Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání, zaměřená na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“).
Průvodce Koordinačními výbory – 20. část
Ing.
Martin
Děrgel
Z praktického hlediska mají KooV dvě hlavní přednosti:
a)
závěry potvrzené zástupci Finanční správy ČR lze považovat za
bezpečné daňové řešení
, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe),b)
odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale
jsou věcně odůvodněné
, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp.Nejčastěji se diskutuje o „příjmovce“, čili o zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „
“), a o problematice DPH. To potvrdí také toto jubilejní 20. pokračování přehledu příspěvků z KooV.
1.
Obchodní majetek FO uplatňující paušální výdaje a daňové důsledky, které z toho vyplývají.
2.
Oprávnění zaměstnavatele uchovávat kopie písemností pro účely ZDP.
3.
Daňové aspekty uhlíkových kreditů.
4.
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky – vědomostní test.
5.
Prodej nemovitosti včetně nájmů jako pozbytí obchodního závodu – § 13 odst. 9 písm. a) ZDPH.
6.
Uplatnění DPH při prodeji majetku plátcem.
7.
Nárok na odpočet daně při poskytování služeb ve vztahu k vývozu.
8.
Uplatnění úroků z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou a z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou na financování bytových potřeb obstaraných od 1. 1. 2021.
9.
Uplatňování DPH u
kompenzace
za nespotřebovaný materiál.10.
Bezúplatné vydání majetku z rodinné
fundace
a svěřenského fondu.1. Obchodní majetek fyzické osoby uplatňující paušální výdaje a daňové důsledky, které z toho vyplývají
563/18.03.20
RNDr. Petr Beránek,
daňový poradce č. 803Řešený problém
Cílem je zvýšit právní jistotu ohledně obchodního majetku („
OM
“) u fyzických osob („
FO
“), které u příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP uplatňují výdaje v paušální výši a nevedou účetnictví.Právní úprava (stručný výběr)
–
§ 4 odst. 4 ZDP:
„Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů FO se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. …“.
–
§ 7 odst. 1 a 2 ZDP:
„Příjmem ze samostatné činnosti … je a) příjem ze zemědělské výroby … b) příjem ze živnostenského podnikání, c) příjem z jiného podnikání … příjem z nájmu majetku zařazeného v OM …
“.Argumentace předkladatele (silně zkráceno)
ZDP specifikuje obchodní majetek FO jako majetek, který je evidován v daňové evidenci. Pokyn GFŘ č. D-22 k § 7 odst. 7 ZDP uvádí, že poplatník, který uplatňuje tzv. paušální výdaje, nevede daňovou evidenci. To bývá interpretováno tak, že daňovou evidenci nemůže vést ani dobrovolně a pokud vede jakoukoli evidenci (např. pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH), nejde pro účely ZDP o daňovou evidenci ve smyslu § 7b ZDP, a tudíž poplatník uplatňující paušální výdaje nemá žádný OM. Speciálně, je-li majetek obchodním majetkem z hlediska DPH, neznamená to automaticky, že se jedná o obchodní majetek z hlediska ZDP – o kterém pojednává tento příspěvek.
Z uvedeného zcela převažujícího (shodnutého) výkladu ovšem vyplývají některé důsledky, které již dle autora jednotně interpretovány nejsou. S ohledem na velký rozsah příspěvku se omezíme pouze na tři dílčí problémy.
Pokud FO s paušálními výdaji prodává jakýkoliv majetek, pak vzhledem k tomu, že není v OM, není zřejmé, kdy úplata za jeho prodej bude příjmem ze samostatné (podnikatelské) činnosti § 7 ZDP a kdy půjde o „ostatní“ příjem podle § 10 ZDP; popřípadě, kdy lze využít osvobození od daně dle § 4 ZDP. V principu jde o vymezení, který příjem z prodeje je „z prodeje majetku“ a který „z činnosti“. Kritériem nemůže být, zda daná věc souvisí s prováděním činnosti, ale zda prodej věci je naplněním dané činnosti. Například u výrobce nábytku není prodej výrobního stroje, na kterém nábytek vytváří, ani prodej nepotřebné (nespotřebované) koupené dýhy, naplněním jeho činnosti, byť obě věci s činností souvisí – jde o „příjem z prodeje majetku“. Prodej vyrobené skříně je naplněním činnosti a jde o „příjem z činnosti“. Nezdanění prodaného hmotného majetku a nepotřebných zásob tak koresponduje s tím,