Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 8

Převzala jsem účetnictví a invetarizací účtů zjistila nesoulad mezi hlavní knihou a daňovou kanceláří DPH u DPH na vstupu o cca 1 262 Kč (v hlavní knize je na účtu 343.100 o tuto částku více než v daňové kanceláři v sestavě DPH na vstupu)´. Zjistila jsem, že tento rozdíl se „táhne“ historicky už několik zdaňovacích období. Ráda bych tuto skutečnost narovnala, i vzhledem ke každoměsíčně nastaveným kontrolám DPH daňové kanceláře na hlavní knihu v účetnictví. Nyní během ročních uzávěrkových prací to vidím jako ideální přes vnitřní účetní doklad. Váhám nad zaúčtováním a zvolením správného účtu, zda 549 nebo 548 ? Je prosím takový postup možný?

Společnost s. r. o má jediného jednatele, který je zároveň jediným společníkem. Vede podvojné účetnictví. Za rok 2020 byla hospodářským výsledkem společnosti ztráta. Měl by tento jako jediný společník a zároveň jednatel tento výsledek ještě potvrdit v nějakém dokumentu? Lze prosím někde dohledat nějaký vzor dokumentu, jak by obsahově měl vypadat?

Ze zákona o účetnictví platí, že pokud není závěrka schválená, tak má být zveřejněna jako neschválená do konce kalendářního roku. Jak toto provedu, tedy aby bylo zřejmé, že je neschválená a toto bylo i v OR zapsáno? A pokud dojde časem k odstranění chyb, v důsledku nichž nebyla původně schválena Valnou hromadou, má být zveřejněna tato původní účetní závěrka jako dodatečně schválená?, když k opravě chyb dojde zaúčtováním v následujícím účetním období s tím, že v tomto následujícím období dojde k úpravě minulého stavu (bude okomentováno v příoze ÚZ)? Pozn. chyby nemění základ daně z příjmů, tedy není zapotřebí podávat dodatečné DP.

Odborná veřejnost očekává předložení nového zákona o účetnictví , který bude představovat moderní koncept respektující přístup IFRS – Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, a to v termínu do konce června příštího roku. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v DHK č. 5/2021 na s. 39, jsme se věnovali koncepčnímu rámci nové účetní legislativy a jednotlivým principům, na kterých je účetnictví vystavěno. Na příkladech byly prezentovány rozdílné přístupy jednotlivých účetních konceptů mezi českými účetními principy a IFRS standardy.

Vznik a potřeba zaúčtování vypořádacího podílu v s. r. o. nebo družstvu nepatří k často řešeným účetním případům. Když však tato situace nastane, je nutné souběžně řešit právní, účetní a daňové souvislosti. Samotná právní úprava není zcela jednoduchá, účetnictví pak má za úkol tuto právní podstatu věrně zobrazit. Vzhledem k tomu, že častěji budeme pravděpodobně řešit vypořádací podíl v s. r. o., zaměříme výklad převážně na ukončení účasti společníka v s. r. o.

Byla založena nová s. r. o., základní kapitál byl složen na bankovní účet a činil 100 000 Kč. Podnikatel si myslí, že tyto peníze může normálně používat, platit z nich náklady včetně mezd. Je to možné a jak se o tom bude účtovat? Nebude se tím základní kapitál snižovat?

Jak má správně vypadat zveřejněná účetní závěrka, konkrétně „jak má být správně podepsaná“? Postačí zaslat výkazy k zveřejnění do obchodního rejstříku datovou schránkou jednatele nebo musí výkazy obsahovat vlastnoruční podpis jednatele nebo musí každý zveřejněný výkaz obsahovat tzv. elektronický podpis?

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“)1).

V následujícím příspěvku se budeme opět věnovat účetní závěrce společenství vlastníků jednotek sestavené k 31. 12. 2020. Podrobně se budeme věnovat výkazu zisku a ztráty, příloze a zprávě o hospodaření.

V rámci tohoto textu se zaměříme na praktické sestavení výkazu zisku a ztráty v druhovém členění. Nejprve se pokusíme provázat jednotlivé účty účtového rozvrhu s položkami daného výkazu a následně na praktickém příkladu naznačíme jeho vlastní sestavení.

Jak účtovat u neziskové organizace fakturu za audit? Auditorské práce za předešlý rok probíhaly až v červnu letošního roku. Vím, že u neziskovek nelze využít ustanovení o opakujících se a nevýznamných položkách, ale audit fyzicky probíhal až letos. Musím tedy časově rozlišovat či mám možnost zaúčtovat fakturu až v roce, kdy audit probíhal?

V následujícím příspěvku se budeme opět věnovat účetní závěrce společenství vlastníků jednotek sestavené k 31. 12. 2020. Podrobně se budeme věnovat rozvaze.

S blížícím se koncem roku, který zároveň znamená pro většinu daňových subjektů i konec zdaňovacího období, bude nutné vyřešit spoustu otázek, které souvisí s dopadem pandemie onemocnění covid-19. Jednou z těchto otázek je, zda mají daňové subjekty správně nastaveny převodní ceny a zda je tak jejich základ daně stanoven dle požadavků § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

Po předchozích částech seriálu věnovaných postupům účtování o správě a o službách ve společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), v roce 2020, nastal čas využít data poskytovaná účetnictvím pro informování vlastníků jednotek, jak bylo s jejich majetkem ve sledovaném období nakládáno. Informace, které by to vlastníkům měly vyjasnit, bývají shrnuty do účetní závěrky. Další části seriálu budou tedy věnovány hlavně účetní závěrce SVJ sestavené k 31. 12. 2020.

Zajistit správné vedení účetnictví patří mezi základní povinnosti každé společnosti. A to nejen z důvodů legislativních, ale hlavně proto, že účetnictví je jedním z hlavních zdrojů informací pro strategické rozhodování podniku. Interní účtárna s vlastními zaměstnanci není jediným možným řešením, jak vést účetnictví. Stále častěji se přechází na tzv. outsourcing účetnictví, kdy účetnictví vede externí účetní firma či účetní – OSVČ. Společnosti – účetní jednotky tak často řeší, jakým způsobem povedou své účetnictví, zda prostřednictvím svých zaměstnanců (samostatná účetní či účetní oddělení) či si najmou externí účetní či účetní firmu. Tyto varianty mají samozřejmě svoje výhody a nevýhody. V tomto příspěvku bych rád uvedl několik tipů, které mohou pomoci v rozhodování, zda zaměstnat účetní či si účetní firmu najmout. Účetní firmy nabízející své služby uvádí ve svých nabídkách zpravidla pouze výhody externího vedení účetnictví, já si dovolím být poněkud objektivnější a zmíním se i o nevýhodách externího vedení účetnictví. V tomto příspěvku budu zúčastněné subjekty zpravidla označovat jako „účetní jednotky“ (kdo potřebuje vést své účetnictví) a „účetní firmy“ (kdo nabízí vedení účetnictví) včetně externích účetních – OSVČ.

Jsme s. r. o. a zjistili jsme, že jsme do roku 2019 nezaúčtovali předpis daně z příjmů v částce 4 000 Kč, která nám vyšla v sestaveném přiznání k dani z příjmů. Samotné přiznání k dani z příjmů, hospodářský výsledek k 31. 12. (uvedený na řádku 10 přiznání) i výsledná daň jsou v pořádku, pokud bychom ale zaúčtovali do roku 2019 předpis daně z příjmů na účet 591, změní se tímto čísla v rozvaze i výsledovce. Účetní závěrka ještě nebyla schválena a ani zveřejněna v obchodním rejstříku. Je možné tedy předpis daně z příjmů zaúčtovat ještě do roku 2019 a podat dodatečné přiznání k dani včetně správných čísel v rozvaze a výsledovce nebo podat jen opravenou rozvahu a výsledovku, nebo existuje jiné správné řešení tohoto problému?

Hodnocení ekonomické reality je často problém. Stejně jako i v jiných oborech se k tomu používají ukazatelé, v našem případě ukazatelé ekonomiky. Těch jsou stovky. Které z nich jsou vhodné, přiměřené a dostačující? Kdysi se uvádělo, že komplexním ukazatelem je zisk, zohledňuje na jedné straně vynaložené náklady, na straně druhé dosažené výnosy. Co je to však zisk? Je to matematický rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy mezi právem na úhrady a povinností platit, tj. rozdíl mezi dvěma skupinami práv.

Dle § 39 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 500/2002 Sb. je nutné v příloze v účetní závěrce uvádět mimo jiné poskytnutá zajištění a ostatní plnění členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů. Patří mezi tato ostatní plnění i peněžní odměny jednatele, příspěvky na životní pojištění či možnost používat služební vozidla pro soukromé účely poskytovaná jednatelům v s. r. o.? Pokud ano, postačí ocenit poskytnutí vozidla pro soukromé účely stejným způsobem, jakým se oceňuje nepeněžní příjem pro účely daně ze závislé činnosti dle § 6 odst. 6 ZDP ?

Zlepšila současná krize pohled společností na controlling a finanční řízení firmy? Změnili majitelé a manažeři své dosavadní vnímání role účetnictví ve finančním řízení a manažerský pohled na něj? Jaké nástroje finančního řízení jim zafungovaly? Co se ve firmách dříve automaticky vyhodnocovalo a nyní je vnímáno jako neefektivní? Promítají se dopady pandemie koronaviru také do způsobu využívání controllingových nástrojů? Přinášíme konkrétní návody vycházející z autorčiny konzultační praxe.

V době „Koronaviru“ musíme vyjet ze zaběhnutých kolejí a přizpůsobit se nové situaci. Mnoho firem už zpracovalo účetní závěrku a budou ji předkládat ke schválení na valné hromadě. Na valná hromadě se také rozhoduje o rozdělení zisku předešlého účetního období nebo o úhradě ztráty, výplatách podílů na zisku, výplatě dividend.