále detailnější a tvrdší. Situace covidové pandemie a vydrancování statní kasy tomuto přístupu jen přispívá. Cílem následujícího článku je seznámit jeho čtenáře s praktickými zkušenostmi autora v rámci jednání se správci daně, a to ve světle aktuální či nedávné judikatury vztahující se na předmětné oblasti, které jsou v kompetencích správců daně.

Dnešní soudnička je smutná hned ze tří důvodů. Nechtěné zničení stavby požárem je pro vlastníka vždy tragédie, i když jde „jen“ o dobře pojištěný firemní majetek. Tato škoda sice bývá daňově uznatelná, ale obnova poškozené věci zabere dlouhý čas, vyžádá si hodně peněz a vážně naruší firemní provoz. Aby toho nebylo málo, přibudou někdy nečekaně i daňové potíže. Odstranění poškození a uvedení do předchozího či provozuschopného stavu je sice definičně opravou – tj. okamžitým provozním daňovým výdajem – někdy však může mít charakter pořízení nové stavby, kterou lze daňově uplatnit jen postupně skrze odpisy. A je nasnadě, že jde o velké částky…

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

V článku se budeme zabývat uplatněním § 38v a 38w zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají oznamovací povinnosti poplatníka dně z příjmů fyzických osob v případě obdržení příjmů osvobozených od daně z příjmů ve výši vyšší než 5 mil. Kč.

V úterý, 25. 10. 2022 prošla 2. čtením v Poslanecké sněmovně novela daňového balíčku a současně též novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, obsahující úpravu v podobě daně z neočekávaných zisků, mediálně známou také jako tzv. válečná daň.

Oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem schválena Ing. Bc. Michaela Darebná Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 30. 9. 2022 schválila Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb.,...

V létě letošního roku vláda předložila návrh novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kterou by mělo dojít ke zvýšení limitu pro povinnou registraci plátce dle § 6 ZDPH ze současného 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Změna by měla platit od 1. 1. 2023, nicméně novela zákona prošla prozatím druhým čtením v Poslanecké sněmovně, a tak není stále zcela jisté, jak bude tato novela finálně vypadat.

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 147/2020-34 ve věci fyzické osoby V. H., ze dne 21. července 2022, který rozhodl, že správce daně si může od policie vyžádat informace z kamerových systémů o pohybu konkrétního motorového vozidla pro účely odpočtu DPH z pořízeného automobilu.

V následujícím článku je nejprve vysvětleno základní vymezení finančního leasingu pro účely DPH, a to ve srovnání s operativním leasingem, a to z hlediska povinnosti přiznat daň, základu daně a jeho oprav, sazeb daně a odpočtu daně. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí zpětného finančního leasingu.

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování svým zaměstnancům i v peněžní formě. Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování je dle zákona považován za osvobozený příjem do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.