Příjmy z podnikání - strana 8

Dne 27. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.

Lze požádat o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu fyzických osob prosím? Vysvětlení: manželka s příjmem 65 000 Kč (v roce 2019) podala přiznání k dani z příjmů za rok 2019 již v únoru roku 2020. Manžel zpracovává své daňové přiznání až teď a chtěl by uplatnit plnou slevu na manželku podle § 35 ba odst. 1 písm. b) ZDP, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti.

Obec, neplátce DPH, zahrnula do územního plánu výstavbu nových rodinných domků. Pozemky, na nichž budou rodinné domky stát, obec buď vlastnila, nebo je odkoupila, případně směnila. Veškeré pozemky jsou zaúčtovány do dlouhodobého majetku. Bylo provedeno zasíťování stavebních pozemků a uzavřeny smlouvy o jejich prodeji. V průběhu této investiční akce se obec stala plátcem DPH a v té souvislosti máme následující dotazy: – Budou prodeje stavebních pozemků zahrnuty do výpočtu obratu pro účely DPH? – Bude možné uplatnit odpočet u inženýrských sítí? – Je vydán pokyn, případně stanovisko GFŘ nebo MF ke komplexní problematice prodeje pozemků u obcí, případně kde byl zveřejněn?

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob pokračujeme ve výkladu § 5 ZDP týkající se základu daně včetně daňové ztráty.

Důvody zemědělského podnikatele ukončit své podnikání mohou být různé, např. občan odchází do starobního důchodu a nechce již dále podnikat, v podnikání mu brání dlouhodobá nemoc, ukončí podnikání z důvodu nástupu do zaměstnání, popř. má jiné rodinné či ekonomické důvody pro ukončení své podnikatelské činnosti. Důvodem k ukončení podnikání může být rovněž skutečnost, že se mu v podnikání nedaří a je dlouhodobě ve ztrátě. Poplatník s příjmy ze zemědělské výroby zdaňované dle § 7 ZDP musí v případě ukončení podnikání postupovat dle § 23 odst. 8 ZDP . Postup bude odlišný v případě, kdy poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP , anebo uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje. Speciálním případem bude postup dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP , kdy v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělským podnikatelem dochází k převodu majetku na osobu blízkou, která pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele.

Osvobození od daně z pozemků, jež nelze žádným způsobem využívat – podmínky pro možnost aplikace osvobození od DPH v případě intrakomunitárního dodání zboží – možnosti zaměstnavatele či správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru – zákonné náležitosti odvolání z hlediska jejich vlivu na způsobilost odvolání k věcnému projednání

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 4a a 5 ZDP , týkající se osvobození bezúplatných příjmů a základu daně včetně daňové ztráty.

Podnikatel – fyzická osoba – překročil v roce 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za rok 2019? Musí od roku 2020 vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví , kde se má tato povinnost zrušit?

Cest ke generování pasivních příjmů je v současné době několik. Jednou z nich je úplatné poskytnutí vlastních aktiv jiné osobě, konkrétně (pro účely tohoto příspěvku) nemovitých věcí, a to formou nájmu. V této souvislosti je nutné zmínit, že taková dispozice s majetkem, která má za následek navýšení hodnoty majetku ve vlastnictví fyzické osoby, ať už ve formě peněžní, nebo nepeněžní, má daňové konsekvence v podobě podrobení obdrženého příjmu dani z příjmů.

V následujícím seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob pokračujeme v rozsáhlém § 4 ZDP , kterému jsme se věnovali podrobně již v minulém čísle časopisu DHK č. 14/2019.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

V příspěvku se blíže podíváme na vymezení rodinného závodu zavedeného v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále také „OZ “) a na zdanění členů rodiny zúčastněných na jeho provozu, a dále na zdanění spolupracujících osob ve smyslu § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zmíníme se rovněž o novince „rodinný podnik“, kterýžto pojem byl schválen v květnu 2019 usnesením vlády ČR.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme rozsáhlý paragraf 4 ZDP , který se týká případů a podmínek pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.

Za účelem přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se budeme v několika pokračováních zabývat výkladem těchto ustanovení se zaměřením na nejčastější chyby, které se v aplikaci těchto ustanovení vyskytují.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Pozornost věnujeme zadržování nesporné části nadměrného odpočtu, daňové uznatelnosti nákladů ve světle aktuálních poznatků z daňových kontrol a judikatury, nároku na penále v případě daňové kontroly, které měla předcházet výzva k podání dodatečného daňového přiznání, nebo úpravě předražku v daňovém řádu.

V nejnovějších příspěvcích se zaměřujeme na účtování o stálých aktivech, dále na problematiku podnikání se zapojením rodinných příslušníků a na podmínky pro uplatnění slevy za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení neboli tzv. školkovného.

V rámci podnikání fyzických osob velmi často dochází k tomu, že kromě samotného podnikatele jsou do tohoto podnikání zapojováni i ostatní členové rodiny, tato situace se označuje jako rodinné podnikání. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na případy spolupracujících osob, problematiku rodinného závodu a krátce se také zmínili o zaměstnávání rodinných příslušníků a fakturaci mezi rodinnými příslušníky.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

Zvýšení maximální částky výdajů procentem z příjmů od roku 20191) i úvahy o zavedení paušální daně mě přivedly k zamyšlení nad smyslem uplatňování výdajů procentem z příjmů a nad vývojem obsahu dnešního § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů i nad některými dalšími otázkami s paušálními výdaji souvisejícími.

1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?