Příjmy ze závislé činnosti - strana 10

Firma poskytuje svým zaměstnancům auta jak pro služební, tak také soukromé účely. Zaměstnanec má do své měsíční mzdy zahrnut nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny automobilu včetně DPH. Auta společnost nakupuje nová na leasing. Jak by tomu bylo v případě, že firma koupí auto starší z bazaru na úvěr? Co se bude brát jako vstupní cena automobilu? Cena původního majitele nového automobilu nebo cena za kterou ji nakupujeme z autobazaru včetně DPH? Jak je tomu v případě jednatele, který má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele na jehož základě má poskytnuté firemní vozidlo jak pro služební, tak pro soukromé účely? Musí se vždy přidanit do mzdy 1% vstupní ceny automobilu? nebo je zde výjimka? a jak je to v případě, kdy má zároveň ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno, že mu firma hradí náklady na PHM také u soukromých kilometrů? Bude pro firmu nákup PHM daňově účinným nákladem? A jak to bude u jednatele? Bude se jednat o formu nepeněžního příjmu, který bude muset zdanit sociálním, zdravotním a daní? A jak je to s dodatečným nákupem např. tažného zařízení, úpravy laku, zabezpečovacím systémem, který je koupený zvlášť na fakturu mimo leasing? Mají se tyto hodnoty připočítat ke vstupní ceně a DPH a z této částky následně počítat 1% vstupní ceny pro účely daně z příjmu?

Zaměstnanec používá pro soukromé účely firemní vozidlo. Vozidlo má SPZ začínající na EL - jedná se o plagin hybridní vozidlo - má jak elektrický pohon, tak spalovací motor, nabíjí se ze zásuvky - mělo by se jednat o tzv. nízkoemisní vozidlo. ve mzdě za 7/2022 bylo ponecháno zdanění dle staré sazby 1 %. Bude možné v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání nárokovat zpět i za měsíc 7/2022 i když měla být použita sazba 0,5%? Je možné jet celý rok v sazbě 1% a vynárokovat si 0,5% zpětně v rámci ročního zúčtování nebo daňového přiznání? Nebo je nějaké omezení v zákoně, kdy se musí striktně od 1.7.2022 postupovat dle novely zákona se sazbou 0,5%?

Zaměstnanec požádal o pracovní volno v souvislosti s akcí pro děti a mládež. Po uzavření mezd budu následně nárokovat příspěvek po OSSZ. Jak má být účtováno o refundaci? Předpis 521/331. 346/648,úhrada 221/346?

S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).

Započítávají se do příjmů rodiny vyplacené dividendy ze zisků právnické osoby (společnosti s.r.o.)? Máme s manželkou hrubé příjmy v roce 2021 dohromady 666558 Kč. Zároveň v roce 2021 byly vyplaceny dividendy ve společnosti, kde je manželka jediným společníkem a má 100% podíl. Vyplaceno bylo 700000 Kč (595000 po zdanění). V "Nejčastějších otázkách" (https://www.mpsv.cz/documents/20142/2786931/otazky_odpovedi_5000_A4_final.pdf) jsem tuto informaci nenašel. Zajímalo by mě, jestli máme nárok na mimořádný příspěvek 5000 Kč na dítě, které se nám narodilo v lednu 2022? 

S novou kolegyní máme odlišné názory, že u řadových zaměstnanců z jakékoliv jejich zálohy na mzdu zaměstnanci se mají odvádět odvody zálohy na daň, na zdravotní pojistné a sociální pojistné, pokud se záloha (i například 1 000 Kč) vyplácí v období od 1. až 20. v měsíci. Je to prý podle § 38h odst. 7 a 10 zákona o daních z příjmů, § 5 a 6 a 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Zdravotní kopíruje zákon o sociálním pojištění. Přiznávám, že toto slyším poprvé. Je to takto možné?

Může být zaměstnanci ve mzdě za červenec a srpen přiznáno daňové zvýhodnění na dítě (20 let), které řádně ukončilo studium na středním odborném učilišti a od září zahájí studium maturitního oboru, když o prázdninách má občasné brigády? A na druhé dítě (22 let), které ukončilo studium na VOŠ a od září nastoupí studium na VŠ, přičemž v červenci a srpnu je zaměstnáno na poloviční úvazek? Zaměstnavatel nemá žádné potvrzení o pokračování ve studiu, pouze ústní vyjádření zaměstnance, že děti budou od září pokračovat v dalším studiu. Lze přiznat daňová zvýhodnění na obě děti již v měsíční mzdě za prázdninové měsíce, nebo až při ročním zúčtování, kdy už bude zaměstnavatel mít potvrzení o dalším studiu k dispozici?

Firma s.r.o. uzavřela s fyzickými osobami smlouvy o dílo. Ve smlouvách «dílo» znamená vystoupení v rámci tanečního/ uměleckého programu. V průběhu roka společnost plánuje podepsat několik smluv o dílo se stejnými fyzickými osobami. Průměrná cena jednoho díla je 3000-5000 Kč. Každý rok firma uzavírala s fyzickými osobami dohodu o provedené práce, odváděla srážkovou daň. Tento rok jednatel rozhodl uzavřít smlouvy o dílo. Podle mě, jde o vztah mezi podnikatelskou osobou a fyzickou (která není podnikatelem, třeba OSVČ), který má znaky závislé práce. Uzavíraní smlouvy o dílo se stejnou fyzickou osobou 5-8 krát v průběhu roku, nevypadá jako příležitostný příjmem fyzické osoby. Předpokládám, že je to vztah mezí zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dotaz: lze v našem případě uzavřít smlouvu o dílo s fyzickými osobami nebo ne? lze zahrnout ceny za provedení díla do daňově uznatelných nákladů na základě jenom podepsanou smlouvy o dílo nebo k tomu firma bude potřebovat další doklady? Kdo bude nést odpovědnost za zdanění příjmů fyzických osob na základě smlouvy o dílo – firma nebo fyzická osoba? Možná, jde o klasický vztah mezí zaměstnavatelem a zaměstnancem, a firma měla by uzavřít s fyzickými osobami DPP?

Naše společnost organizuje vzdělávací kurzy a semináře. Běžně je součástí i poskytnutí občerstvení. V jedněch prostorách nelze občerstvení poskytnout, proto zvažujeme alternativní řešení-dát účastníkovi stravenku, kterou by mohl uplatnit někde v restauraci, popřípadě v obchodě. Prosím, je to možné, aniž by to mělo daňový dopad na nás jako poskytovatele, ale ani na účastníka coby příjemce stravenky? 

Zaměstnanec má uzavřeny u téhož zaměstnavatele DPP, DPČ a zároveň smlouvu o výkonu funkce jednatele. Nepodepsal prohlášení k dani. Z DPP má měsíční odměnu vždy do 10 000 Kč, z DPČ 3 400 Kč a za výkon funkce 18 000 Kč. Odměna za výkon funkce bude zdaněna zálohovou daní. Ale co DPP a DPČ? Počítá se limit uplatnění srážkové daně pro každý typ smlouvy samostatně, nebo se příjmy sčítají a posuzují dohromady?

Má zaměstnankyně nárok na slevu na dani na vyživované dítě ještě za měsíc červenec 2022, pokud dítě po absolvování jednoletého pomaturitního kurzu cizího jazyka už dále nepokračuje v dalším vzdělávání, ale registruje na Úřadu práce? Dítě se zaregistrovalo na ÚP až v průběhu měsíce července, nikoliv k 1. 7. 2022.

Máme kmenové zaměstnance z Ukrajiny, kterým hradíme ubytování. Na naši společnost byla vystavena faktura za ubytování vystavená třetí osobou, společností, která ubytování poskytuje. Fakturu jsme uhradili. Ze strany zaměstnance, jedná se prosím o nepeněžní plnění, které je od daně z příjmu fyzických osob osvobozeno? Pokud ano, je osvobozeno i od odvodů soc. a zdrav. pojištění? Daňová stránka zaměstnavatele – může být náklad za ubytování zaměstnanců daňově uznatelný?

Zaměstnancům českého zaměstnavatele (s.r.o., český daňový rezident, sídlo v ČR) poskytuje podnik ve skupině se sídlem v zahraničí zaměstnanecké akcie své firmy, nikoli akcie českého zaměstnavatele. Zaměstnanci mají pracovně právní vztah pouze s českým zaměstnavatelem, pro něj vykonávají činnost v ČR. Nevykonávají žádnou práci pro podnik ve skupině ani s ním nemají uzavřený žádný pracovně právní vztah, ani tam nejsou přidělováni na práci, nejde o žádný mezinárodní pronájem pracovní síly ani o agenturu práce. Podnik ve skupině nemá v ČR žádnou provozovnu. Český zaměstnavatel nenese žádné náklady spojené s tímto programem, podnik ve skupině ani třetí strana mu nic neúčtuje. Tady víme, co máme dělat. Dle dostupných stanovisek si za zdanění odpovídá zaměstnanec sám ve svém přiznání v §6/1/d ZDP, akcie zdaní ve svém přiznání jako příjem související se současným zaměstnáním bez ohledu na to, od koho plyne. Podnik ve skupině není v tomto případě plátcem daně dle §38c ZDP. Nicméně skupina chce tento akciový program pro zaměstnance zrušit, zaměstnancům nabídne jako náhradu peněžní odměnu odpovídající tržní hodnotě akcií, na které by jim vznikl nárok. Pokud tento peněžní příjem odešle na účty zaměstnancům přímo podnik ve skupině, platí zde stejné pravidlo jako u zaměstnaneckých akcií, tj. zahraniční podnik ve skupině pořád není plátcem dle §38c ZDP? §38c neváže pojem plátce na fakt, zda jde o peněžní odměnu nebo ne. Platí i zde, že za zdanění této peněžní odměny od třetí osoby si bude zaměstnanec odpovídat sám ve svém přiznání? Pokud je to tak, změnilo by se něco, pokud by podnik ve skupině poslal peněžní prostředky na výplatu těchto peněžních náhrad na účet českého zaměstnavatele a tento by zprocesoval jejich výplatu? Musel by v tomto případě už výplatu peněz z výše uvedeného titulu zdanit?

Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 

Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s nepeněžním příjmem zaměstnance formou bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

Jak danit zdanit příjem studenta VŠ, který u nás má příjem na základě motivačního příspěvku a zároveň souběžně sjednanou DPP na jinou činnost? Příjem z motivačního příspěvku činí 10 000 Kč za měsíc a příjem z DPP je 5 000 Kč za měsíc. Při nepodepsaném prohlášení se základ daně (10 000 Kč a 5 000 Kč) sečte a bude daněn zálohovou daní? Nebo se v tomto případě základ nesčítá a oba příjmy budou zdaněny (každý zvlášť) srážkovou daní?

Nově (s účinností od 1. 1. 2022) se v případě používání automobilu pro služební i soukromé účely u nízkoemisních motorových vozidel snižuje částka z 1 % na 0,5 % vstupní ceny vozidla. Podle přechodných ustanovení se rozumí silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (EURO 5 a EURO 6), v platném znění. Dle informací v technickém průkazu předpokládám, že všechna auta, které mají v emisním limitu EURO 6 spadají do kategorie nízkoemisních motorových vozidel? Otázkou je od jakého data má být tato změna zohledněna také ve mzdě zaměstnance, který používá automobil pro soukromé účely? Za 6/2022, za 7/2022 nebo kombinace v 6/2022 od dne 8. 6. 2022, kdy byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“: Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). Výše uvedený odstavec jsem opsala ze stránek Nejvyššího soudu. Při srážkách ze mzdy v rámci insolvenčního řízení tedy budeme uplatňovat nezabavitelnou částku na osobu povinného 9138,75 Kč? Ve vyjádření Nejvyššího soudu jsem nenašla zmínku o běžných exekucích – jaká u nich bude platit výše nezabavitelné částky?

Je možné ze s. r. o. poskytnout zaměstnanci jako benefit úhradu školného na základní/střední/vysoké škole pro jeho děti? Pro firmu nedaňový náklad ]podle § 25 odst. 1 písm. h) 2], a pro zaměstnance nezdanitelný příjem [podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1] bez limitu? Samozřejmě s tím, že by školné posílala s. r. o. rovnou na účet dané školy.