Příjmy ze závislé činnosti - strana 10

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

Popis problému Dle § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“), jsou dílčím základem daně z příjmů ze závislé...

V dnešní době je již téměř nemyslitelné, aby v oborech činnosti, kde je to z technického pohledu možné, zaměstnavatel neumožňoval zaměstnancům alespoň čas od času pracovat z domova. Využití...

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Firma (plátce DPH) podniká v oblasti telekomunikačních služeb, kde zastřešuje velkou oblast přípojných míst. Dvanáct zaměstnanců využívá osm firemních aut. Zaměstnanci pracují osm hodin denně, ale mimo pracovní dobu mají ve své oblasti dispečink, kdy jsou na telefonu a vyjíždějí ke klientům. Prosím o sdělení, zda když jedno auto využívají k práci i tři zaměstnanci, jestli se všemi sepsat dohodu o poskytování služebního auta pro služební a soukromé účely a všichni by měli mít v měsíčních mzdách 1 % vstupní ceny auta. Dále řeším situaci, kdy zaměstnanec jede domů se služebním autem, ale po pracovní době může neplánovaně jet k řešení problému ke klientům. Jak ošetřit, že cesta domů není soukromá jízda, i když auto bude parkovat u zaměstnance doma?

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

V aktuálních příspěvcích se zaměřujeme na daňové podmínky zaměstnávání studentů nebo dodání stavebního pozemku z pohledu daně z přidané hodnoty. Věnujeme se také oddlužení fyzické osoby a upozorňujeme na legislativní novinky, Informace GFŘ a judikáty k DPH.

Z § 3 zákoníku práce vyplývá, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takzvané dohody uzavírá řada zaměstnanců s druhým zaměstnavatelem, přičemž u hlavního zaměstnavatele má zaměstnanec uzavřen hlavní pracovní poměr. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V neposlední řadě studenti uzavírají krátkodobé dohody převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku si odpovíme na otázky související se zdaněním takto získaných příjmů v případě, že zaměstnanec učiní nebo neučiní prohlášení k dani u příslušného zaměstnavatele.

V aktuálních článcích upozorníme na nejčastější nedostatky při vyplňování kontrolních hlášení, dále se věnujeme zdanění příjmů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nechybí ani tematika zdravotního pojištění a aktuální daňové judikáty.

V nejnovějších příspěvcích se opět zabýváme především legislativními novinkami a jejich dopadem na nemovité věci a rovněž na zdaňování závislé činnosti. Věnujeme se dále problematice ručení za DPH a přinášíme i přehled judikatury na téma úroky z pozdě vráceného nadměrného odpočtu DPH.

Marcus Tullius Cicero řekl, že historie je učitelkou života. Avšak co se stane, pokud se ze své historie nedokážeme dostatečně poučit? Dne 1. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), kterou došlo ke změně způsobu výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců, na něž se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, nebo Švýcarské konfederace (dále jen „EU“). Podle novelizovaného ustanovení jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění.

Přečtěte si nejnovější příspěvky, jejichž tématem jsou nemovité věci z pohledu DPH i daně z příjmů při jejich prodeji, dále komentujeme důležité změny v sociálním pojištění a některé časté otázky týkající se závislé činnosti. Vybíráme rovněž několik dotazů z naší odborné poradny.

Stejně, jako tomu bylo v minulosti, přináším čtenářům přehled jednotlivých novel s vazbou na daň z příjmů fyzických osob. Do příspěvku jsou zahrnuty novely zákona o daních z příjmů 1), jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2019, a které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?

Cílem článku je přiblížit čtenářům problematiku zdanění závislé činnosti formou odpovědí na časté dotazy z praxe, jako jsou např. dotazy týkající se prokázání nároku na daňového zvýhodnění, vedení mzdové agendy apod.

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k určitým změnám v § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Současně se od 1. 1. 2019 na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. zvyšuje částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na 3 000 Kč. Proto se v následujícím textu zaměříme s využitím příkladů na tyto změny a rovněž si uvedeme uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP , u kterého nedošlo v roce 2019 k žádným daňovým změnám.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice zdanění jednatelů a společníků s. r. o. v podmínkách právní úpravy roku 2019, tedy i se zohledněním změn, které přinesla poslední novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), provedená zákonem č. 80/2019 Sb.

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je anebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se příjem uvádí v přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Má dopad na sociální a zdravotní pojištění?

1. Popis problému V důsledku novelizace ustanovení § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP") zákonem č. 306/2018 Sb. došlo ke změně...

Nové články pro předplatitele verze UNES a EXPERT informují o legislativních novinkách, o postupech účtování pro vybrané účetní jednotky, upozorňují na výpočty ve zdravotním pojištění a na možné chyby v postupech plátců daně. Objasňují také pravidla hlasování tzv. per rollam.