Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 12

Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní, bez které by veřejný sektor nefungoval. Platíme jí podnikatelům v cenách téměř všeho zboží a služeb, načež jí přeposílají fi nančním úřadům. Jde sice o českou daň, která je však harmonizovaná (sladěna) v rámci celé Evropské unie. Důsledkem je, že naši zákonodárci mají svázané ruce a musejí se podvolit jednotícím unijním pravidlům „upečeným v Bruselu“. Přičemž DPH připadne České republice pouze, když místo uskutečnění zdanitelného plnění je na našem území. Ale právě o tom, kde je to místo plnění – a tedy i zdanění – rozhoduje především unijní právo a nikoli český zákon o DPH . Ukážeme si, jak složité může být už jen to samotné výchozí určení místa plnění, tedy rozhodnout, kde se má poskytovaná služba zdanit. A nebudeme řešit žádnou akademickou abstrakci, ale v podnikání velmi častý typ služeb – školení. Může jít kupříkladu – trochu škodolibě – o školení o nedávné již 51. novele zákona o DPH mající 34 stran!

Nejvyšší správní soud v obecné rovině poukazuje na označené rozsudky a dodává, že všechny tři kopie CMR listů týkající se dubnových obchodů se společností Private Enterprise, které správce daně obdržel od stěžovatele (poprvé jako přílohu e-mailu ze dne 4. 6. 2012, následně správce daně pořídil jejich fotokopie při místním šetření provedeném v sídle stěžovatele dne 19. 6. 2012 a poté je stěžovatel správci daně zaslal jako přílohu vyjádření k výsledku kontrolního zjištění ze dne 10. 6. 2013), jsou velmi špatně čitelné (některé položky jsou prakticky nečitelné), neboť jde o nekvalitní kopie. Je sice pravdou, že není ve všech případech nutné po svém obchodním partnerovi požadovat předložení originálů dokladů, jak připomíná stěžovatel, nicméně je zcela racionální požadovat, aby tyto byly předloženy v plně čitelné podobě. Pokud stěžovatel obdržel uvedené mezinárodní nákladní listy, které vykazovaly předmětné vady, měl jednoznačně nabýt pochybnosti o konkrétních okolnostech provedeného obchodu a požadovat další důkazy osvědčující reálné dopravení zboží na Slovensko. Takto ovšem v době realizace daných obchodů a v době jejich zanesení do daňových přiznání jako obchodů intrakomunitárních nepostupoval. Nutno dodat, že jestliže stěžovatel dopravu neuskutečňoval vlastními silami a prostředky a jeho povinnosti z obchodního vztahu skončily dodáním zboží do skladu společnosti HS Line v Chebu, měl tím spíše dbát na to, aby včas disponoval věrohodnými doklady o tom, že dodávka zboží byla uskutečněna tak, jak bylo sjednáno mezi stěžovatelem a odběratelem Private Enterprise. V případě, že stěžovatel na tuto následnou aktivitu rezignoval (ani v kasační stížnosti nijak netvrdí, kdy přesně bylo zboží dodáno odběrateli do Slovenské republiky, či proč není v jednom z CMR listů vůbec uveden dopravce atp.), lze pochybovat o jeho dobré víře ve smyslu shora citované judikatury.

Žalobce prokazoval splnění podmínek pro osvobození od DPH čestnými prohlášeními jednatele společnosti MS Metall, který byl následně během daňové kontroly vyslechnut jako svědek, dodacími listy a potvrzením o registraci společnosti MS Metall k DPH v Německu. Navrhl také výslech dvou svědků, kteří zboží nakládali, a také řidiče, který je fakticky přepravoval. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s hodnocením krajského soudu, dle kterého si lze za daných okolností těžko představit další způsoby, kterými by mohl žalobce splnění podmínek prokázat.

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V pokračování příspěvku jsou vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při poskytování služeb. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění a je upozorněno také na změny od 1. 4. 2019.

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží a energií, při zasílání zboží a při jeho pořízení a dovozu. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění. Upozorněno je také na dílčí změny pro rok 2020, které se promítají do připravované novely zákona o DPH . Druhá část článku bude věnována místu plnění u služeb.

Nevím, jestli máte zkušenosti s podáváním žádostí o vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tato žádost má své specifika, především podávaní žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Správce daně proto také všechny své úkony vůči žadateli o vrácení daně činí také elektronicky, které doručuje na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně – tedy na uvedenou e-mailovou adresu. A to už z podávání kontrolního hlášení víme, že doručením se pak rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. V tomto okamžiku vyvstává případný problém, protože žadatel se nemusí z různých objektivních důvodů seznámit s odeslanou e-mailovou zprávou, ale přitom platí, že odesláním e-mailové zprávy je tato zpráva doručená a rozbíhá se lhůta pro reakci na případnou výzvu správce daně.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. května 2019 ve věci C-224/18 Budimex

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2019, čj. 9 Afs 137/2016-176

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2019 ve věci C-568/17 Geelen

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. června 2019 ve věci C-291/18 Grup Servicii Petroliere

Společnost s r. o. – neplátce DPH – chce prodávat zboží do EU. Nakoupí toto zboží od českého plátce a zajistí jeho dopravu do EU, pak vyfakturuje. Prosím o kontrolu svého postupu: - Bude vystavovat klasické faktury bez DPH, které se započítávají do obratu. - Pokud by překročil obrat 1 mil, zaregistruje se k DPH. - K fakturám je nutné dokládat, že zboží opustilo ČR – předpokládám doklad od přepravce?

Směrnice ATAD V roce 2016 byla v rámci Evropské unie schválena Směrnice Rady (EU) 2016/1164 , kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ATAD“). Směrnice ATAD (Anti Tax Avoidance Directive) si dala za cíl „zajistit, aby daně byly placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota.“1) Za tímto účelem upravuje 4 daňové oblasti, které by měly umožnit státům lépe zasáhnout proti daňově optimalizačním praktikám a dává členským státům za povinnost je implementovat do svých vnitrostátních předpisů tak, aby jejich úprava byla v celé EU jednotná. Česká republika Směrnici ATAD implementovala daňovým balíčkem – zákonem č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „novela“), jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. 3. 2019 a mění mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ či „zákon o daních z příjmů “). Podstatné je si říci, že všechny změny, které jsou v souladu s implementací Směrnice ATAD se týkají pouze právnických osob.

Dal jsem si tu práci a do stejného formátu převedl úplně první znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (tehdy ještě coby před-unijní zákon č. 588/1992 Sb. ) a jeho aktuální verzi po všech novelách. Výsledná bilance: 25 versus 148 stran, tedy téměř 6krát více právně závazného textu, a z 56 paragrafů již máme 254. Možná si zákonodárci myslí, že i v daních platí lidové rčení „Větší je lepší!“. Opak je pravdou, každý účetní a daňový poradce potvrdí, že stručný, přehledný a jednoznačný zákon je nejlepší – i jako prevence před daňovými úniky. Příznačně na Apríl 2019 přibyla 51. novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), čítající neuvěřitelných 34 stran textu a 269 změnových bodů…

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. listopadu 2018 ve věci C-548/17 Baumgarten sports & more

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2018 ve věci C-295/17 Meo – Serviços de Comunicaçoes e Multimédia

Zákon č. 80/2019 Sb. – tzv. daňový balíček 2019 – přinesl řadu změn do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále také „zákon o DPH “ nebo „ZDPH “). Tento příspěvek se zaměřuje na některé změny, které přinesl v oblasti mezinárodních obchodů v rámci EU. Většinou se nejedná o „převratné“ změny, ale v konkrétním případě důležité nepochybně být mohou. Seznámení s těmito změnami navíc pomáhá pochopit příslušné principy i v situacích, jejichž vlastní posouzení daňový balíček nijak nezměnil.

„Dárkový poukaz“ opravňující k odběru zboží nebo služby od firmy ... v hodnotě na něm uvedené a „rekreační poukaz“ umožňující ubytování a stravování v hotelu ... za podmínek v něm uvedených. To jsou asi nejznámější typy poukazů, jejichž podstatou je, že tyto „papírky“ vyměníme za požadované zboží či služby, aniž bychom museli vytahovat peněženku – dodržíme-li stanovené podmínky. Ještě populárnější je třetí typ – slevový poukaz (kupon) – zajišťující snížení kupní ceny zboží ... v obchodě ... o pevnou částku nebo procento z kupní ceny, ovšem v jeho případě se již bez vlastní finanční spoluúčasti náš nákup neobejde. Plátce DPH na rozdíl od jeho zákazníků zajímá, jak a zejména kdy přiznat DPH ze svých zdanitelných plnění hrazených těmito poukazy. Přičemž v návaznosti na úpravu unijních pravidel od ledna 2019 došlo rovněž ke změně českého zákona o DPH .

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je nalézt základní definiční znaky poukazů dle § 15 Zákona o DPH1) ve znění, v jakém by měl být po přijetí novely, která se...

Nájem nemovité věci je osvobozen od daně. Existují však výjimky v podobě povinného účtování daně, ale i možnost dobrovolného zdanění, protože osvobození nájmu od DPH nemusí být vždy finančně výhodné. Změny v této oblasti navíc přináší i novela, která nabyla účinnosti 1. 4. 2019.