Průvodce Koordinačními výbory - 23. část

Vydáno: 33 minut čtení

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů ( „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání zaměřená na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají KooV dvě hlavní přednosti: a) závěry potvrzené zástupci Finanční správy ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2022 .

Průvodce Koordinačními výbory – 23. část
Ing.
Martin
Děrgel
Ovšem ani potvrzené závěry KooV už nejsou zcela neotřesitelné. Loni v létě padl
rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 246/2019, který neuznal závěry potvrzené GFŘ na KooV
č. 199/27.11.2007. Jednalo se o časový test pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje akcií. Jádrem sporu bylo, zda změna jmenovité hodnoty akcií v důsledku zvýšení základního kapitálu (tzv. okolkováním) přeruší běh časového testu, nebo ne. Podle KooV jej nepřeruší, ale soudci rozhodli, že přeruší. Navíc dodali, že
zápisy KooV nemusí být vždy ustálenou praxi
a finanční správa a soudy z nich nemusí vycházet, jde-li o výklad proti významu zákona…
Přesto jsou závěry KooV nepochybně cenným zdrojem důvěryhodných informací pomáhajících rozplétat gordické uzly českých daní a je rozumné k nim přihlédnout. Nicméně patent na pravdu nemají, ostatně jako nikdo, ani slovutní soudci, jejichž verdikty často neobstojí při posouzení kasační či ústavní stížnosti. Minule jsme končili příspěvkem s pořadovým číslem 584, pokračujeme tedy dalšími definitivně projednanými
příspěvky čísel 585 až 589
, a jelikož teprve v lednu 2022 byl uzavřen dříve odložený příspěvek č.
573
, dostane se na něj řada teprve nyní.
1.
Nájem nemovitých věcí – praktické dopady příspěvku 576/19.05.21
2.
Oprava základu daně při zpětných platbách zdravotním pojišťovnám
3.
Vstupní cena zásob, majetku, který není hmotným, a nehmotného majetku u přijímajícího poplatníka
4.
Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem
5.
Uplatnění DPH při zřízení práva stavby
6.
Vstupní cena hmotného a nehmotného majetku, nabývací cena cenných papírů a obchodních podílů a daňově uznatelné náklady u ostatního majetku evidovaného u přijímajícího poplatníka
 
1. Nájem nemovitých věcí – praktické dopady příspěvku 576/19.05.21
585/15.09.21
Ing. Tomáš Brandejs,
daňový poradce č. 3191
      
Řešený problém
Zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „
Novela
“), od roku 2021 významně omezil možnosti uplatnění DPH u nájmu nemovitých věcí k bydlení v § 56a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „“), jak je to ale u dříve sjednaných nájmů?
    
Právní úprava (stručný výběr)
§ 56a odst. 1 ZDPH:
„Nájem nemovité věci je osvobozen od daně s výjimkou…“
§ 56a odst. 3 ZDPH do 31. 12. 2020:
„Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatňuje daň.“
§ 56a odst. 3 ZDPH od 1. 1. 2021:
„Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jinému plátci… uplatňuje daň; to neplatí pro nájem a) stavby rodinného domu… b) obytného prostoru, c) jednotky…“
  
Argumentace předkladatele (silně zkráceno)
Novela přinesla určitá omezení v možnosti aplikovat daň na nájem nemovitých věcí, jak od roku 2021 uvádějí v § 56a odst. 3 ZDPH písmena a) až f). Předkladatel pro vyjasnění situace u dříve sjednaných nájmů proje