Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 13

Provozování osobní letecké přepravy leteckými společnostmi má z pohledu daně z přidané hodnoty několik specifik, se kterými se v článku blíže seznámíme.

Ve firemní praxi nejvýznamnějšími dodáními zboží osvobozenými od daně z přidané hodnoty (DPH) s nárokem na odpočet daně jsou: dodání zboží do jiného členského státu a vývoz zboží z území Evropské unie (dále jen „EU“). Jednou z podmínek těchto osvobození je, že dodávané (prodávané) zboží je přepraveno z Česka pryč – do jiného státu EU nebo do třetí země. Jenže, jak praví klasik, „Šedivá je teorie, barevný strom života“. V českých ani unijních předpisech o DPH se nedočteme, jestli je podmínka přepravy zboží nějak časově omezena. Třeba když dodávané zboží z nějakého důvodu dlí delší čas u nás nebo „usnulo“ někde po cestě. Rozborem této a související problematiky se zabývá tento příspěvek.

Tento článek volně navazuje na příspěvek z minulého čísla1) a zabývá se následujícími podmínkami dodání zboží do jiného členského státu: – daňové identifikační číslo kupujícího, – dodání zboží v režimu „call-off stock“ a – podmínky přepravy. Uvedených oblastí se totiž týkají změny, které byly přijaty v závěru roku 2018 [novelizace směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy, ze dne 4. 12. 2018 – tyto změny se použijí od roku 2020, a proto je vysvětlena jak současná úprava, která se použije až do konce roku 2019, tak nová úprava od roku 2020]. V návaznosti na výklad daňového identifikačního čísla kupujícího je pozornost věnována i daňovému identifikačnímu číslu prodávajícího (ve vztahu k pořízení zboží z jiného členského státu).

Nejvyšší správní soud podotýká, že důkazní břemeno v ohledu existence dobré víry přitom nemůže spočívat striktně na daňovém subjektu. Daňový subjekt má sice obecnou povinnost prokazovat svá tvrzení, nicméně mezi tato tvrzení nespadá plně problematika povědomosti o účasti na daňovém podvodu. Pokud by tomu totiž tak bylo, jednalo by se v podstatě o nepřípustnou presumpci vědomé účasti daňového subjektu na daňovém podvodu, která by postrádala jakoukoli zákonnou oporu. Předestře-li tedy daňový subjekt věrohodným způsobem takovou verzi reality, jež by hovořila pro existenci jeho dobré víry v neúčast na daňovém podvodu, je dále na správci daně, aby tuto relevantně zpochybnil. Přitom nepostačí pouhá konstatace, že daňový subjekt dobrou víru neprokázal.

Podnikatel – plátce DPH, vede daňovou evidenci. Práce spojené s asfaltováním cest (vytvrzování podkladu asfaltem) v podnikatelském areálu byla provedena polským podnikatelem, který není plátcem DPH a nemá v Čechách provozovnu. Na faktuře není uvedeno DIČ, pouze jedna částka za práci uhrazená na bankovní účet. Prosím o sdělení, zda v daňové evidenci podnikatele (speciálně v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení), který tuto službu (práci) přijal od polského podnikatele – neplátce DPH, se bude částka uvádět, ev. na jakých řádcích.

Tento článek se zabývá základními principy uplatnění DPH u přeshraničních obchodů v rámci EU (intrakomunitární plnění). Z odlišnosti principů pro dodání zboží a pro poskytování služeb plyne např. rozdílné zahrnování úplat do obratu rozhodného pro registraci k DPH, čemuž je věnována samostatná kapitola. Od 1. 1. 2019 dochází ke změně v uplatnění DPH u služeb, které jsou elektronicky poskytovány osobám nepovinným k dani, což vysvětluje závěrečná kapitola tohoto článku.

Majetek či hmotná aktiva nemusí být vždy využívány vlastníkem pro jeho potřebu. Pokud vlastník nemá pro svoji věc využití sám, tak přistupuje k nabídce nevyužité věci do užívání někomu, kdo ji potřebuje. Nedochází tím k převodu vlastnického práva na kupujícího, nýbrž dochází k dočasnému poskytnutí aktiva někomu jinému. Smluvním podkladem je smlouva nájemní s tím, že v nájemním vztahu vystupuje pronajímatel a nájemce.

Přeshraniční fakturace s důrazem na zbožové obchody v rámci subjektů z různých států EU má samozřejmě svoje úskalí. Zatímco uplatňování DPH v běžném režimu zdanění v tuzemsku je opřeno o uplatnění DPH na výstupu a následném právu příjemce plnění na uplatnění odpočtu [za splnění v § 72 až 78 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), uvedených podmínek], tak zbožovým obchodům v rámci EU dominuje osvobození plnění s nárokem na odpočet dle § 64 ZDPH a přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce plnění.

Cílem předkládaného příspěvku je upřesnit přístup k uplatňování DPH při osvobození poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží ve smyslu § 69 zákona č. 235/2004 Sb.,...

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 21. února 2018, ve věci C-628/16 , Kreuzmayr, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Český plátce daně z přidané hodnoty (DPH) může mít kromě české registrace k DPH v rámci Evropské unie (EU) dalších 27 registrací pro účely DPH v jiných členských státech EU. Podle podmínek EU totiž není vždy nezbytné si v jiném členském státě EU zakládat pro výkon podnikání samostatnou entitu, ale lze podnikat v jiném členském státě EU jakožto zahraniční společnost. Analogicky tedy na území České republiky (ČR) mohou působit společnosti založené v jiném členském státě EU. Registrace k DPH však může daňovému subjektu vzniknout z různých důvodů (nejen kvůli založení společnosti v daném státě) a v takovém případě je tento daňový subjekt povinen dodržovat pravidla legislativy daného členského státu EU. V případě, že je jeden daňový subjekt registrován k DPH (nebo mu povinnost registrace k DPH právě vzniká) ve více členských státech EU a přemisťuje svůj obchodní majetek mezi určitými členskými státy EU, tak z hlediska DPH provádí přemístění vlastního majetku, což je za splnění zákonných podmínek plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet DPH a v dané zemi určení se obvykle samovyměřuje DPH a případně uplatňuje nárok na odpočet DPH. Přemístění vlastního majetku se tedy vykazuje v příslušných přiznáních DPH. Tento článek se zabývá vybranými pravidly pro přemístění vlastního majetku v rámci EU a obsahuje také praktické příklady.

Článek si klade za cíl napomoci správnému určení režimu daně z přidané hodnoty u poskytování ubytování přes internetové platformy. Tou nejznámější je pravděpodobně Airbnb, ale začíná se prosazovat i rezervační portál booking.com, trivago a další.

Při zasílání zboží je nejdůležitější sledovat hodnotu zboží zasílaného do konkrétních členských států Evropské unie. Překročení limitu znamená přesun místa zdanění z domovského státu odesílatele do státu příjemce a s tím související povinnosti vůči daňové správě ve státě příjemce.

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je klíčové vymezení místa plnění podle příslušných ustanovení zákona o DPH a smluvní podmínky, za nichž je přeprava zboží poskytována. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena aktuálně platná pravidla pro určení místa plnění u přepravy zboží. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . Upozorněno je také na aktuální informaci GFŘ, která navazuje na rozsudek Soudního dvora EU C-288/16 , který se týká osvobození od daně u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. listopadu 2017, ve věci C-308/16 , Kozuba Premium Selection, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2017, ve věci C-251/16 , Cussens a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 14. září 2017 ve věci C-132/16 , Iberdrola Inmobiliaria Real Estate Investments, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

K dani z přidané hodnoty Ing. Václav Benda 1. Přepravujeme pro osobu registrovanou k DPH v Rakousku zboží z ČR do 3. země. Zboží je majetkem osoby registrované k...

Třístranný obchod je podle českého zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), zjednodušení, které umožňuje plátcům z jiných členských států vyhnout se legálně registraci k dani z přidané hodnoty v České republice. Protože § 17, který třístranný obchod v tuzemském zákoně o DPH upravuje, je implementací článků 141 a 197 směrnice 2006/112/ES , lze obecné principy tohoto zjednodušení aplikovat i na obchody, které mají místo zdanění v jiném členském státě, byť pro jistotu je pak lepší zkonzultovat možnost využití třístranného obchodu s daňovým poradcem konkrétního státu Evropské unie.

Vymezení problému Cílem příspěvku je vymezit okamžik, kdy vzniká poplatníkovi - fyzické osobě vedoucí daňovou evidenci, příjem z prodeje zboží či služby v rámci internetového obchodu, je-li úhrada provedena...