Příjmy z podnikání - strana 9

Blížící se 1. červenec 2019 je posledním dnem pro podání daňových přiznání pro poplatníky daně z příjmů za rok 2018. Do tohoto termínu podávají daňové přiznání k dani z příjmů poplatníci, kterým přiznání zpracovává daňový poradce, nebo mají prodlouženou lhůtu ze zákona.

Výslovné zakotvení principu zákazu zneužití práva v daňovém řádu – dokončení doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., * Mgr. Petra Šmirausová ** Ve druhé části příspěvku se autoři zaměřují na...

Poslanci pokračují v sérii několika stovek hlasování o pozměňovacích návrzích k vládní novele o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů podnikání.

Česká republika je velmi otevřenou ekonomikou, ostatně co nám zbývá, když nás není moc a nemáme žádné významné nerostné bohatství. Proto v ČR působí bezpočet zahraničních podnikatelů, kteří využívají naši infrastrukturu, právní řád, policii, hasiče, soudy, stále slušnou vzdělanost i zdravotní péči o pracující. To vše je placeno hlavně z českých daní, na které by tak spravedlivě měly přispívat i zahraniční firmy podnikající v Česku. Jenže o jejich daně z příjmů stojí rovněž státy, kde firmy sídlí/bydlí. Jako kompromis se v rámci mezinárodního zdanění uplatňuje pravidlo, že pokud je činnost zahraničního podnikatele dostatečně „stálá“, patří daň z takových příjmů státu výkonu činnosti, jinak zůstává daňová povinnost jen vůči státu usazení (rezidence) poplatníka. A tak vznikl daňový pojem „stálá provozovna”, která může být nejen fyzicky stálá – např. coby stavba továrny, kanceláře, dílny, nebo ordinace; ale případně také časově stálá – jestliže u nás působí již dosti dlouhou dobu.

Ke společnému podnikání lze vytvořit tzv. společnost, jejíž právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “). Jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ). V článku si blíže uvedeme právní řešení společnosti a zaměříme se na daňové řešení společnosti související se zdaněním dosažených příjmů ze společné činnosti, ukážeme si možnost daňového odpisování a možnost využití spolupráce osob.

Legislativní proces, na jehož konci má být do daňového řádu zakotven princip zákazu zneužití práva, je u konce. Prezident České republiky dne 15. března 2019 podepsal novelu daňového řádu poté, co Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky setrvala na původním návrhu zákona, který postoupila Senátu Parlamentu České republiky. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem č. 80/2018 Sb. Následující příspěvek shrnuje legislativní proces a analyzuje argumenty pro a proti přijetí výslovného zakotvení principu zneužití práva v daňovém řádu , které byly v průběhu tohoto procesu opakovaně vzneseny.

V příspěvku si ukážeme daňové řešení situací, kdy se poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nebo poplatník s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

„Manažerským vozidlem“ rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Této možnosti mohou využít fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jsou považovány podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance. Daňové řešení tohoto benefitu na straně zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 ZDP a na straně zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP .

Právě jsme uveřejnili nejnovější příspěvky pro naše předplatitele (licence DAUC a EXPERT), v nichž se například věnujeme povinnostem, jež souvisí s blížícím se přiznáním k dani z příjmů fyzických osob. Dále informujeme o změnách v daňovém řádu a v oblasti cestovních náhrad.

Všem našim uživatelům publikujeme zdarma exkluzivní článek s přehledem všech sazeb, parametrů, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí.

Uživatelům s verzí DAUC a EXPERT přinášíme nové příspěvky, které objasňují pravidla DPH u dopravy a souvisejících služeb a také daňové souvislosti náborových a motivačních příspěvků novým zaměstnancům. Informujeme rovněž o dvou novelách a aktuální judikatuře.

V dnešním výběru z judikatury správních soudů se budeme věnovat dani z příjmů fyzických osob a převážně pak příjmům spadajícím pod příjmy ze živností a pronájmu.

V následujícím příspěvku se zabýváme otázkou podpory získávání nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona o daních z příjmů . Jedná se o dvě varianty: a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem, aby se připravovali studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.

Rok 2018 ve srovnání s rokem 2017 není až tak bohatý na novely zákona o daních z příjmů 1). Tato legislativní zdrženlivost poskytuje prostor pro absorpci řady změn, které se v posledních letech do zákona o daních z příjmů zapracovaly. Oproti předchozím příspěvkům, ve kterých jsem se soustředil na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob, se tentokrát s odkazem na výše uvedený důvod soustředím na novely zákona o daních z příjmů obecně. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.

Každý poplatník (fyzická osoba) může – při splnění zákonem stanovených podmínek – uplatnit paušální výdaje, tj. výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů. V takovém případě je nutno respektovat i specifická pravidla při zohlednění výdajů souvisejících s majetkem využívaným k výdělečné činnosti nebo k nájmu. V první části textu se budu zabývat problematikou uplatnění paušálních výdajů obecně, druhou část věnuji otázkám spojeným s používáním majetku.

Když podnikatel, fyzická osoba, ukončí z jakéhokoliv důvodu svou podnikatelskou (samostatnou) činnost, event. nájem, musí základ daně za poslední zdaňovací období upravit specifickým způsobem uvedeným v § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tento postup je nutno zachovat bez ohledu na to, kdy fakticky byla činnost ukončena. V naprosté většině případů je to ke konci roku, nic však nebrání tomu, aby samostatná činnost či nájem byly ukončeny kdykoliv v průběhu roku (zdaňovacího období).

Může být manželka spolupracující osobou manžela, profesionálního sportovce, fotbalisty, fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona ? Obory činnosti: Ostatní sportovní činnosti, Ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n. Je plátcem DPH.

V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a v případě vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně z příjmů o tzv. solidární zvýšení daně. S vývojem času dochází postupně k navyšování hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně – zatímco v roce 2013 tato hranice pro uplatnění činila 1 242 432 Kč, v roce 2018 se již jedná o částku 1 438 992 Kč.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke změnám při uplatňování paušálních výdajů poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Tyto změny mají dopad na zvýšení základu daně a tím i daně z příjmů u poplatníků s příjmy vyššími než 1 milion Kč. S tím však souvisí i zvýšení vyměřovacího základu a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V článku si ukážeme na příkladech, jak tyto změny provedené zákonem č. 170/2017 Sb. zvýší daňové a pojistné zatížení poplatníka v roce 2018.