Poplatník daně z příjmů (fyzické osoby) - strana 2

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém došlo od zdaňovacího období roku 2019 k některým dílčím změnám, z nichž se poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří podávají za toto zdaňovací období daňové přiznání, týkají zejména tyto změny.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

V rámci podnikání fyzických osob velmi často dochází k tomu, že kromě samotného podnikatele jsou do tohoto podnikání zapojováni i ostatní členové rodiny, tato situace se označuje jako rodinné podnikání. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na případy spolupracujících osob, problematiku rodinného závodu a krátce se také zmínili o zaměstnávání rodinných příslušníků a fakturaci mezi rodinnými příslušníky.

V rámci daňového přiznání jsem si chtěl uplatnit odpočet za darování krve. Nebylo mi to umožněno, protože nejsem občanem EU. Je tento postup v pořádku?

Z § 3 zákoníku práce vyplývá, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takzvané dohody uzavírá řada zaměstnanců s druhým zaměstnavatelem, přičemž u hlavního zaměstnavatele má zaměstnanec uzavřen hlavní pracovní poměr. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V neposlední řadě studenti uzavírají krátkodobé dohody převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku si odpovíme na otázky související se zdaněním takto získaných příjmů v případě, že zaměstnanec učiní nebo neučiní prohlášení k dani u příslušného zaměstnavatele.

V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), může své příjmy zdanit buď v rámci daňového přiznání, ve kterém uplatní skutečné nebo paušální výdaje ke zdanitelným příjmům, nebo může využít stanovení daně paušální částkou za podmínek uvedených v § 7a ZDP . Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění daně stanovené paušální částkou k určitým pozitivním změnám, které bylo možno ve smyslu bodu 14 přechodných ustanovení k tomuto zákonu použít již pro zdaňovací období roku 2017 za podmínky, že poplatník podal žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2017 nejpozději do 31. 5. 2017. Připomínáme, že k aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn D-33, jehož cílem je rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování správce daně o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V článku si uvedeme postup u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který by chtěl využít stanovení daně paušální částkou ve zdaňovacím období 2019.

Můj manžel je polským státním příslušníkem a od roku 2015 trvale bydlí se mnou a s našimi dvěma dětmi tady v České republice. Dům, který vlastnil po rodičích v Polsku, již prodal. Stálé zaměstnání má však nadále u polského zaměstnavatele v Polsku, kam každý pracovní den dojíždí přes hranice. V bance v Polsku má taky založen osobní bankovní účet, na který mu zaměstnavatel poukazuje jeho mzdu. Odměny ze zaměstnání a úroky z úspor má vždy zdaněné v Polsku, stejně jako dividendy, které pobírá jako akcionář jedné z polských společností. Zajímalo by mě, zda je můj muž povinen podávat daňové přiznání v České republice, i když všechny jeho příjmy pocházejí z Polska a jsou tam tedy i zdaňovány. Mezi Českou republikou a Polskem přeci existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak se domnívám, že v České republice již žádné daně platit nemusí, a tudíž nemá ani povinnost tady podávat své daňové přiznání.

Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Prazákladem problému s daněmi z příjmů je zásadní rozpor: stát je miluje a poplatníci nenávidí. Oba k tomu mají pádné důvody: stát bez těchto prostředků nemůže financovat veřejné služby a správu země a poplatník logicky „nejásá“ nad tím, že z vlastní kapsy přispívá na platy úředníků, pochybné dotace a předražené veřejné zakázky. Nejvýznamnějšími poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zaměstnanci, kteří navíc přímo vzorně plní své daňové povinnosti; za to může zejména způsob zdanění mezd, který má na starosti obvykle někdo jiný – zaměstnavatel, který tak není motivován k úspoře na dani, protože nejde o jeho příjem.

V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).

Studenti, kteří podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), splňují podmínky pro výkon závislé práce1), si mohou již v době studia sjednávat pracovní poměr2), anebo si mohou např. v době prázdnin sjednávat s různými zaměstnavateli dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti). Sjednat pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti si může student třeba i s rodinným příslušníkem (např. s rodičem nebo se sourozencem). Zákoník práce v § 318 zakazuje pracovněprávní vztah výhradně jen mezi manžely a mezi osobami stejného pohlaví, které jsou partnery podle zákona o registrovaném partnerství ).

Autor vede daňovou evidenci a není plátce DPH. Je správné zdaňovat vždy příjmy dosažené za konkrétní zdaňovací období, i když je zakázka víceletá s rozloženými platbami? Konkrétní příklad: v prvním roce podepíše autor smlouvu na vydání knihy a v tomtéž roce obdrží zálohu. V následujícím roce je kniha vydána a autor dostane doplatek. Autor tedy zdaní v prvním roce zálohu a ve druhém doplatek? Hraje nějakou roli datum podpisu smlouvy či datum vydání díla, nebo je podstatné pouze datum, kdy dojde k přijetí plateb? Do obratu pro DPH se opět započítává v prvním roce záloha a ve druhém doplatek? A jaký je postup i při stanovení základu pro zdravotní a sociální pojištění?

Příjmy českých občanů a firem ze zahraničních zdrojů jsou v praxi poměrně časté, ovšem stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k české dani z příjmů musí daňový rezident ČR obecně uvést veškeré své příjmy – a to v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje příjmu) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy u nás zdaníme podruhé, tomu totiž efektivně čelí velká flotila smluv o zamezení dvojího zdanění. Souvisejícím druhým častým omylem bývá podcenění rizika odhalení příležitostných malých příjmů ze zahraničí, např. ze sběru jahod v Anglii. Věřte tomu, že ohledně zdanění příjmů jsou finanční úřady téměř celého světa vzájemně spolčeny a nic před nimi neutajíme.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Zvláštní pozornost budeme věnovat otázce, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení splnění limitní výše těchto příjmů při uplatnění slevy na manželku.

V následujícím příspěvku se zaměříme na vymezení obchodního majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob a na případy použití majetku zahrnutého ve společném jmění manželů k podnikání jednoho nebo obou manželů, a to z hlediska daně z příjmů.

V následujícím příspěvku si ukážeme vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a její uplatnění ve zdaňovacím období, kdy tato daňová ztráta vznikla, a její odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zamyslíme se rovněž nad možnou optimalizací při uplatnění daňové ztráty v rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.