Lhůty ve správě daní - strana 5

Jak finanční úřady změní od 1. 1. 2021 přístup u provádění daňových kontrol a postupů k odstranění pochybností? V jaké výši budeme od 1. 1. 2021 platit úroky z prodlení? Bude moci od 1. 1. 2021 finanční úřad vyplácet pouze částečný nárok na odpočet?

Novela obsahuje především přesun komunikace daňových subjektů do elektronické podoby, zjednodušení a zefektivnění kontrolních postupů, rozčlenění sankcí do tří kategorií a vytvoření koncepce umožňující nezadržovat celý daňový odpočet, ale pouze tu jeho část, o níž vznikly pochybnosti.

Daňové přiznání k daním z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob za rok 2019 bude možné bez sankce podat až do 18. srpna. Opatření se nevztahuje na subjekty spravované Specializovaným finančním úřadem.

Včera byl ve Finančním zpravodaji zveřejněn 3. liberační balíček vydaný Ministerstvem financí ČR. Velmi oceňujeme, že v rámci tohoto balíčku byly zapracovány mnohé náměty Komory daňových poradců ČR.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2020, který obsahuje rozhodnutí o prominutí - zejména pokuty a úroku z prodlení za opožděné podání přiznání k dani z příjmů, pokud k jeho podání a úhradě daně dojde nejpozději 18. 8. 2020. Dále se rozhodnutí týká daně z nemovitých věcí a DPH.

V souvislostí s nemocí COVID-19 zveřejnilo Ministerstvo financí postupně od března 2020 řadu opatření v daňové oblasti. Některá z těchto opatření se týkají prominutí sankcí za neplnění některých povinností v oblasti DPH, tj. porušení zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ). Tyto sankce jsou přitom stanoveny především zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ), který je obecnou zákonnou normou upravující procesní stránku uplatňování daní, s výjimkou postihu za porušení povinností souvisejících s kontrolními hlášeními a možnosti jejich prominutí.

Shrnutí se většinou dělá na závěr článků, my však učiníme opak. Shrneme-li charakter daňových úlev v souvislosti s epidemií koronaviru, vychází nám jako hlavní smyl těchto úprav pomoc osobám zasaženým touto epidemií (a to ať se jedná o fyzické osoby podnikající nebo nepodnikající nebo o právnické osoby) s cílem co nejvíce zabránit útlumu podnikání nebo i úpadku firem. Jak a zda se to podaří, hodnotit pochopitelně nebudeme, to ukáže jistě čas; v následujícím textu pouze na tyto úlevy upozorníme.

Zahájení daňové kontroly přerušuje prekluzivní lhůtu pro stanovení daně (§ 148 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu), byť správce daně před zahájením této kontroly opomněl daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového tvrzení (§ 145 odst. 2 daňového řádu ). Takovéto opomenutí správce daně sice je nezákonné, avšak nejde o takovou vadu, která by měla vztah k výši následně doměřené daně.

Úrok z neoprávněného jednání správce daně je upraven v § 254 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “).1) Účelem tohoto institutu je paušalizovat náhradu škody, která je způsobena daňovému subjektu v důsledku nesprávného, resp. nezákonného rozhodnutí správce daně, a předejít tak komplikovaným řízením podle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti“).2) Smyslem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost s vazbou lhůty pro placení daně na úrok z neoprávněného jednání správce daně a poukázat na některé aspekty tohoto vztahu, konkrétně na otázku počátku běhu této lhůty, jejího možného stavění či přerušení.

V současné době prakticky celý svět bojuje s epidemií koronaviru a přijímá opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Tato opatření samozřejmě mají mimořádný negativní dopad na ekonomiku a jednotlivé fyzické i právnické osoby. Česká republika přijala ke zmírnění těchto dopadů některá opatření, která by měla pomoci zejména podnikajícím subjektům tento nepříznivý dopad překlenout. V následujícím příspěvku bychom chtěli o těchto opatřeních blíže informovat.

Pokud z vážných důvodů potřebujete odložit platbu daně, je třeba o to finanční úřad požádat žádostí o posečkání úhrady daně, nebo o její rozložení na splátky.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2019, čj. 8 Afs 250/2018-54

Nevím, jestli máte zkušenosti s podáváním žádostí o vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tato žádost má své specifika, především podávaní žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Správce daně proto také všechny své úkony vůči žadateli o vrácení daně činí také elektronicky, které doručuje na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně – tedy na uvedenou e-mailovou adresu. A to už z podávání kontrolního hlášení víme, že doručením se pak rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. V tomto okamžiku vyvstává případný problém, protože žadatel se nemusí z různých objektivních důvodů seznámit s odeslanou e-mailovou zprávou, ale přitom platí, že odesláním e-mailové zprávy je tato zpráva doručená a rozbíhá se lhůta pro reakci na případnou výzvu správce daně.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

Mezi nejnovějšími články naleznete například účetní a daňový pohled na technické zhodnocení. Dále vysvětlujeme postup účtování metodou procenta dokončení a upozorňujeme na praktické situace, které se týkají problematiky lhůt pro placení daně.

Daňový subjekt je povinen v zákonem stanoveném termínu uhradit svoji daňovou povinnost. Pokud úhradu neučiní včas, tak je správce daně oprávněn příslušnou daň vymáhat, k čemuž je vybaven různými donucovacími nástroji. Navíc je při pozdní úhradě daňovému subjektu stanoven úrok z prodlení, který se může vyšplhat do vysokých částek. Tento článek obsahuje několik praktických situací, které se týkají právě problematiky placení daně, které by měl každý daňový subjekt znát, aby se vyvaroval možným negativním důsledkům.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-133/18 Sea Chefs Cruise Services

Smyslem toho článku je upozornit na rozdíly při zdánlivě shodné právní úpravě vyměření daně podle zákona o správě daní a poplatků a podle daňového řádu a na důsledky, jaké tyto rozdíly mají v aplikaci judikatury ve věci vyměření daně po uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně.

Obdržela jsem prostřednictvím redakce zajímavý čtenářský dotaz, který si zaslouží jistě širší pohled na věc. Musím přiznat, že mne při jeho přečtení lehce zamrazilo. Jedná se totiž o dotaz, ve kterém je skryt zárodek možného narušení systému daňového procesu, s čímž mám za ta léta strávená s daňovým řádem trochu zkušeností. Vrátím se k tomu v závěru. Pojďme však k dotazu samotnému.

Zákony nikdy nebyly a nebudou jednoduché a jednoznačné. To je axiom, který se občas politici snaží svými sliby popřít. I když bude zákon kazuistický, nikdy nemůže popsat všechny situace. A tak žije daňový poplatník stále ve strachu, zda náhodou neporušil nějaký zákon a nebude za to Finanční správou postižen. Daňový poplatník je chráněn prekluzivní lhůtou, po jejímž uplynutí není možné daň doměřit. Obsahem tohoto článku je rozbor lhůty, po které si poplatník může oddechnout, a nakolik tato lhůta plní svůj účel.