Příjmy z podnikání - strana 10

V článku si s využitím příkladů ukážeme rozdíly v daňovém řešení prodeje hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku, prodeje hmotného majetku, který není a nikdy nebyl zařazen v obchodním majetku, prodeje hmotného majetku, který byl vyřazen z obchodního majetku, a prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k významným změnám v zákoně o DPH , které se týkají postupů u společníků společnosti v rámci jejich ekonomické činnosti. Těmto změnám je věnován i následující text. Jeho cílem je zrekapitulovat změny týkající se fungování společníků společnosti z pohledu daně z přidané hodnoty a upozornit na hlavní úskalí, která společníky čekají k řešení nejpozději do konce roku 2018.

Podnikatel v zemědělství obdrží dotace na obdělávání zemědělské půdy. Je povinen tyto dotace zdanit, případně podle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů ?

Stanovení daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7a zákona o daních z příjmů . Pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění paušální daně k určitým změnám, které jsou vstřícnější pro poplatníky, kteří chtějí uplatnit tento daňový institut. Ukážeme si výhody paušální daně, podmínky a průběh jejího stanovení správcem daně a na příkladech si uvedeme postup poplatníka, který uplatnil paušální daň za rok 2017 v případě, že je povinen podat za zdaňovací období 2017 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zejména v poslední době se často objevují otázky cílené na problematiku nájmu a ubytování a zdá se, že ne vždy je objektivně vnímán rozdíl mezi těmito skupinami relativně četných typů příjmů. Z hlediska podstaty těchto skupin příjmů plynoucích z nájmu, resp. ubytování, je však možné nalézat celou řadu odlišností, které jsou důležitým a určujícím faktorem pro správné zařazení příslušného typu příjmu. Zatímco každý poplatník rozumí tomu, že hotel bude mít asi jiný daňový režim než občan, jenž pronajímá za úplatu svůj byt nebo jeho část, už ne každý si uvědomí, že ta samá situace jako v případě hotelu, bude nutně vznikat také u zmíněného občana, který bude poskytovat obdobné služby jako předmětný hotel, i když to tak na první pohled nemusí úplně vypadat. Jedná se přitom o posouzení té hlavní složky nabízené služby, tj. nabídky ubytování. Další služby, které jsou se službou eventuálně nabízeny jako např. snídaně, úklid apod., mohou také přispět k argumentům pro správné posouzení zdanitelných příjmů.

Úvodní část tohoto článku bude zaměřena na daňový režim sportovců v České republice jako takový, tedy způsob zdanění jejich příjmů a uplatnění výdajů. Aby autorky vše zasadily do širšího kontextu, druhá část článku pak rozšíří téma o mezinárodní problematiku, tedy kdy má Česká republika právo na zdanění příjmů sportovců z titulu sportovních činností realizovaných v zahraničí (pokud se jedná o daňové rezidenty v České republice) a kdy má naopak právo na zdanění příjmů sportovců za jejich sportovní výkony realizované v České republice, pokud se jedná o daňové nerezidenty. Rozebrán je samozřejmě i způsob, jakým je daň v České republice vybírána.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2017, čj. 6 Afs 278/2016-54

K sociálnímu pojištění Ing. Marta Ženíšková 1 OSVČ dokončila gymnázium a bude studovat vysokou školu formou kombinovaného studia. Bude i nadále pro účely sociálního pojištění osobou vedlejší? Odpověď Tento...

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1 Student začal ve svých 17 letech pracovat jako rozhodčí pro FAČR (Fotbalová asociace České republiky). V prvním roce 2017,...

Test ceny obvyklé u převodních cen mezi spojenými osobami Ing. Martin Děrgel Matka, a.s., má 100 % podíl v Dcera, s. r. o. Mezi firmami je uzavřena obchodní smlouva...

Jaké pohledávky se dodaňují při ukončení podnikání OSVČ? Ing. Martin Děrgel Z důvodu odchodu do starobního důchodu podnikatel končí s řemeslnou živností. Stroje a zásoby pod cenou odprodá jiné...

Generální finanční ředitelství vydalo 29. 5. 2017 na svých internetových stránkách Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb (UBER), jejímž cílem je seznámení s daňovými povinnostmi daňových subjektů poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace společnosti UBER. Pro veškerá níže uvedená elektronická podání pro finanční správu, jako např. daňové přiznání či přihlášku k registraci, lze využít daňového portálu dostupného na adrese http://www.daneelektronicky.cz /. Z informace, jejíž text naleznete na www.financnisprava.cz, vyjímáme:

V první části tohoto rozboru vybraných případů zápisů v daňové evidenci (Daně a právo v praxi č. 3/2017, s. 39) jsme se zabývali dvěma jevy, a to rezervami na opravu hmotného majetku a možnostmi zápisů výdajů vztahujících se ke služebním cestám zaměstnanců jak do tuzemska, tak i do zahraničí. Ve druhé části se zaměříme na další dva jevy ovlivňující daňové přiznání fyzických osob v nezávislé činnosti (OSVČ) a na jejich možný zápis do daňové evidence – automobil v podnikání a přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak.

V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, vedoucí daňovou evidenci, zaplatil cestovní kanceláři zájezd do zahraničí s odborným programem pro lékaře. Je možné celou cenu zájezdu uplatnit do daňových výdajů? Zástupce cestovní kanceláře uvedl, že je běžná praxe takové zájezdy pro lékaře nebo právníky pořádat, a že cena zájezdu je uznatelným daňovým výdajem. Ve smlouvě s cestovní kanceláří je přímo uvedeno, že se jedná o zájezd s odborným programem pro lékaře.

Prosím o sdělení, zda můj výpočet příjmu spolupracující osoby je správný. Podnikatel, který má příjmy z jiného podnikání a uplatňuje výdaje procentem [§ 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů ], vydělal v loňském roce celkem 2 200 000 Kč. Na spolupracující manželku chce převést maximální částku, tj. 540 000 Kč (spolupráce po celý rok). Procentové výdaje z 2 200 000 Kč činí 880 000 Kč, ale podle zákona může uplatnit pouze 800 000 Kč.

Podnikatel OSVČ poskytuje v rámci své živnosti ubytovací služby. Živnost provozuje v pronajatém ubytovacím zařízení sezónně, nejčastěji od dubna do října (záleží na zájmu hostů o ubytování). Nicméně některé platby (vyúčtování energií apod.) musí zaplatit až v listopadu nebo prosinci, kdy je ubytovací zařízení již uzavřeno. Navíc již v průběhu ledna, února a března projevují lidé zájem o ubytování v nastávající sezóně a chtějí si pobyt závazně zarezervovat. Podmínkou závazné rezervace je přitom zaplacení minimálně 50 % z ceny ubytování. Budou výdaje placené v době přerušení podnikání výdaji daňovými? Budou případné příjmy ze záloh zaplacených hosty před faktickým obnovením činnosti (poskytováním ubytovacích služeb) znamenat její automatické obnovení při přijetí první platby?

Jak řešit dělení výsledků hospodaření sdružení bez právní subjektivity mezi jednotlivé jeho členy? Členové odpracují za rok celkem např. 6 500 hodin. Každý člen odpracuje jiný počet hodin. Z 6 500 hodin (tj. 100 %) na každého připadne propočítaný jiný podíl vyjádřený v procentech z celkových 100 %. Takže např. na člena A připadne 20 % z celkového počtu odpracovaných hodin, na člena B připadne 18 %, na člena C připadne 19 % atd., celkem do 100 %. Takto vypočítaný podíl na odpracovaných hodinách použiji stejně při rozdělení celkových příjmů a výdajů z výsledků hospodaření sdružení. Ve výsledku má člen A podíl 20 % jak z celkových příjmů, tak z celkových výdajů sdružení, člen B 18 %, člen C 19 % atd. Vzhledem k tomuto postupu se domnívám, že je dělení příjmů a výdajů fyzických osob ve sdružení bez právní subjektivity provedeno rovným dílem a každý člen sdružení si může zvolit, zda uplatní v daňovém přiznání výdaje procentem - paušálem, nebo výdaje ve skutečné doložené výši. Rovný díl si podle § 12 zákona o daních z příjmů vysvětluji tak, že je stejné procento použito u příjmů i výdajů.

Podnikatel zahájil činnost v polovině minulého roku. Hodlá se zabývat hlavně výrobou ovocných produktů. V loňském roce vyrobil zkušební sérii těchto produktů, které bezplatně rozdal, spolu s návratnými dotazníkovými formuláři, svým potencionálním odběratelům v rámci prezentací nového výrobku. Jednalo se vlastně o průzkum trhu (možnosti odbytu) a o upřesnění výroby na základě zpětné odezvy v dotaznících. Podnikatel se o daný průzkum bude opírat a postupovat při výrobě, kterou chce zahájit již ve větším objemu. Je možno uplatnit veškeré náklady vzniklé s touto činností do výdajů daňových, když k nim nemá příjmy? Jedná se o náklady na materiál pro výrobu zkušební série, materiál na obaly, služby, loga, grafiku obalů, licence, případně i na ochrannou známku.

Poplatník měl v roce 2016 starobní důchod v celkové výši 180 000 Kč. Dále měl příjmy z podnikání s tím, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil cca 1 mil. Kč. Jaké příjmy uvede podnikatel do daňového přiznání?