Příjmy ze závislé činnosti - strana 12

Současná doba ekonomického růstu je spojena s velmi obtížným získáváním nových kvalitních a loajálních zaměstnanců. Zaměstnavatel proto musí nabízet nejen dobré mzdové podmínky, ale i celou škálu nepeněžních benefitů. Jedním z těchto benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Zaměstnanci bývá tento benefit mnohdy velmi oceňován. Zaměstnavatelé jej často vnímají jako velmi nákladnou záležitost. Cílem následujícího příspěvku je ukázat a vyhodnotit výhody a nevýhody poskytování tohoto benefitu na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů na praktických příkladech. Samostatně jsou uvedeny příklady při poskytnutí jednoho vozidla, více vozidel postupně a více vozidel současně jednomu zaměstnanci. Dále je na příkladu řešena situace, kdy je jedno vozidlo sdíleno pro soukromé účely více zaměstnanci.

Zápůjčkou se zabývá § 2193 až 2200 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rozumí se jí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. V článku si ukážeme rozdílné daňové řešení zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci a zápůjčky poskytnuté podnikateli.

1. Popis problematiky Zatím poslední novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), vydaná pod č. 170/2017 Sb., přinesla mimo jiné nový zaměstnanecký benefit (příjem ze závislé...

V článku si uvedeme přehled změn týkajících se zdanění příjmů ze závislé činnosti na základě zákona č. 170/2017 Sb. Většina změn vyplývajících z tohoto zákona se použije v návaznosti na bod 1 přechodného ustanovení zákona od 1. 1. 2018. U některých změn však je podle specifických ustanovení zákona stanoveno jejich použití již v roce 2017. Jednou ze zásadních změn je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě již v roce 2017 – touto změnou jsme se zabývali již v DHK č. 20/2017.

Úvodní část tohoto článku bude zaměřena na daňový režim sportovců v České republice jako takový, tedy způsob zdanění jejich příjmů a uplatnění výdajů. Aby autorky vše zasadily do širšího kontextu, druhá část článku pak rozšíří téma o mezinárodní problematiku, tedy kdy má Česká republika právo na zdanění příjmů sportovců z titulu sportovních činností realizovaných v zahraničí (pokud se jedná o daňové rezidenty v České republice) a kdy má naopak právo na zdanění příjmů sportovců za jejich sportovní výkony realizované v České republice, pokud se jedná o daňové nerezidenty. Rozebrán je samozřejmě i způsob, jakým je daň v České republice vybírána.

K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...

Daň z příjmů ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2017 a 2018 Jana Šmídová Tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na...

Zejména mladší ročníky často a rády zkoušejí štěstí na pracovním trhu v cizině. Nejprve jde o letní brigády, které ale někdy přerostou v trvalejší zaměstnání. Ale ani u zralejších občanů není výjimkou práce v zahraničí, čímž budeme rozumět výkon závislé činnosti mimo ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Individuální situace se přitom mohou velmi lišit, u někoho může jít o jediný nebo dominantní zdroj příjmů, pro jiného jen o příležitostné přilepšení. Jak ale takové příjmy zdanit u zdroje v cizině a podléhají zdanění i u nás?

Problematika „švarcsystému“ je právně i daňově velmi rozsáhlá a v konkrétní praxi se často jeví jako nepřehledná a nejednoznačná, jelikož je protkána mnoha právními normami a judikaturou soudů. Přestože v nedávné době nedošlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti či zákona o daních z příjmů fyzických osob ovlivňující danou oblast, byla vydána některá soudní rozhodnutí, jež mohou napovědět, jakým směrem se daňová i právní oblast tohoto ožehavého tématu, především v podobě možné překvalifikace smluvního vztahu mezi podnikateli na závislou činnost, ubírá.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2017, čj. 5 Afs 97/2015-26

V následujícím textu se zaměřím především na změnu, kterou v oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti srážkovou daní přinesl zákon č. 170/2017 Sb. , který mj. novelizuje i zákon o daních z příjmů . Zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2017, přičemž podle prvního bodu přechodných ustanovení k ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro srovnání připomenu stav od 1.1.2017 a postup zdanění těchto příjmů podle stávajícího znění ZDP .

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. 1 1) Zaměstnanec, kterému přispíval zaměstnavatel na penzijní připojištění a on je ukončí v řádném termínu, je povinen...

Pravidla čerpání dovolené podle zákoníku práce Mgr. Zdeněk Schmied Doba letních prázdnin je vždy poznamenána vysokou frekvencí čerpání dovolených. Přestože poslední zásadní věcné úpravy v této oblasti byly provedeny...

Daňové zvýhodnění se zaměřením na plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dotazů a odpovědí Jana Šmídová Pro účely správné aplikace daňového zvýhodnění v roce 2017...

V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.

Poplatník byl část roku 2016 v pracovním poměru u zahraniční firmy a část roku (poté, co již nebyl v pracovním poměru) podnikal a měl z této činnosti příjem podle § 7 ZDP . Přitom příjmy ze závislé činnosti byly ve výši 400 000 Kč a příjmy z podnikání 180 000 Kč, tedy příjmy ze závislé činnosti byly vyšší než 50 % oproti příjmům z podnikání. Bude muset poplatník platit zálohy na daň?

Zaměstnancům jejich příjmy ze zaměstnání (ze závislé činnosti) zdaňují jejich zaměstnavatelé, kteří jako plátci této daně daň srazí a odvedou správci daně. V naprosté většině případů jde o zálohovou daň (§ 38h zákona o daních z příjmů ), ve specifických případech jde o daň srážkovou, které se budu věnovat v následujícím textu.

Po čase se opět vracíme k příjmům ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že definice závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů je širší než pouhé vymezení pracovního poměru v zákoníku práce , přináší praktická aplikace zdaňování sporné otázky, které se netýkají jen vztahu zmiňovaných dvou zákonů, ale v některých případech i jednotlivých daňových zákonů navzájem.

V následujícím příspěvku stručně připomenu postup při zdanění odměn členů výboru společenství vlastníků jednotek včetně související právní úpravy. Nejdříve uveďme, že v souladu s § 1205 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) je výbor statutárním orgánem společenství, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Jinak je ale úprava výboru jako statutárního orgánu společenství velmi stručná a konkrétní úpravu nechává na stanovách jednotlivých SVJ. Dále se potom použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o orgánech právnické osoby (§ 151 až § 160) a jednání za právnickou osobu (§ 161 až § 167).

S rozvojem mezinárodního obchodu a pohybem pracovních sil do zahraničí si čeští zaměstnavatelé kladou otázku, zda mají vždy povinnost srážet a odvádět finančnímu úřadu v České republice zálohy na daň z příjmů ze mzdy zaměstnanců pracujících zcela nebo částečně v zahraničí. Cílem tohoto článku je proto upozornit na nejčastější situace, se kterými se mohou čeští zaměstnavatelé setkat, a popsat jejich řešení. Závěry uvedené v textu byly autorkám tohoto článku potvrzeny i Generálním finančním ředitelstvím při jednání koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a zástupci Generálního finančního ředitelství dne 14. 12. 2016 (detailní zápis z jednání č. 489 je dostupný na stránkách www.financnisprava.cz).